Anna Rottová
Anna Rottová, roz. Kadeřábková, což bylo i její umělecké jméno (1. května 1924 Praha – 21. dubna 2020 Praha)[1][2] byla česká herečka a divadelní pedagožka DAMU.[2][3][4]
| Anna Rottová | |
|---|---|
 Anna Rottová Kadeřábková ve sborovně DAMU, červen 2006 | |
| Rodné jméno | Kadeřábková |
| Narození | 1. května 1924 Praha |
| Úmrtí | 21. dubna 2020 (ve věku 95 let) Praha |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Vzdělání | Státní konzervatoř v Praze, herectví |
| Alma mater | DAMU, jevištní mluva, technika jevištní řeči |
| Choť | Vladimír Jan (v 50. letech Svoboda) |
| Děti | Magdalena, Vladimír, Jana |
| Rodiče | Anna (Aťa), roz. Oličová, Louis |
| Příbuzní | Eduard, bratr, Karla Oličová, sestřenice |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Profese
editovatHerečka
editovatV devatenácti letech absolvovala Státní konzervatoř v Praze, odbor herectví (1943) a již předtím v osmnácti debutovala ve filmu menší úlohou kadeřnice Zdeničky v Holmanově melodramatu Bláhový sen (1943). Na plátně se pak objevila do konce padesátých let v řadě epizodních rolích dívek a mladých žen z lidu, například ve snímcích Krňanského Nikola Šuhaj (1947), Čechova Divá Bára (1949), Vávrova Němá barikáda (1949), Gajerova Usměvavá zem (1952), Zemanova Dovolená s Andělem (1952), Radokův Divotvorný klobouk (1952), Vávrův Jan Žižka (1955), Vávrův Občan Brych (1958), Gajerovy Sny na neděli (1959), Vávrova První parta (1959). Po válce měla krátká divadelní angažmá (1947–51) – jednu sezónu v Kladenském divadle (1947–48) a tři v Divadle státního filmu Praha (1948–51). Po šestnácti letech, ve čtyřiatřiceti, hereckou dráhu opustila a věnovala se pouze výuce.
Pedagožka DAMU
editovat
Většinu života strávila jako pedagog techniky jevištní řeči, jevištní mluvy na pražské DAMU, Divadelní fakultě AMU, kde působila padesát let, především v oblasti techniky jevištní řeči. Věnovala se studentům herectví činoherního divadla i v jiných oborech. „Nevynechala snad ani jednu zkoušku v DISKu. Generálky i premiéry prožívala s trémou za všechny žáky.“[5] Mezi studenty patřila k nejoblíbenějším pedagogům.[2][4][5][6]
V „hlasovce“ (jevištní mluva, technika jevištní řeči, hlasová a mluvní výchova, hlasová výchova, odtud „hlasovka“) začala v padesátých letech jako asistentka Růženy Fierlingerové, švagrové Zdeňka Fierlingera. „Střet komunistické ideologie, světa blízkých příbuzných profesorky s volnostářským životem mladé herečky“ vedl k „řadě etýd, ba scén hodných absurdního divadla. Spíš ale už komických než tragických, ve formě mírového soužití propukající doby tání.“[5]
Život a rodina
editovatNarodila se na pražských Vinohradech, v domě U Riegrových sadů 14 (dnes Chopinova), který koncem předminulého století nechal postavit její děd Václav Olič, tajný rada a v kterém žila téměř do konce svého života.[5]
Annina matka, Anna Kadeřábková, Aťa, roz. Oličová, třetí ze čtyř sourozenců (Marie, Robert, Anna, Karel), byla od mládí úzkou přítelkyní Anny Vlčkové, provdané Benešové (ještě jako Anna za Eduarda, pozdějšího Edvarda a druhého prezidenta ČSR, Anna se stala Hanou) a „více méně nedbale“[5] provozovala obchod se starožitnostmi na Starém Městě. Seznámili se přes tetu Anny Vlčkové, která si ji ve čtrnácti letech od chudých příbuzných vzala na vychování a investovala do jejího vzdělání, Anna absolvovala rodinnou školu a s tetou bydlela na Vinohradech v domě Atina otce. V roce 1905 odjely obě dívky za dalším vzděláním na Sorbonnu.[7][8] Její otec Louis Kadeřábek,[9] zpěvák a profesor konzervatoře,[10] do vysokého stáří vyučoval opernímu zpěvu,[11] mezi jeho žáky „patří mnozí proslulí zpěváci a zpěvačky, někteří angažovaní i všude možně po světě“.[5]
Annin bratr Eduard byl kameraman a filmový fotograf.[12][13][14][15] Sestřenicí Anny a Eduarda byla Karla Oličová, dcera Karla Oliče, filmová herečka, která účinkovala například ve snímcích Bílá nemoc (1937) či Švanda Dudák (1937). Po smrti rodičů vyrůstala s Kadeřábkovými,[10] její slibnou hereckou kariéru ukončilo těžké astma.[5]
Anna Rottová měla tři děti – vlastní Magdalenu (1950–1975) a adoptované Vladimíra (*1950) a Janu (*1952), se společným otcem, a krátce („zato dvakrát“[5]) i Anniným manželem, Vladimírem Janem (v padesátých letech Svobodou, jak převzal od Marie Svobodové, matky Vladimíra a Jany), synem Vladimíra Jiřího a Rosálie Rottových.[1] K její úzké rodině ale patřili i další „adoptovaní“ – Adriana R. s manželem Zdeňkem S., „vnoučaty“ Marií, Adélou a Davidem a řadou „pravnoučat“.[5][16] Z větve adoptovaných dětí, ze strany Vladimíra vnoučata Catherine (Káča, Katja) a Denis, pravnoučata Nino, Djamila a Milo. Z Janiny strany vnučky Karolína, Tereza a pravnoučata Mája, Kuba, Sam a Bára.[1][16]
