Analýza zainteresovaných stran
Analýza zainteresovaných stran (stakeholder analysis) je postup používaný při řízení projektů, řešení konfliktů[1] a podobně. Jedná se o identifikaci a analýzu subjektů, kteří jsou buď do projektu aktivně zapojeni, nebo jejich zájmy jsou ovlivněny jeho realizací. Často také mohou ovlivnit průběh nebo výsledky projektu. [2] Cílem je posouzení tohoto ovlivnění a naplánování strategie pro jednání se zainteresovanými stranami. Jde o činnost nutnou pro následné řízení zainteresovaných stran.
Identifikace
editovatJednou z metod identifikace zainteresovaných stran je mapování podle otázek:
- Kdo chce úspěch(neúspěch)?
- Kdo může z výsledku těžit, nebo jej naopak výsledek poškozuje?
- Kdo sází na úspěch / neúspěch?
- Kdo disponuje užívacími nebo vlastnickými právy? [3]
- Kdo nebude moci velmi pravděpodobně uplatnit žádné zájmy?
- Kdo disponuje finančními zdroji, relevantními schopnostmi a informacemi?
- Kdo je pro výsledek nutný a čí podpory je zapotřebí?
- Kdo by mohl realizaci bránit/zabránit?
Zařadit je vhodné i strany, které fakticky kritériím neodpovídají, ale bylo identifikováno riziko, že by se mohly na základě nedostatečných nebo nesprávných informací samy řadit mezi zainteresované strany.
Popis zainteresovaných stran
editovatK popisu zainteresovaných stran je nutno zvolit kritéria. Kritéria popisu stran si volí ten kdo provádí analýzu. Možnými kritérii pro jejich popis je například:[3]
- Vztah
- Potenciální dotčenost
- Cíle
- Okruh působnosti
- Zájem a angažovanost
- Stupeň organizace
- Kapacity
- Povědomí
Doporučeným postup v rámci soupisu zainteresovaných stran je posoudit a zaznamenat jejich prioritu. Je nutné si uvědomit, že jedna zainteresovaná strana může mít několik cílů.[2]
Matice vlivu a zájmu
editovatPodle vlivu a zájmu lze rozdělit zainteresované strany do následujících kategorií. [2] Tyto kategorie jsou následně uplatnitelné například při volbě způsobu řízení zainteresovaných stran.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ PLAMÍNEK, Jiří. Řešení konfliktů a umění rozhodovat. [s.l.]: Copyright, 1994. 198 s. ISBN 80-85794-14-4.
- ↑ a b c Doležal, J., Máchal, P., Lacko, B. a kol. : Projektový management podle IPMA, Grada Publishing Praha (2012) , ISBN 978-80-247-4275-5
- ↑ a b Muro, M. (2006): Pilothafte Ermittlung und Analyse von Zielgruppen für die Information und Anhörung der Öffentlichkeit nach Art. 14 EG Wasserrahmenrichtlinie in einer Flussgebietseinheit. Umweltbundesamt, Texte 27/06 (německy)
Literatura
editovat- R. Edward Freeman, Alexander Moutchnik (2013): Stakeholder management and CSR: questions and answers. In: UmweltWirtschaftsForum, Springer Verlag, Vol. 21, Nr. 1. http://link.springer.com/article/10.1007/s00550-013-0266-3
- Bryson, J.:What to do when stakeholder matter: A guide to stakeholder identification and analysis techniques, 2004, ISSN 1471-9045 (anglicky)
- Hausmann, Hojda, Řepa - Řízení projektů IS, 1997
- Rosenau, M. - Řízení projektů - příklady, teorie, praxe, 1.vydání, Brno: Computer Press, 2000
- Mitchell, R. K., B. R. Agle, and D.J. Wood. (1997). "Toward a Theory of Stakeholder Identification and Salience: Defining the Principle of Who and What really Counts." in: Academy of Management Review 22(4): 853 - 888 (anglicky)
- Fiala, P. - Řízení projektů, 2002
- Svozilová,A.: Projektový management, Grada Publishing, Praha 2011
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Analýza zainteresovaných stran na Wikimedia Commons - NÁRODNÍ STANDARD KOMPETENCÍ PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ
- Stránky pro projektové manažery Archivováno 5. 12. 2020 na Wayback Machine.
- Portál pro projektové manažery
