Alternariová skvrnitost košťálovin

Alternariová skvrnitost košťálovin je houbová choroba rostlin způsobená houbou čerň kapustová (Alternaria brassicicola) a také čerň zelná (Alternaria brassicae) z čeledě zďovkovité (Pleosporaceae) řádu zďovkotvaré (Pleosporales ).[1][2]

Alternariová skvrnitost košťálovin na bílém zelí.

V některých zemích je rozlišováno poškození způsobené patogenem čerň zelná (Alternaria brassicae) a je nazýváno Grey leaf spot a poškození způsobené patogenem čerň kapustová (Alternaria brassicicola)které je nazýváno Brassica dark leaf spot. Oba patogenní druhy se vyskytují společně.

EPPO kód

editovat
  • Alternaria brassicicola – ALTEBI[3]
  • Alternaria brassicae ALTEBA[4]

Synonyma patogena

editovat

Vědecké názvy

editovat

Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň zelná (Alternaria brassicae) používáno více rozdílných názvů, například Macrosporium brassicae nebo Alternaria alliariae-officinalis.[1] Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň kapustová (Alternaria brassicicola) používáno více rozdílných názvů, například Alternaria brassicae f. microspora nebo Macrosporium circinans.[2]

České názvy

editovat

Podle Biolib je pro patogena s označením čerň zelná (Alternaria brassicae) používáno více rozdílných názvů, například čerň řepková nebo alternariová skvrnitost košťálovin.[1] Podle biolib.cz je pro patogena s označením čerň kapustová (Alternaria brassicicola) používáno více rozdílných názvů, například čerň maková, čerň řepková nebo alternariová skvrnitost košťálovin.[2]

 
Plodničky houby.

Zeměpisné rozšíření

editovat

A. brassicicola je rozšířena po celém světě, vyskytuje se v mnoha zemích (Anon., 1988; Verma a Sahary, 1994).[5]

Výskyt v Evropě

editovat

Běžná choroba.

Výskyt v Česku

editovat

Běžná choroba.

Hostitel

editovat

Alternariová skvrnitost košťálovin je choroba která se vyskytuje na více hostitelích, kde se pak projevují podobné příznaky. Často bývají napadány pěstované druhy čeledi brukvovité, ale hostitelé pocházejí i z jiných čeledí. Některé druhy které jsou napadány:[5]

  • křen selský Armoracia rusticana
  • pelyněk Artemisia
  • Brassica juncea var. juncea
  • Brassica napus var. napus
  • Brassica nigra
  • zelí (obě formy), květák Brassica oleracea
  • Brassica oleracea var. gongylodes
  • Brassica rapa cultivar group Caixin
  • Brassica rapa subsp. pekinensis
  • Brassica rapa subsp. rapa
  • astra čínská Callistephus chinensis
  • Capsella bursa-pastoris
  • Cicer arietinum
  • Clarkia
  • Crambe abyssinica
  • Crambe maritima
  • meloun Cucumis melo
  • okurka setá Cucumis sativus
  • Eruca vesicaria
  • Erysimum cheiri
  • Gerbera jamesonii
  • chmel Humulus lupulus
  • salát Lactuca sativa
  • Lepidium sativum
  • len Linum usitatissimum
  • letní fiala Matthiola incana
  • Papaver orientale okrasný pěstovaný jako trvalka
  • Phaseolus coccineus (runner bean)
  • Phaseolus vulgaris (common bean)
  • ředkvička Raphanus sativus
  • Scorzonera (salsify)
  • Sisymbrium officinale
  • rajče jedlé Solanum lycopersicum
  • Thlaspi arvense
  • Thymus vulgaris
  • Vicia faba

Příznaky

editovat

Houba se částečně podílí na padání klíčních rostlin, později dochází k napadení starších listů.[6] Na všech listech (pravých i děložních), vznikají okrouhlé skvrny, na tkáních uvnitř skvrn jsou viditelné soustředné kruhy plodniček. Skvrny postupně zasychají a praskají.[7] Průměr skvrn se pohybuje od několika milimetrů až po centimetry (2 – 3 cm). Skvrny se během vlhkého počasí pokrývají černými konidiofory a konidiemi.[6]

  • hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, okrouhlé skvrny[7] tvoří se nekrotické oblasti
  • silně napadené listy žloutnou, od okrajů zasychají a opadávají.[7]
  • během vegetace mohou listy v místě napadení získat neobvyklé zbarvení[5]
  • často na starších listech

Květy, květenství

editovat
  • hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, kulaté protáhlé skvrny, léze[7]
  • hnědnutí a černání částí růžic květáku [7]
  • plíseň, nekróza, odumření celého květenství[5]

Plody, plodenství, semena

editovat
  • hnědé až černé, nejprve drobné, mírně propadlé, kulaté protáhlé skvrny na plodech nebo obalech.[7]
  • předčasný opad plodů[5]
  • plody mohou být zasychající, menší, poškozené[5]
  • v raném stádiu napadené šešule se deformují, nevytvářejí se v nich semena nebo předčasně pukají[8]
  • neobvyklé zbarvení[5]

Možnost záměny

editovat

Hnědnutí a černání částí růžic květáku mohou způsobit i kolísající teploty během vegetace.[6] Skvrny na listech podobného charakteru může způsobit i viróza (Turnip yellow mosaic virus).

Význam

editovat

Hospodářský význam má choroba u pekingského zelí. Druhy z rodu Alternaria mohou produkovat mykotoxiny.[6] Může způsobit snížení výnosu.[6]

Ztráty na výsevech, úhyn celých neošetřených porostů, poškození asimilační plochy starších rostlin, zahnívání celých rostlin, zakrnění. Ve výsledku jde o poškození rázu estetické vady ale i úplné znehodnocení výpěstků, podle stanoviště a agrotechniky. U semenných porostů bývají také napadány plodenství, což vede ke ztrátám na výnosech a k nízké kvalitě semene.

Biologie

editovat

Houba přezimuje ve formě konidií na rostlinných zbytcích, ale hlavním zdrojem inokula je pravděpodobně osivo.[6]

Ekologie

editovat

Patogenní organismy, predátoři

editovat

Šíření

editovat

Z posklizňových zbytků, z napadených rostlin, osiva. Během vegetace se rozšiřuje konidiemi. Konidie se rozšiřují větrem a odstřikující vodou. Rozvoj choroby podporuje teplé a vlhké počasí.[6]

Ochrana rostlin

editovat

Prevence

editovat

Dodržování vhodného sponu s ohledem na podmínky stanoviště, pěstování a předpěstování ve větraných prostorách. Používání mořením ošetřeného osiva. Výskyt různě ovlivní i odlišná míra použití hnojiv.(Mian and Akanda, 1989; DasGupta et al., 1991; Walker and Booth, 1994)[5]

Rezistence

editovat

Odolnost proti A. brassicicola byla zjištěna v některých výběrů zeleniny a brukvovitých (Galvez-Ramirez et al, 1988b;. Ahmad et al, 1991;. Sharma et al, 1991;. Humpherson-Jones, 1992; Dzhalilov et al, 1999,. Westman et al, 1999), avšak rezistence nemusí být vysoká. Nedostatek látek camalexin, phytoalexin, zvyšuje náchylnost Arabidopsis thaliana k A. brassicicola (Browne et al, 1991,. Thomma et al, 1999, Zhou et al, 1999). Jasmonová kyselina (JA) a ethylen (ET), jsou součástí reakce hostitele na A. brassicicola a systémové rezistence (Ton et al., 2002).[5]

Chemická ochrana

editovat

Ošetření se provádí již při prvních příznacích, což většinou bývá u rostlin ve fázi pěti listů. V závislosti na průběhu počasí (vyšší vzdušná vlhkost), zvolené agrotechnice a citlivosti pěstovaných odrůd je ošetření třeba opakovat ve 14 až 20 denních intervalech. Seznam doporučených přípravků podle www.agromanual.cz[7]:

  • DITHANE DG NEO-TEC
  • DITHANE M 45
  • NOVOZIR MN 80 NEW
  • ORTIVA
  • POLYVERSUM

Agrotechnická opatření

editovat

Po sklizni zaorat nebo zarýt zbytky rostlin. Zvolit vhodný osevní postup.[6]

Reference

editovat

Externí odkazy

editovat