Anna Fiedlerová

česká fotografka 1841-1919)

Anna Fiedlerová (rozená Anna Janková; 7. února 1841 Dvůr Králové nad Labem13. května 1919, Praha[1]) byla česká fotografka, majitelka významného pražského ateliéru v období 1870–1890 a průkopnice portrétní fotografie v Praze.[2] Její manžel byl Hynek Fiedler, akademický malíř a fotograf.[3]

Anna Fiedlerová
Narození7. února 1841
Dvůr Králové nad Labem
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí13. května 1919 (ve věku 78 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povolánífotografka
Manžel(ka)Hynek Fiedler
DětiJosef Fiedler
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

editovat

Anna Janková se narodila 7. února 1841 ve Dvoře Králové nad Labem do rodiny lékaře. Její pozdější muž, Hynek Fiedler v září roku 1863 zahájil[4] v Písku své podnikatelské aktivity společně s kolegou z akademie Adolfem Pechem[5], ale asi po půl roce svou fotografickou práci přerušil. Následně odešel do Prahy, kde bydlel na Václavském náměstí v čp. 784, kde od května 1864 provozoval fotoateliér jeho bývalý společník z Písku A. Pech. Zprvu u něj Fiedler pracoval, později živnost převzal a A. Pech v ateliéru po tři roky působil jako zaměstnanec. Malbou kulis se v ateliéru údajně zabýval dekoratér Jan Duchoslav a od roku 1866 zde byl zaměstnán po čtyři roky Jan Mulač.[3]

Úspěšně rozvíjející se živnost přerušil náhlý skon Hynka Fiedlera[6], po jeho smrti vedla ateliér od roku 1870 Anna Fiedlerová, jako vdova se třemi dětmi.[pozn. 1] Nikdy se již neprovdala, bydlela pořád na stejném místě. Pod jménem Hynka Fiedlera ateliér dál produkoval portréty, výjimečně místopisné snímky a dokumenty.[3]

Podle výzkumu Pavla Scheuflera v letech 1878 a 1884 Pražské adresáře uváděly jako majitele ateliéru nikoli Annu Fiedlerovou, jež ateliér prokazatelně úředně vedla, ale blíže neznámého Jindřicha Fiedlera. Fotografa tohoto jména živnostenský rejstřík ani další prameny neznají. Stylová různorodost většinou mírně nadprůměrně kvalitních portrétů z produkce ateliéru naznačuje možnost střídání operatérů. Podle Vladimíra Albrechta, který ve svém Jubilejním ceníku roku 1930 zaznamenal vzpomínky fotografů, „nějaký čas“ závod vedl Hynek Rachota a po něm tu pracovali ještě další tři operatéři. V roce 1883 vznikl pod hlavičkou ateliéru soubor záběrů z atmosféry pouti Fidlovačka. Nelze vyloučit, že autorem záběrů byl tehdy sedmnáctiletý nejstarší syn Josef Fiedler.[3]

Anna Fiedlerová se úředně vedení fotoateliéru vzdala dne 12. července 1893.[3]

Od roku 1919, kdy Anna Fiedlerová zemřela, v rodinné tradici pokračoval jejich nejstarší syn Josef. Ten po vyučení na obchodní škole pracoval více než rok ve fotografickém ateliéru v Drážďanech. V roce 1893 převzal vedení rodinného podniku a působil zde až do roku 1921.

Rodinný život

editovat

Roku 1865 se Anna Janková ve Dvoře Králové provdala za fotografa Hynka Fiedlera (který též pocházel ze Dvora Králové). Manželé Fiedlerovi měli tři syny a tři děti.[7]

Galerie

editovat

Poznámky

editovat
  1. Její žádost o fotografickou živnost byla vyřízena 11. dubna 1870 a zapsána do živnostenského rejstříku v daném roce pod položkou 320.

Reference

editovat
  1. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 108
  2. Osoby | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 
  3. a b c d e SCHEUFLER, Pavel. Pavel Scheufler. www.scheufler.cz [online]. 2002 [cit. 2022-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-02-12. 
  4. Inzerát o otevření fotografického atelieru v Písku, Otavan 1863, Ročník 1, 25.09.1863, Číslo 18 str.144. kramerius.cbvk.cz:8080 [online]. [cit. 2022-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-03. 
  5. bratr Elišky Krásnohorské
  6. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Hynka Fiedlera farnosti při kostele Panny Marie Sěžné na Novém Městě pražském
  7. Soupis pražských obyvatel: Fiedler Hynek [online]. Archiv hl. m. Prahy [cit. 2022-02-19]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • AMP; V. Albrecht: 25 roků ve stopách černého umění. V. Albrecht, Praha 1930.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat