Amnion
Amnion (neboli „vnitřní vak“) je vnitřní zárodečný obal, uvnitř něhož se nachází vodní prostředí, ve kterém se zárodek vyvíjí.[1] Amnion je váček, uvnitř kterého je tzv. amniová dutina (cavum amnii). Amnion pochází z primárního ektodermu, také známého jako epiblast nebo ektodermových buněk bilaminárního zárodečného disku přítomného ve druhém týdnu gestace.[2] Vyskytuje se u skupiny živočichů amniota (plazi, ptáci, savci) spolu s dalšími zárodečnými obaly.
| Amnion | |
|---|---|
 | |
| Lidský plod obklopený amnionem | |
| MeSH | A10.615.284.277 |
| Gray | 56 |
Člověk
editovatAmnion se vyskytuje v prenatálním období vývoje člověka. Vzniká již velmi brzy, konkrétně sedmý den po oplození vajíčka, a to uvnitř tzv. embryoblastu. Embryoblast se nejprve rozdělí na dvě vrstvičky, epiblast a hypoblast, z nichž právě v epiblastu dochází ke vzniku amniové dutiny, tedy dutiny obklopené amnioblasty. Možné je však i to, že amnion vzniká z části trofoblastu (konkrétně z cytotrofoblastu) – nepanuje o tom shoda.[3]
Postupně (ve 4. týdnu) amnion obklopí téměř celé embryo a stěna amnionu se zanořuje do embrya pouze v oblasti budoucího pupečníku. Uvnitř amniové dutiny se nachází amniová tekutina, známá jako plodová voda, která má největší objem až 1 litr v 38. týdnu těhotenství. Plod polyká tuto vodu, ta se dostává jeho cévním systémem do pupečníku a odtud do matky. Amniová tekutina vzniká jak činností těla matky, tak hlavně později i činností plodu.[3]
Histologie a vlastnosti
editovatAmniová membrána (amnion) je tkáň složena z 5 vrstev: nejvnitřnější je vrstva epiteliálních buněk, následuje tlustá bazální membrána, kompaktní vrstva, vrstva fibroblastu a jako poslední je houbovitá vrstva, která dosedá na okolní, zevně položený chorion.[4]. Zprostředkovává řadu funkcí včetně syntézy růstových faktorů a cytokinů. Je odpovědná za regulaci ph, transportu vody a zajišťuje propustnou bariéru pro amniové makromolekuly.
| Vlastnosti | Amnion |
|---|---|
| Tloušťka | 111±78 μm |
| Pevnost v tahu | 0.166 (0.15−0.25 kg/cm) |
| Maximální namáhání v tahu | 30.2 kg/cm² |
| Vrstvy - původ | Epiteliální, základní, mesodermální |
| Buňky - původ | Epiteliální, fibroblasty, mesenchcymální, makrofágové |
| Počet buněk (průměr na placentu) | ∼20 million stromálních, 50–70 million epiteliálních |
| Funkce v děloze | Krytí, ochrana |
| Struktura | Kolagen I, III, IV, V, VI, elastin |
| Glykoproteiny | Fibronectin, laminins, nidogen |
| Proteoglykany | Chondroitin, dermatan sulfate, hyaluronan, decorin, biglycan |
| Selekce růstových faktorů |
EGF, HGF, TGF-β (1, 3), bFGF, KGF, NGF, VEGF, PDGF, PIGF, TGF-α |
Terapeutický potenciál
editovatŠtěpy amniové membrány mají terapeutický potenciál při hojení ran. Včasné užití amnio membrány se ukázalo jako prospěšné při léčbě vředů, popálenin a dermálních poranění. od druhé poloviny 20. století byly alotransplantáty amnio/chorionové tkáně použity také pro chronické neuropatické rány, povrchové rány rohovky, stejně jako pterygium a konjunktivochalázu, zubní aplikace a pro ortopedické, obecné a neurochirurgické aplikace.[5]
Amniová membrána je neimunogenní, redukuje inflamaci, bolest a zjizvení a poskytuje matrici pro buněčnou kolonizaci stejně jako přirozenou biologickou bariéru.
