Amálie Oldenburská
Amálie Oldenburská (řecky: Αμαλία; 21. prosince 1818, Oldenburg – 20. května 1875, Bamberk) byla bavorská princezna a jako manželka krále Oty Fridricha Ludvíka řecká královna. Řekové ji velmi milovali pro její vlasteneckou lásku k zemi a její krásu. Během svého působení ve funkci královny se věnovala zlepšení sociálních podmínek a v Athénách založila mnoho zahrad.
| Amálie Oldenburská | |
|---|---|
| Královna řecká | |
 | |
| Doba vlády | 22. prosince 1836 – 23. října 1862 |
| Úplné jméno | Amalie Marie Friederike |
| Narození | 21. prosince 1818 Oldenburg, Oldenburské velkovévodství |
| Úmrtí | 20. května 1875 (ve věku 56 let) Bamberk, Bavorské království |
| Pohřbena | Krypta kostela sv. Kajetána v Mnichově |
| Sňatek | 22. prosince 1836 |
| Manžel | Ota I. Řecký |
| Rod | Holstein-Gottorp |
| Otec | August I. Oldenburský |
| Matka | Adéla Anhaltská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Když v roce 1837 dorazila do Řecka, nejprve si získala srdce Řeků svou osvěžující krásou. Poté, co se začala více politicky angažovat, se stala terčem tvrdých útoků – a její image ještě více utrpěla, protože se ukázalo, že není schopna porodit následníka trůnu. Ona a její manžel byli po povstání v roce 1862 vyhnáni z Řecka. Zbytek svého života strávila v exilu v Bavorsku.
V letech 1850–1851[1] a podruhé v letech 1861–1862[2] působila během Otovy nepřítomnosti jako řecká regentka.
Amálii je připisováno vytvoření „romantického lidového dvorního oděvu“,[3] který se stal řeckým národním krojem.
Život
editovatNarodila se 21. prosince 1818 v Oldenburgu jako první dítě vévody Augusta I. Oldenburského (později velkovévoda) a jeho první manželky princezny Adély Anhaltské.
Dne 22. prosince 1836 se v Oldenburgu provdala za krále Otu I. Řeckého, syna krále Ludvíka I. Bavorského a jeho manželky princezny Terezy Sasko-Hildburghausenské. Princ Oto byl ustanoven králem roku 1833 při vytvoření nového Řeckého království. Jejich manželství zůstalo bez potomků.
V začátcích mladé monarchie Amálie se svou krásou a zlomyslností přinesla ducha inteligentní módy do zbídačené země. Aktivně pracovala na sociálním zlepšení a tvorbě zahrad v Aténách a tím si získala srdce Řeků. Město Amaliada a obec Amaliapoli byly pojmenovány po královně. Byla první, kdo představil v Řecku vánoční stromeček.
Stejně jako její manžel Oto a jeho bavorští poradci se dostávala do politických bojů s řeckými politickými silami. Když se zapojila do politiky, stala se terčem krutých útoků.
V únoru 1861 univerzitní student jménem Aristeidis Dosios (syn politika Konstantinose Dosiose) spáchal na královnu neúspěšný atentát. Byl odsouzen k smrti, avšak královna zasáhla a atentátník byl omilostněn a trest mu byl zmírněn na doživotí.
O rok později, zatímco byl královský pár na návštěvě Peloponésu, vypukla v Athénách vzpoura. Velmoci vyzvaly Otu, aby odstoupil a jeho vláda byla u konce. Zbytek svého života strávila Amálie se svým manželem v Bavorsku.
Zemřela 20. května 1875 v Bamberku. Pohřbena byla vedle svého manžela v kryptě kostela svatého Kajetána v Mnichově.
Tituly
editovat- 21. prosince 1818 – 20. května 1875: Její Výsost vévodkyně Amálie Oldenburská, kněžna z Holštýnska-Gottorpu
- 22. prosince 1836 – 23. října 1862: Její Veličenstvo řecká královna
- 23. října 1862 – 20. května 1875: Její Veličenstvo královna Amálie Řecká
Vývod z předků
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Amalia of Oldenburg na anglické Wikipedii.
- ↑ DRIAULT, Édouard; LHÉRITIER, Michel. Histoire diplomatique de la Grèce de 1821 à nos jours: Le Règne de Georges Ier avant le traité de Berlin (1862–1878) – Hellénisme et slavisme. [s.l.]: PUF, 1926. (francouzsky)
- ↑ BOWER, Leonard. Otho I: King of Greece, a biography. [s.l.]: Royalty Digest, 2001. ISBN 1905159129. (anglicky)
- ↑ SUSAN. Amalia of Oldenburg, Queen of Greece [online]. 2013-05-19 [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Amálie Oldenburská na Wikimedia Commons - (anglicky) Hroby a hrobky panovníků Řecka
