Anchiornis huxleyi

(přesměrováno z Anchiornis)

Anchiornis („téměř pták“) byl rod velmi malého teropodního dinosaura, žijícího zřejmě v období pozdní jury na území dnešní severozápadní Číny (provincie Liao-ning).[1]

Jak číst taxoboxAnchiornis huxleyi
Stratigrafický výskyt: Svrchní jura, asi před 160,8 - 160,2 mil. let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstrukce vzhledu anchiornise
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
ČeleďAnchiornithidae
RodAnchiornis
Xu et al., 2009
Binomické jméno
Anchiornis huxleyi
Xu et al., 2009
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Význam

editovat

Dříve byl považován za příslušníka čeledi Troodontidae, později byl řazen spíše mezi archeopterygidy a v poslední době je favorizováno jeho zařazení do samostatné čeledi Anchiornithidae, kam patří společně s evropským rodem Ostromia a několika dalšími čínskými taxony. S výzkumem dalších exemplářů se však systematické zařazení anchiornise opět jeví jako nejasné.[2] Stáří sedimentů, ve kterých se jeho fosilie dochovaly, činí podle přesného radiometrického datování 160,89 až 160,25 milionu let.[3] Novější datování pak ukazuje stáří přibližně 161,5 milionu let.[4]

Objev anchiornise představuje významný příspěvek k pochopení evoluce opeřených maniraptorů a prvních ptáků. Typový exemplář byl popsán čínským paleontologem Xu Xingem v listopadu roku 2008, oficiálně však vychází až počátkem roku 2009. Typový druh je Anchiornis huxleyi, druhové jméno bylo stanoveno na počest britského přírodovědce z 19. století Thomase Henryho Huxleyho. Objevená kostra je poměrně kompletní, postrádá jen lebku, část ocasu a pravou přední končetinu. Přestože byly vědecky popsány jen tři exempláře, v čínských sbírkách jich je mnohem více. Jen v roce 2010 mělo toto číslo činit kolem 255 jedinců.

Zajímavým aspektem tohoto dinosaura byla zejména jeho malá velikost. Jeho délka činila pouhých 34 nebo 35[5] centimetrů a hmotnost je odhadována na 110 gramů (případně na 250[6], dále 580[7] nebo 680[8] gramů), jde tedy o jednoho z nejmenších známých neptačích dinosaurů vůbec. Poměrně dlouhé přední končetiny (80% délky zadních) a karbonizované otisky peří nasvědčují schopnosti klouzavého letu (délka opeření trupu se pohybuje kolem 20 mm). Kladistická analýza řadí rod Anchiornis jako bazálního zástupce skupiny Avialae a sesterský taxon k ptákům. Studie ze září roku 2009 přisuzuje tomuto taxonu pozici nejstaršího známého opeřeného dinosaura.[9] Objev fosilních žaludečních peletů ukázal, že tento teropod měl velmi výkonný trávicí systém, podobný trávicí soustavě současných ptáků.[10]

Barva a opeření

editovat

V únoru roku 2010 vědci oznámili, že chemickými metodami a mikroskopickým pozorováním byla odhalena barva původního pernatého pokryvu.[11] Ta byla převážně černá, s bílými proužky a červenou korunkou na hlavě. Poprvé v historii tak možná známe kompletní barvu neptačího dinosaura (podobný objev se týká také rodu Sinosauropteryx).[12] Podle výzkumu novými zobrazovacími technologiemi byla kontura tělesného opeření a mohutnost pernatého integumentu anchiornise ještě mnohem výraznější, než se dříve soudilo.[13][14]

Morfologické obrysy ocasních per anchiornise se dochovaly do současnosti, geochemická analýza ale nasvědčuje tomu, že původní proteiny (jako je keratin) ve fosilních vzorcích zachovány nebyly.[15]

Reference

editovat
  1. SOCHA, Vladimír (2015). Neznámí dinosauři. Nakl. Mladá fronta, Praha. ISBN 978-80-204-3595-8. (str. 20-21)
  2. GUO Xiangqi, XU Li & JIA Songhai (2018). Morphological and Phylogenetic Study Based on New Materials of Anchiornis huxleyi (Dinosauria, Theropoda) from Jianchang, Western Liaoning, China. Acta Geologica Sinica. 92 (1): 1-15. http://www.geojournals.cn/dzxben/ch/reader/view_abstract.aspx?file_no=2018endzxb01001&flag=1
  3. Chu, Z.; He, H.; Ramezani, J.; Bowring, S. A.; Hu, D.; Zhang, L.; Zheng, S.; Wang, X.; Zhou, Z.; Deng, C.; Guo, J. (2016). High-precision U-Pb geochronology of the Jurassic Yanliao Biota from Jianchang (western Liaoning Province, China): Age constraints on the rise of feathered dinosaurs and eutherian mammals. Geochemistry, Geophysics, Geosystems. 17 (10): 3983. doi: 10.1002/2016GC006529
  4. Li, Y.; et al. (2023). A chronostratigraphic and biostratigraphic framework for the Yanliao Biota of northeastern China: Implications for Jurassic terrestrial ecosystems and evolution. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology. 111818. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2023.111818
  5. Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
  6. Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 128-129 (anglicky)
  7. Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
  8. Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
  9. http://archosaurmusings.wordpress.com/2009/09/25/anchiornis-again/
  10. Xiaoting Zheng; et al. (2018). Exceptional dinosaur fossils reveal early origin of avian-style digestion. Scientific Reports 8, Article number: 14217. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-018-32202-x
  11. SOCHA, Vladimír. Deset největších úspěchů dinosauří paleontologie v uplynulém desetiletí. OSEL.cz [online]. 28. prosince 2020. Dostupné online.  (česky)
  12. http://news.nationalgeographic.com/news/2010/01/100127-dinosaurs-color-feathers-science/o/
  13. Evan T. Saitta, Rebecca Gelernter and Jakob Vinther (2017). Additional information on the primitive contour and wing feathering of paravian dinosaurs. Palaeontology. doi: 10.1111/pala.12342
  14. https://phys.org/news/2017-11-feathered-dinosaurs-fluffier-thought.html
  15. Aude Cincotta, Thanh Thuy, Nguyen Tu, Julien L. Colaux, Guy Terwagne, Sylvie Derenne, Pascal Godefroit, Robert Carleer, Christelle Anquetil & Johan Yans (2020). Chemical preservation of tail feathers from Anchiornis huxleyi, a theropod dinosaur from the Tiaojishan Formation (Upper Jurassic, China). Palaeontology. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12494

Literatura

editovat

Česká literatura

editovat

Externí odkazy

editovat