Lidské amniové aloimplantáty obsahující amnion a případně i chorion byly také terapeuticky použity pro kožní rany a zdají se býti účinné při urychlování hojení ran.[6][7][8][9][10]
Základní mechanizmus terapeutického účinku nebyl doposud zcela objasněn. Nativní lidská amniová membrána obsahuje řadu růstových faktorů, včetně epidermálního růstového faktoru (EGF), bazálního fibroblastového růstového faktoru (bFGF), růstového faktoru keratinocytů, transformačního růstového faktoru a (TGFa) a TGFp, nervový růstový faktor a růstový faktor hepatocytů[11][12], o kterých je známo, že hrají rozhodující roli ve fyziologických procesech vedoucích k normálnímu hojení ran a regeneraci tkání.
| FDA základní funkce – homologní užití amniové tkáně |
|---|
| Protizánětlivé |
| Proangiogenní |
| Proti tvorbě jizev |
| Podpora hojení rány |
| Náprava rány |
| Bariéra |
| Pokrytí, ochrana |
Léčebné využití
editovatHistorie
editovatPrvní pokusy užití amniové membrány na poranění se datují již do starověkého Egypta. V moderní historii je první užití amniové membrány datováno do roku 1910 a to v oblasti popálenin. V této době se amniové membrána používala tzv. metodou ze sálu na sál, tedy rovnou z toho porodního po drobném oplachu na sál operační k potřebnému pacientovi. V posledních 50 letech byly alotransplantáty amnio/chorionové tkáně úspěšně použity také pro chronické neuropatické rány, povrchové rány rohovky, stejně jako pterygium a konjunktivochalázu, zubní aplikace a pro ortopedické, obecné a neurochirurgické aplikace.[13]
Oftalmologie
editovatDlouhou dobu se amniová membrána jako avaskularizovaná tkáň používala především v oftalmologii, kdy se s výhodou aplikovala na povrchové poranění rohovky.
Chronické rány
editovatStudie prokázaly, že užití amniové membrány zvyšílo hojení chronických ran, snižilo zánět v ráně a tvorbu jizev. Funkcí je krytí rány a vytvoření bariéry. V mnohých případech došlo při užití amniové membrány na ránu k úplnému zhojení do 12 týdnů od začátku léčby. Obsažené cytokiny a další typy proteinů jsou ovlivňovateli a mediátory věcí, jako je buněčná proliferace, migrace buněk, angiogeneze apod.[14][15][16][17]
Reference
editovat- ↑ TEPLOW, David B. Progress in molecular biology and translational science. New York: Plenum Press, c2012. ISBN 0-12-385884-4.
- ↑ FAVARON, PO, RC CARVALHO, J BORGHESI, ARA ANUNCIAÇÃO a MA MIGLINO. The Amniotic Membrane: Development and Potential Applications - A Review. Reproduction in Domestic Animals [online]. 2015, 50(6), 881-892 [cit. 2018-07-30]. DOI: 10.1111/rda.12633. ISSN 0936-6768. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/rda.12633
- ↑ a b Richard Jelínek, et al. Histologie embryologie [online]. 3. lékařská fakulta UK. Dostupné online.
- ↑ COLOCHO, Guillermo. Human Amniotic Membrane as a Physiologic Wound Dressing. Archives of Surgery [online]. 1974, 109(3), 370- [cit. 2018-07-30]. DOI: 10.1001/archsurg.1974.01360030022006. ISSN 0004-0010.