Filmografie
editovat
| režie | role | ||||||||
| 1959 | • | První parta | Otakar Vávra | Martínkova žena | |||||
| • | Slečna od vody | Bořivoj Zeman | zelinářka | ||||||
| • | Sny na neděli | Václav Gajer | pacientka | ||||||
| 1958 | • | Občan Brych | Otakar Vávra | Paterová | |||||
| 1955 | • | Jan Žižka | Otakar Vávra | husitská žena | |||||
| • | Nechte to na mně | Martin Frič | prodavačka v Chemodroze | ||||||
| 1953 | • | Vianočný dar | Peter Solan | maminka (studentský film, Studio FAMU) | |||||
| 1952 | • | Divotvorný klobouk | Alfréd Radok | vesnické děvče | |||||
| • | Dovolená s Andělem | Bořivoj Zeman | Řeháková, předsedkyně MNV v Javornici | ||||||
| • | Slovo dělá ženu | Jaroslav Mach | strojvůdkyně Prokopová | ||||||
| • | Usměvavá zem | Václav Gajer | dojička Tonička | ||||||
| 1951 | • | Štika v rybníce | Vladimír Čech | žena obsluhující vrátek | také divadelní angažmá 48/49, 49/50, 50/51 Divadlo státního filmu Praha 47/48 Kladenské divadlo | ||||
| 1950 | • | Bylo to v máji | Martin Frič, Václav Berdych | prodavačka Jana Libichová | |||||
| 1949 | • | Divá Bára | Vladimír Čech | Marjánka, Vojtova nevěsta | |||||
| 1948 | • | Němá barikáda | Otakar Vávra | žena před domem | |||||
| • | O ševci Matoušovi | Miroslav Cikán | dívka u pódia | ||||||
| • | Případ Z-8 | Miroslav Cikán | kuchařka v závodní kuchyni | ||||||
| 1947 | • | Nikola Šuhaj | Miroslav Josef Krňanský | Hafa Subotová | |||||
| 1946 | • | Mrtvý mezi živými | Bořivoj Zeman | dívka v zahradnictví | |||||
| 1943 | • | Bláhový sen | Jan Alfréd Holman | kadeřnice Zdenička | |||||
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Genealogy - Geni - private profile - Genealogy. www.geni.com [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c Zemřela herečka a dlouholetá pedagožka DAMU Anna Rottová (roz. Kadeřábková). www.damu.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ O katedře | DAMU. www.damu.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ a b Zemřela Anna Kadeřábková – Rottová – Divadelní noviny [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Vladimír Rott: Anna Rottová Kadeřábková – Anna, moje druhá máma. vjrott.com [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Hlasy na Facebooku DAMU Zemřela herečka a dlouholetá pedagožka DAMU ANNA ROTTOVÁ (roz. Kadeřábková), DAMU - Divadelní fakulta AMU, 22. duben 2020:
- Ulrike Petri: Vláďa Rott, syn "nejlepší mámy světa" doplnil parte, přikládám a tady je odkaz na PDFku: [1]
- Dušan Sitek: Děkuju za všechno, Andulko a šťastnou cestu.
- Petr Nasic: to mne mrzí.
- Dáša Kouřilová: Byla skvělá ❤️
- Tomáš Karger: Andulka... Dej jí Pánbu Nebe ! S tou byla sranda...! 😏
- Lenka Šestáková: Moc ráda vzpomínám.
- Marek Němec: Toto na konopě, toto na len..
- Lucie Vondrová: 96 let, má úcta teda.
- Ondřej Doležal: Jedna bedna bez dna 😥
- ↑ Paní Hana - ke 125. výročí narození Hany Benešové | ICV. icv.vlada.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-09-14.
- ↑ Hana Benešová - z dcery železničáře manželkou prezidenta. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Shody pro Anna Rottová (rozená Kadeřábková) - MyHeritage. www.myheritage.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ a b Karla Oličová, ČSFD
- ↑ Kadeřábek, Louis, 1883-1957 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2020-04-30]. Dostupné online.
- ↑ Eduard Kadeřábek, FDb, na fdb.cz
- ↑ (sv) Eduard Kadeřábek, Svensk Filmdatabas (Švédská filmová databáze), na svenskfilmdatabas.se
- ↑ (de) Filmdetails: Koffer mit Dynamit; Praha nultá hodina (1963) - DEFA - Stiftung, DEFA Stiftung, na defa-stiftung.de
- ↑ (de) Fotosammlung des Bundesarchivs-Filmarchivs, Berlin Archivováno 4. 7. 2022 na Wayback Machine., na fotoerbe.de
- ↑ a b Anna Rottová, parte celá rodina, na vjrott.com
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Rottová na Wikimedia Commons - Anna Rottová v Česko-Slovenské filmové databázi
- Anna Kadeřábková ve Filmové databázi
- Anna Rottová ve Filmovém přehledu
- Anna Rottová v Internet Movie Database (anglicky)
