Anamnéza (filozofie)
Teorie rozpomínání (z řec. αναμνήσις anamnésis = rozpomínání, vzpomenutí) je Platónova teorie z oblasti epistemologie. Podle Platóna je lidské poznávání rozpomínáním se (anamnésis) nesmrtelné duše na ideje, které spatřila před svým spojením se smrtelným tělem[1] (podrobněji viz dialog Faidros). Chceme-li poznat pravdu, učil Platón, je naprosto bezúčelné obracet se na smysly a počitky; naopak je třeba úplně se od nich odpoutat, ponořit se do hlubin své duše a snažit se, aby se rozpomněla na to, co viděla ve světě idejí.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Tretera 2000, s. 87.
- ↑ Dějiny filosofie, sv. I, s. 172.
Literatura
editovat- , 1950. Platon. In: Georgij Alexandrov, Bernard Bychovskij, Pavel Judin, Mark Mitin (red.). Dějiny filosofie. 1., autorizované vyd. Praha: Svoboda. (výrazně marxistický pohled). Svazek I "Filosofie antické a feudální společnosti". Kapitola V, s. 161–186.
- TRETERA, Ivo, 2000. Nástin dějin evropského myšlení (Od Thaléta k Rousseauovi). 3. vyd. Praha—Litomyšl: Paseka. 374 s. ISBN 80-7185-278-3. Kapitola „Učení o nesmrtelnosti duše a o anamnézi“, s. 86–87.
Externí odkazy
editovat- anamnésis [online]. CoJeCo.cz [cit. 2024-05-22]. Dostupné online.