- ↑ ISLAM, Rashedul, Md. SHAIFUR RA, S.M. ASADUZZAMA a M. SHAHEDUR R. Properties and Therapeutic Potential of Human Amniotic Membrane. Asian Journal of Dermatology [online]. 2015, 7(1), 1-12 [cit. 2018-07-30]
- ↑ JIAO, Hongliang, Ke SHI, Weijie ZHANG, Liang YANG, Lu YANG, Fangxia GUAN a Bo YANG. Therapeutic potential of human amniotic membrane-derived mesenchymal stem cells in APP transgenic mice. Oncology Letters [online]. 2016, 12(3), 1877–1883 [cit. 2018-07-30].
- ↑ MANUELPILLAI, U., Y. MOODLEY, C.V. BORLONGAN a O. PAROLINI. Amniotic membrane and amniotic cells: Potential therapeutic tools to combat tissue inflammation and fibrosis?. Placenta [online]. 2011, 32, S320-S325 [cit. 2018-07-30].
- ↑ MIKI, Toshio a Brendan GRUBBS. Therapeutic potential of placenta-derived stem cells for liver diseases: Current status and perspectives. Journal of Obstetrics and Gynaecology Research [online]. 2014, 40(2), 360-368 [cit. 2018-07-30].
- ↑ TODA, Ayaka, Motonori OKABE, Toshiko YOSHIDA a Toshio NIKAIDO. The Potential of Amniotic Membrane/Amnion-Derived Cells for Regeneration of Various Tissues. Journal of Pharmacological Sciences[online]. 2007, 105(3), 215-228 [cit. 2018-07-30].
- ↑ JIRSOVA, Katerina a Gary L. A. JONES. Amniotic membrane in ophthalmology: properties, preparation, storage and indications for grafting—a review. Cell and Tissue Banking [online]. 2017, 18(2), 193-204 [cit. 2018-07-30].
- ↑ GREGORY, Darren G. Amniotic Membrane Transplantation. Ocular Surface Disease: Cornea, Conjunctiva and Tear Film [online]. Elsevier, 2013, 2013, s. 309-314 [cit. 2018-07-30].
- ↑ SHERIDAN, Robert L. a Ronald G. TOMPKINS. Alternative wound coverings. Total Burn Care [online]. Elsevier, 2007, 2007, s. 239-245 [cit. 2018-07-30].
- ↑ JAY, R.M., J.P. HUISH a J.H. WRAY. Amniotic membrane in clinical medicine. Extracellular Matrix-derived Implants in Clinical Medicine[online]. Elsevier, 2016, 2016, s. 151-176 [cit. 2018-07-30].
- ↑ CASTELLANOS, Gregorio, Ángel BERNABÉ-GARCÍA, José M. MORALEDA a Francisco J. NICOLÁS. Amniotic membrane application for the healing of chronic wounds and ulcers. Placenta [online]. 2017, 59, 146-153 [cit. 2018-07-30].
- ↑ OMRAN, Eman, Hossam HIENEEDY, Ahmed HALWAGY, Hesham AL-INANY, Mirvat AL-ANSARY a Amr GAD. Amniotic membrane can be a valid source for wound healing. International Journal of Women's Health [online]. 2016, 8, 225-231 [cit. 2018-07-30].
- ↑ CASTELLANOS, Gregorio, Ángel BERNABÉ-GARCÍA, Carmen García INSAUSTI, Antonio PIÑERO, José M. MORALEDA a Francisco J. NICOLÁS. The Use of Amniotic Membrane in the Management of Complex Chronic Wounds. ALEXANDRESCU, Vlad Adrian, ed. Wound Healing - New insights into Ancient Challenges [online]. InTech, 2016, 2016-10-12 [cit. 2018-07-30].
- ↑ ILIC, Dusko, Ljiljana VICOVAC, Milos NIKOLIC a Emilija LAZIC ILIC. Human amniotic membrane grafts in therapy of chronic non-healing wounds: Table 1. British Medical Bulletin [online]. 2016, 117(1), 59-67 [cit. 2018-07-30]
Související články
editovatExterní odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu amnion na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Amnion v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
