Anna Štěpánková-Železníková
Anna Štěpánková-Železníková (provdaná Štěpánková, 23. ledna 1915[1] Malenovice u Zlína – 21. října 1983 Zlín) byla česká sportovní a akrobatická pilotka letadel a kluzáků, průkopnice zastoupení žen v letectví. V říjnu 1936 se spolu s Leopoldou Veletovou přihlásily na letový závod První letecký okruh Moravou, jakožto první ženská posádka soutěžního letu v Československu. Byla rovněž jednou z prvních držitelek pilotního průkazu na Moravě. V rámci Aeroklubu Zlín aktivně létala až do roku 1956.
Anna Štěpánková-Železníková | |
---|---|
Anna Štěpánková-Železníková v roce 1936 | |
Rodné jméno | Anna Železníková |
Narození | 23. ledna 1915 Malenovice u Zlína Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 21. října 1983 (ve věku 68 let) Zlín Československo |
Místo pohřbení | Lesní hřbitov ve Zlíně |
Národnost | česká |
Povolání | sportovkyně, pilotka |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatMládí
editovatNarodila se v Malenovicích[2], pozdějšího předměstí nedalekého Zlína. Po vychození obecné školy se vyučila šičkou bot v Baťových závodech, kde pracovala. O letectví se zajímala od dětství, podstoupení kluzákového výcviku v sedmnácti letech jí však otec zakázal.
Pilotkou
editovatRoku 1936 se s dovršením věku 21 let stala členkou zlínské pobočky Masarykovy letecké ligy. Na jaře absolvovala letecký výcvik[3] na motorovém letounu Zlín Z-XII pod vedením pilota Antonína Glacnera, následně obdržela pilotní průkaz. Ten vlastnila jako jedna z prvních žen v Československu, první československý průkaz získala Anežka Šedivcová-Formánková na borském letišti v Plzni.
V říjnu 1936 se s kopilotkou Leopoldou Veletovou s letounem Zlín Z-XII[4] zúčastnila letecké soutěže První letecký okruh Moravou. V závodě zvítězil letoun Z-XII s osádkou Brtník-Úředníček, druhé místo osádka Šťastný-Ladislav Šváb rovněž na „dvanáctce“, osádka Anna Železníková-Veletová obsadila se Z-XII deváté místo. Jednalo se nicméně o první čistě ženskou soutěžní dvojici v oficiální klubové soutěži[5].
27. října 1936 získala také certifikát pro pilotování turistických letů. Pokračovala v závodních účastech. 16. května 1937 se tovární tým 7 letounů Z-XII zúčastnil Hallerova západočeského okruhu v Plzni pořádaného Oldřichem Hallerem, kde byla Železníková (OK-BTV) ohodnocena jako nejlepší pilotka a uniformovaný tým získal mnoho pozornosti svým sportovním vystupováním[6]. V ročníku Národního letu Republiky československé 1937 (24.-28. září) získala stříbro posádka Anna Železníková-Jan Beneš letící na Z-XII (OK-BTX).
Železníková usilovala o přijetí do výrobního oddělení Baťových závodů Zlínská letecká a.s. a pracovat jako propagační pilotka, dosáhla však pouze pozice v oddělení montáže leteckých motorů, kde vykonávala pomocné práce.
Po válce
editovatDále se věnovala sportovnímu létání, před druhou světovou válkou se zúčastnila se rovněž řady propagačních akcí Masarykovy letecké ligy, nadále pracovala v leteckém oddělení, po únoru 1948 fungující pod nástupnickým národním podnikem Svit Gottwaldov. Provdala se jako Štěpánková. Létala v přejmenovaném Aeroklubu Zlín. Roku 1956 odešla do invalidního důchodu a přestala též s létáním. Poté pracovala jako servírka ve zlínském hotelu Moskva, později jako ředitelka mateřské školy v Otrokovicích.
Úmrtí
editovatAnna Štěpánková-Železníková zemřela 21. října 1983, ve Zlíně, ve věku 68 let. Pohřbena byla na Lesním hřbitově ve Zlíně.
Reference
editovat- ↑ HAMMER, Jan. Pionýrky letectví. První pilotky v Československu získaly diplom v roce 1928. iDNES.cz [online]. 2021-10-14 [cit. 2024-01-05]. Dostupné online.
- ↑ Gonzo - História lietania ČR. www.gonzoaviation.com [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-05-17.
- ↑ WWW.INCAD.CZ, INCAD. Národní osvobození. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ WWW.ZLIN.ESTRANKY.CZ. Zlínské letectví, Zlínská letecká společnost. https://zlin.estranky.cz [online]. [cit. 2021-03-13]. Dostupné online.
- ↑ WWW.INCAD.CZ, INCAD. Letec: měsíčník věnovaný zpopularisování letectví. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ SALZMAN, F. Hallerův západočeský okruh 1937. Letectví. Květen-červen 1937, roč. XVII. (1937), čís. 5–6, s. 266–267. Dostupné online.