Amálie Oldenburská

oldenburská vévodkyně a královna manželka Řecka

Amálie Oldenburská (řecky: Αμαλία; 21. prosince 1818, Oldenburg20. května 1875, Bamberk) byla bavorská princezna a jako manželka krále Oty Fridricha Ludvíka řecká královna. Řekové ji velmi milovali pro její vlasteneckou lásku k zemi a její krásu. Během svého působení ve funkci královny se věnovala zlepšení sociálních podmínek a v Athénách založila mnoho zahrad.

Amálie Oldenburská
Královna řecká
Portrét
Doba vlády22. prosince 183623. října 1862
Úplné jménoAmalie Marie Friederike
Narození21. prosince 1818
Oldenburg, Oldenburské velkovévodství
Úmrtí20. května 1875 (ve věku 56 let)
Bamberk, Bavorské království
PohřbenaKrypta kostela sv. Kajetána v Mnichově
Sňatek22. prosince 1836
ManželOta I. Řecký
RodHolstein-Gottorp
OtecAugust I. Oldenburský
MatkaAdéla Anhaltská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Když v roce 1837 dorazila do Řecka, nejprve si získala srdce Řeků svou osvěžující krásou. Poté, co se začala více politicky angažovat, se stala terčem tvrdých útoků – a její image ještě více utrpěla, protože se ukázalo, že není schopna porodit následníka trůnu. Ona a její manžel byli po povstání v roce 1862 vyhnáni z Řecka. Zbytek svého života strávila v exilu v Bavorsku.

V letech 1850–1851[1] a podruhé v letech 1861–1862[2] působila během Otovy nepřítomnosti jako řecká regentka.

Amálii je připisováno vytvoření „romantického lidového dvorního oděvu“,[3] který se stal řeckým národním krojem.

Narodila se 21. prosince 1818 v Oldenburgu jako první dítě vévody Augusta I. Oldenburského (později velkovévoda) a jeho první manželky princezny Adély Anhaltské.

Dne 22. prosince 1836 se v Oldenburgu provdala za krále Otu I. Řeckého, syna krále Ludvíka I. Bavorského a jeho manželky princezny Terezy Sasko-Hildburghausenské. Princ Oto byl ustanoven králem roku 1833 při vytvoření nového Řeckého království. Jejich manželství zůstalo bez potomků.

V začátcích mladé monarchie Amálie se svou krásou a zlomyslností přinesla ducha inteligentní módy do zbídačené země. Aktivně pracovala na sociálním zlepšení a tvorbě zahrad v Aténách a tím si získala srdce Řeků. Město Amaliada a obec Amaliapoli byly pojmenovány po královně. Byla první, kdo představil v Řecku vánoční stromeček.

Stejně jako její manžel Oto a jeho bavorští poradci se dostávala do politických bojů s řeckými politickými silami. Když se zapojila do politiky, stala se terčem krutých útoků.

V únoru 1861 univerzitní student jménem Aristeidis Dosios (syn politika Konstantinose Dosiose) spáchal na královnu neúspěšný atentát. Byl odsouzen k smrti, avšak královna zasáhla a atentátník byl omilostněn a trest mu byl zmírněn na doživotí.

O rok později, zatímco byl královský pár na návštěvě Peloponésu, vypukla v Athénách vzpoura. Velmoci vyzvaly Otu, aby odstoupil a jeho vláda byla u konce. Zbytek svého života strávila Amálie se svým manželem v Bavorsku.

Zemřela 20. května 1875 v Bamberku. Pohřbena byla vedle svého manžela v kryptě kostela svatého Kajetána v Mnichově.

  • 21. prosince 1818 – 20. května 1875: Její Výsost vévodkyně Amálie Oldenburská, kněžna z Holštýnska-Gottorpu
  • 22. prosince 1836 – 23. října 1862: Její Veličenstvo řecká královna
  • 23. října 1862 – 20. května 1875: Její Veličenstvo královna Amálie Řecká

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
Kristián August Holštýnsko-Gottorpský
 
 
Jiří Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorfský
 
 
 
 
 
 
Albertina Frederika Bádensko-Durlašská
 
 
Petr I. Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém II. Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Becký
 
 
Sofie Šlesvicko-Becká
 
 
 
 
 
 
Oldřiška Anna Dohnsko-Schlodienská
 
 
August I. Oldenburský
 
 
 
 
 
 
Karel Alexandr Württemberský
 
 
Fridrich II. Evžen Württemberský
 
 
 
 
 
 
Marie Augusta Thurn-Taxis
 
 
Bedřiška Alžběta Württemberská
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Braniborsko-Schwedtský
 
 
Bedřiška Braniborsko-Schwedtská
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Pruská
 
'Amálie Oldenburská'
 
 
 
 
 
Viktor I. Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymský
 
 
Karel Ludvík Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Luisa Isenbursko-Büdingensko-Birsteinská
 
 
Viktor II. Anhaltsko-Bernbursko-Schaumbursko-Hoymský
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém I. ze Solms-Braunfels
 
 
Amálie Eleonora ze Solms-Braunfels
 
 
 
 
 
 
Žofie ze Solms-Laubach
 
 
Adéla Anhaltská
 
 
 
 
 
 
Karel August Nasavsko-Weilburský
 
 
Karel Kristián Nasavsko-Weilburský
 
 
 
 
 
 
Augusta Frederika Nasavsko-Saarbrückensko-Idsteinská
 
 
Amálie Nasavsko-Weilburská
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. Oranžský
 
 
Karolína Oranžsko-Nasavská
 
 
 
 
 
 
Anna Hannoverská
 

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Amalia of Oldenburg na anglické Wikipedii.

  1. DRIAULT, Édouard; LHÉRITIER, Michel. Histoire diplomatique de la Grèce de 1821 à nos jours: Le Règne de Georges Ier avant le traité de Berlin (1862–1878) – Hellénisme et slavisme. [s.l.]: PUF, 1926. (francouzsky) 
  2. BOWER, Leonard. Otho I: King of Greece, a biography. [s.l.]: Royalty Digest, 2001. ISBN 1905159129. (anglicky) 
  3. SUSAN. Amalia of Oldenburg, Queen of Greece [online]. 2013-05-19 [cit. 2023-03-23]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat