Anna Marie Meklenbursko-Zvěřínská

sasko-weissenfelská vévodkyně

Anna Marie Meklenbursko-Zvěřínská (1. července 1627, Schwerin11. prosince 1669, Halle) byla německou šlechtičnou z rodu Meklenburských a sňatkem vévodkyní sasko-weissenfelskou.

Anna Marie Meklenbursko-Zvěřínská
sasko-weissenfelská vévodkyně
Portrét
Doba vlády1657–1669
Narození1. července 1627
Schwerin
Úmrtí11. prosince 1669 (ve věku 42 let)
Halle
Sňatek23. listopadu 1647
ManželAugust Sasko-Weissenfelský
PotomciMagdaléna Sibyla Sasko-Weissenfelská
Jan Adolf I. Sasko-Weissenfelský
August Sasko-Weissenfelský
Kristián Sasko-Weissenfelský
Anna Marie Sasko-Weissenfelská
Žofie Sasko-Weissenfelská
Kateřina Sasko-Weissenfelská
Kristýna Sasko-Weissenfelská
Jindřich Sasko-Weissenfelský
Albrecht Sasko-Weissenfelský
Alžběta Sasko-Weissenfelská
Dorotea Sasko-Weissenfelská
DynastieDynastie Meklenburských
OtecAdolf Fridrich I. Meklenburský
MatkaAnna Marie Východofríská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anna Marie se narodila jako čtvrté dítě a druhá dcera vévody Adolfa Fridricha I. Meklenburského a jeho první manželky Anny Marie Východofríské, dcery východofríského hraběte Enna III.

Válečná vřava Třicetileté války, zasáhnuvší i Meklenbursko, donutila jejího otce, aby Annu Marii a dva její bratry, Kristiána Ludvíka a Karla, poslal nejdříve do Švédska a krátce poté do Dánska ke dvoru královny vdovy Žofie Meklenburské. V roce 1629 byla Anna Marie poslána do Saska k ovdovělé kurfiřtce Hedvice Dánské na její vdovský zámek Lichtenberg, kde se vzdělávala. Po Hedvičině smrti v roce 1642 se Anna Marie vrátila do Schwerinu, kde se znovu setkala s otcem, ne však již s matkou, která zemřela v roce 1634. Tehdy se pravděpodobně poprvé setkala se svou nevlastní matkou Marií Kateřinou Brunšvicko-Dannenberskou a třemi nevlastními sourozenci. Anna Marie byla podle srdečných laskavých dopisů, které si vzájemně psali, otcovým oblíbeným dítětem.

23. listopadu 1647 se dvacetiletá Anna Marie v rodném Schwerinu provdala za o třináct let staršího Augusta, druhého syna kurfiřta Jana Jiřího I. Saského, a odešla s ním do Halle, hlavního města jeho panství, jako správce meklenburského arcibiskupství. Během manželství porodila Anna Marie dvanáct dětí, včetně tří dcer, které zemřely v dětském věku v jediném roce 1663.

22. dubna 1657 obdržel její manžel podle poslední vůle jeho otce města Weißenfels a Querfurt jako své vlastní vévodství, Anna Marie se tak stala sasko-weissenfelskou vévodkyní.

Anna Marie zemřela 11. prosince 1669 v Halle a byla pohřbena ve velkolepé rakvi na zámku Neu-Augustusburg ve Weißenfelsu. Ovdověý manžel se dva roky po její smrti znovu oženil s o třiatřicet let mladší Johanou Walpurgis Leiningensko-Westerburskou, jež mu porodila další tři syny.

Potomci

editovat

Za dvacet dva let manželství porodila Anna Marie manželovi dvanáct dětí:

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Albrecht VII. Meklenburský
 
 
Jan Albrecht I. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Anna Braniborská
 
 
Jan VII. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Albrecht Braniborsko-Ansbašský
 
 
Anna Sofie Pruská
 
 
 
 
 
 
Dorotea Dánská
 
 
Adolf Fridrich I. Meklenburský
 
 
 
 
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
Adolf Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
Žofie Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Kristýna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 
Anna Marie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
Enno II. z Ostfrieslandu
 
 
Edzard II. z Ostfrieslandu
 
 
 
 
 
 
Anna Oldenburská
 
 
Enno III. z Ostfrieslandu
 
 
 
 
 
 
Gustav I. Vasa
 
 
Kateřina Vasa Švédská
 
 
 
 
 
 
Markéta Eriksdotter Leijonhufvud
 
 
Anna Marie Východofríská
 
 
 
 
 
 
Frederik I. Dánský
 
 
Adolf Holštýnsko-Gottorpský
 
 
 
 
 
 
Žofie Pomořanská
 
 
Anna Holštýnsko-Gottorpská
 
 
 
 
 
 
Filip I. Hesenský
 
 
Kristýna Hesenská
 
 
 
 
 
 
Kristýna Saská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anna Maria of Mecklenburg-Schwerin na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

editovat
Sasko-weissenfelská vévodkyně
Předchůdce:
Nový titul
16571669
Anna Marie Meklenbursko-Zvěřínská
Nástupce:
Johana Walpurgis Leiningensko-Westerburská