Alvarezsauroidea (zástupci = alvarezsauroidi) je nadčeleď malých dravých nebo hmyzožravých (teropodních) dinosaurů, žijících v období pozdní jury až nejpozdnější křídy (před 160 až 66 miliony let). Jejich fosilní pozůstatky jsou známé z území Asie, Severní i Jižní Ameriky a Evropy. Nadčeleď byla definována argentinským paleontologem José F. Bonapartem v roce 1991.[1]

Jak číst taxoboxAlvarezsauroidea
Stratigrafický výskyt: Pozdní jura až pozdní křída, před 160 až 66 miliony let
alternativní popis obrázku chybí
Rekonstruovaná podoba druhu Bannykus wulatensis
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
NadčeleďAlvarezsauroidea
Bonaparte, 1991
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Velikostní srovnání několika druhů alvarezsauridů.

Fosilie těchto dinosaurů byly poprvé rozeznány v 90. letech 20. století, od té doby jejich nálezů výrazně přibylo. Nejvíce jich dnes známe z území Číny.[2] Původně byli tito dlouhonozí běžci považováni za primitivní, druhotně nelétavé ptáky, dnes je vědci obecně považují za zástupce skupiny Maniraptoriformes nebo za blízké příbuzné skupiny Ornithomimosauria v rámci kladu Ornithomimiformes.[3]

Tito dinosauři byli vysoce specializovaní a jejich anatomie byla uzpůsobena životnímu stylu insektivorů. Jejich přední končetiny byly redukované a tenké čelisti nesly drobné zoubky. Byli zřejmě specializováni na pojídání termitů nebo jiných koloniálně žijících bezobratlých. Alvarezsauridi dosahovali délky v rozmezí pouhých 0,5 až 2,5 metru, někteří však mohli být i větší. Přinejmenším jeden rod - Shuvuuia - vykazoval také prokazatelné tělesné opeření (patří k tzv. opeřeným dinosaurům). Je pravděpodobné, že se stejně jako v případě ostatních teropodů jednalo o teplokrevné a aktivní živočichy.[4]

Vývoj skupiny

editovat

Nejstarší známé fosilie alvarezsauroidů pocházejí z čínské provincie Sin-ťiang a mají stáří kolem 160,1 milionu let (druh Haplocheirus sollers).[5] Nejstarší zástupci z vývojově vyspělé čeledi Alvarezsauridae pocházejí z geologického souvrství Bissekty na území dnešního Uzbekistánu a mají stáří kolem 90 milionů let. Právě v oblasti střední Asie mohla tato skupina vzniknout.[6] V současnosti jsou taxonomie, systematika a evoluční trendy u této specializované skupiny teropodů již poměrně dobře zmapovány.[7]

Alvarezsauroidi vyhynuli spolu s dalšími druhohorními dinosaury (s výjimkou ptáků) na samotném konci křídy, před 66 miliony let, v rámci hromadného vymírání K-Pg. Posledním známým druhem této nadčeledi je Trierarchuncus prairiensis, objevený v sedimentech souvrství Hell Creek na území Montany.[8]

V evoluci této skupiny lze pozorovat zřetelný evoluční trend k postupné miniaturizaci tělesných rozměrů.[9]

Reference

editovat
  1. Bonaparte, J. F. (1991). Los vertebrados fosiles de la formacion Rio Colorado, de la ciudad de Neuquen y Cercanias, Creatcio Superior, Argentina. Rev. Mus. Agent. Cienc. "Bernardino Rivadavia". Paleontol. 4: 16-123.
  2. SOCHA, Vladimír. Čína bude mít brzy 300 dinosauřích druhů. OSEL.cz [online]. 3. června 2019. Dostupné online. 
  3. Holtz, R.T. (2007). "Ornithomimosaurs and Alvarezsaurs". Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages. ISBN 978-0-375-82419-7.
  4. https://dinosaurusblog.com/2015/03/16/zily-na-konci-kridy-obri-sovy/
  5. Choiniere, J. N.; Xu, X.; Clark, J. M.; Forster, C. A.; Guo, Y.; and Han, F. (2010). A basal alvarezsauroid theropod from the Early Late Jurassic of Xinjiang, China. Science. 327 (5965): 571-574.
  6. Averianov A., Sues H. D. (2017). The oldest record of Alvarezsauridae (Dinosauria: Theropoda) in the Northern Hemisphere. PLoS ONE 12(10): e0186254. doi.org/10.1371/journal.pone.0186254
  7. http://albertonykus.blogspot.com/2020/05/making-sense-of-alvarezsaurid.html
  8. SOCHA, Vladimír. Mravenečník ze souvrství Hell Creek. OSEL.cz [online]. 21. července 2020. Dostupné online.  (česky)
  9. Zichuan Qin, Fangbo Qin, Ying Li and Congyu Yu (2022). Intelligent Objective Osteon Segmentation Based on Deep Learning. Frontiers in Earth Science. 10: 783481. doi: https://doi.org/10.3389/feart.2022.783481

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat