Angelo Sodano
Angelo kardinál Sodano (23. listopadu 1927 Isola d'Asti – 27. května 2022) byl italský katolický duchovní a kardinál státní sekretář Vatikánu.
Jeho Eminence Angelo Sodano | |
---|---|
kardinál | |
![]() | |
Církev | římskokatolická |
Heslo | „Ut unum sint“ „Aby byli jedno“ |
Znak | ![]() |
Svěcení | |
Kněžské svěcení | 23. září 1950 |
Biskupské svěcení | 15. ledna 1978 světitel Antonio Samorè 1. spolusvětitel Agostino Casaroli 2. spolusvětitel Nicola Cavanna |
Kardinálská kreace | 28. června 1991 kreoval Jan Pavel II. |
Titul | Kardinál-biskup |
Vykonávané úřady a funkce | |
Zastávané úřady | |
Osobní údaje | |
Datum narození | 23. listopadu 1927 |
Místo narození | Isola d'Asti, ![]() |
Datum úmrtí | 27. května 2022 (ve věku 94 let) |
![]() ![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Život
editovatNarodil se v italském Piemontu jako druhé ze šesti dětí. Jeho otec Giovanni Sodano byl poslancem italského parlamentu. Kněžské svěcení Angelo Sodano přijal 23. září 1950. Do Služeb Svatého stolce vstoupil o devět let později. Po absolvování Papežské církevní akademie pracoval na nunciaturách v Jižní Americe (v Ekvádoru, Uruguayi a Chile). Od roku 1968 působil ve vatikánském Státním sekretariátu.
Biskupem ho vysvětil papež Pavel VI. v roce 1977 a jmenoval ho nunciem v Chile. V roce 1988 ho papež Jan Pavel II. povolal do Vatikánu, od roku 1990 se stal nástupcem kardinála Agostina Casaroliho ve funkci vatikánského státního sekretáře. Členem kardinálského kolegia jmenoval Angela Sodana papež Jan Pavel II. při konzistoři 28. června 1991. Kardinál Sodano se stal členem kardináské třídy kardinál-biskup.[1][2] Jeho nástupcem ve funkci státního sekretáře se stal 15. září 2006 kardinál Tarcisio Bertone.[3] Od roku 2005 do roku 2019 byl děkanem kardinálského kolegia.
Dne 21. prosince 2019 bylo oznámeno, že Sodano chránil duchovní z kongregace Legionářů Kristových páchající sexuální zneužívaní. Téhož dne papež František přijal Sodanovu rezignaci na funkci děkana kardinálského kolegia.[4] Byl prvním děkanem, který reformou papeže Františka nezůstal v úřadu na doživotí.
Sodano zemřel 27. května 2022 v souvislosti s nákazou koronavirem, která zhoršila již podlomené zdraví. Bylo mu 94 let.[5][6]
Vyznamenání
editovat- velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 19. listopadu 1988[7]
- velkokříž Řádu Kristova – Portugalsko, 21. prosince 1990[8]
- Národní řád za zásluhy – Malta, 4. února 1995[9]
- velkokříž Řádu Karla III. – Španělsko, 14. dubna 1997[10]
- Řád bílého dvojkříže I. třídy – Slovensko, 14. listopadu 1997[11]
- Řád přátelství – Kazachstán, 2001
- Řád zvěstování – Savojští, 2002[12]
- velkokříž s řetězem Řádu rumunské hvězdy – Rumunsko, 2004[13]
- velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 2006[14]
- velkokříž Řádu svatého Mauricia a svatého Lazara – Savojští
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Kardinál Sodano slaví pětasedmdesátiny - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Kardinál Sodano opouští funkci děkana, papež pro ni určil pětileté období na stránkách vaticannews.va, 21.12.2019
- ↑ Kardinál Sodano vydal knihu svých promluv - Církev.cz. www.cirkev.cz [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online.
- ↑ WOODEN, Cindy. Pope Francis accepts resignation of Cardinal Sodano as dean of College of Cardinals. www.americamagazine.org [online]. americamagazine.org, 2019-12-21 [cit. 2024-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel kardinál Angelo Sodano, dlouholetý státní sekretář Vatikánu. Deník N [online]. 2022-05-28 [cit. 2024-12-15]. Dostupné online.
- ↑ PULLELLA, Philip. Cardinal Angelo Sodano, Vatican power who dismissed sexual abuse, dies [online]. Reuters, 2022-05-28 [cit. 2024-12-15]. Dostupné online.
- ↑ Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2016-03-04 [cit. 2019-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ BOE.es - Documento BOE-A-1997-8125. www.boe.es [online]. [cit. 2019-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Prezident SR - Štátne vyznamenania udelené v rokoch 1993-1998. web.archive.org [online]. 2005-10-29 [cit. 2019-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ L’ORDINE SUPREMO DELLA SANTISSIMA ANNUNZIATA E L’ORDINE DEI SANTI MAURIZIO E LAZZARO: PROFILI DI COMPATIBILITÀ CON IL REGIME REPUBBLICANO E L’ATTUALE DISCIPLINA DELL’USO DELLE ONORIFICENZE IN ITALIA (I). Dostupné online Archivováno 28. 8. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Cancelaria Ordinelor. canord.presidency.ro [online]. [cit. 2021-08-02]. Dostupné online.
- ↑ M. P. 2007 nr 4 poz. 28 Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 5 października 2006 r. o nadaniu orderów Dostupné online Archivováno 28. 5. 2020 na Wayback Machine.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Angelo Sodano na Wikimedia Commons
Kardinál státní sekretář | ||
---|---|---|
Předchůdce: Agostino Casaroli |
1991–2006 Angelo Sodano |
Nástupce: Tarcisio Bertone |
Děkan kardinálského kolegia | ||
---|---|---|
Předchůdce: Joseph Ratzinger |
2005–2019 Angelo Sodano |
Nástupce: Giovanni Battista Re |