Alois Simonides

český politik

Alois Simonides (4. května 1871 Třebíč14. listopadu 1927 Praha[1]), byl český a československý novinář a politik, jeden ze zakladatelů českých národních socialistů. Jako novinář vystupoval též pod pseudonymem Alois Koutský.[2]

Alois Simonides
Starosta Prahy I-VII
Ve funkci:
prosinec 1921 – 1923
PředchůdceKarel Baxa
Stranická příslušnost
Členstvínár. soc.

Narození4. května 1871
Třebíč, Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. listopadu 1927 (ve věku 56 let)
Praha, Československo
Profesepolitik
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se 4. května 1871 v Třebíči do zámožné rodiny. Kvůli finančním problémům musel přerušit studia a začal pracovat jako pozlacovač a natěračský dělník. V roce 1886 odešel do Prahy, kde se stal členem Sokola a pěveckého spolku. Působil jako předák odborů natěračských dělníků. V roce 1893 působil jako účastník pražských demonstrací v souvislosti s procesem s Omladinou. Po přijetí protistátoprávního prohlášení poslanci české sociální demokracie v březnu 1897, předsedal manifestační schůzi 4. dubna 1897 na Staroměstské radnici, která prohlášení označila za herostratistické. Schůze znamenala faktické založení Strany národních dělníků, do jejíhož čela nastoupil František Kváča.

V ústředí nové strany řídil organizační a agitační odbor. Byl zakladatelem a šéfredaktorem novin Český dělník, České dělnické listy a Sociální reforma. Odborně spolupracoval s historikem Čeňkem Zíbrtem. Výrazně přispěl k vytvoření tiskařského družstva Melantrich. V roce 1903 se stal ředitelem dělnické Všeobecné nemocniční pojišťovny.[3]

V roce 1911 byl zvolen do zastupitelstva Královského hlavního města Prahy. Od roku 1918 až do komunálních voleb v roce 1919 nastoupil do funkce náměstka předsedy Správního sboru hlavního města Prahy Přemysla Šámala, kde poté působil až do roku 1924. V době ustavení Velké Prahy působil jako starosta takzvaného vnitřního města pražského.[4]

Reference

editovat