Wikipedie

Alois Daut

český architekt

Alois Daut (17. října 1854 – 26. června 1917 Žatec[1]) byl architekt a stavitel, který působil v severozápadních Čechách.

Alois Daut
Narození17. října 1854
Úmrtí26. června 1917 (ve věku 62 let)
Žatec
Místo pohřbeníměstský hřbitov Chomutov
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Dautův otec Franz († 1889)[2] byl stavitelem v Chomutově. Datum Aloisova narození lze zjistit jen z jeho náhrobku na chomutovském hřbitově. V Chomutově ani v Žatci se nenarodil – matriky narozených jeho jméno neuvádějí.[3] O jeho vzdělání a osobním životě není dosud nic známo. Zápis v matrice zemřelých v Žatci uvádí, že zemřel jako svobodný v domě čp. 830 v dnešní Pražské ulici. Budova nese název Villa Flora a je podle ní pojmenovaná sídelní oblast v okolí Dukelské ulice až ke stejnojmennému sportovnímu stadiónu.[4]

Radnice v Postoloprtech

Podílel se jako architekt nebo stavitel na několika stavbách v Postoloprtech, Žatci a Chomutově. V projektech vycházel z tehdy převládajících historizujících slohů, především z novorenesance. Reprezentativní stavbou z jeho odkazu je budova radnice na náměstí v Postoloprtech. Byla postavena v roce 1903 a kopíruje italské renesanční signorie s dominantní věží s hodinami. Má předsazenou atiku s cimbuřím, okna v přízemí a prvním patře jsou opatřena bosážemi, fasáda je zdobená rustikou. Původně budova, postavená z popudu tehdejšího starosty Karla Krause, sloužila také jako spořitelna.[5] Další stavbou, postavenou v Postoloprtech podle Dautova projektu, je hřbitovní kaple, opět v novorenesančním slohu, z roku 1889.[6]

V Žatci takové výrazné dílo jako v Postoloprtech nevytvořil. Podílel se spolu s dalšími architekty na projektech nových budov, v jiných případech působil jako stavitel. V roce 1878 pověřilo město Žatec Franze Dauta realizací stavby nové školy v Komenského aleji,[7] kterou projektoval rodák z Veletic Carl Schlimp. Ve spolupráci s otcem zde zřejmě mladý Alois získával základy řemesla.

Kapucínský klášter v Žatci v roce 2014

První Dautovou samostatnou prací v Žatci byla rekonstrukce kapucínského kláštera.[8] Začalo se v roce 1888 přestavbou severovýchodního křídla konventu. V té době Daut nově zaklenul sakristii a rozšířil kůr. V roce 1890 byl stržen původní ambit a na jeho místě postaven nový.[9]

Na některých akcích spolupracoval Daut s dalšími žateckými architekty. Spolu s Johannem Salomonem a Josefem Petrovským vyprojektoval v roce 1899 Dreherův pivovar v dnešní Chomutovské ulici. Jeho administrativní budova je pojata jako reprezentativní vila. Pivovar byl v první polovině 20. století největším vývozním pivovarem v Čechách. Spolu se Salomonem navrhl Daut přestavbu a rozšíření dalšího žateckého pivovaru, měšťanského, uzavírajícího na severozápadě Žižkovo náměstí. Z roku 1894 pochází Dautův projekt vodárny v dnešní ulici Bílé vrchy. Jako stavitel vedl od roku 1895 výstavbu nové žatecké nemocnice, projektovanou společně se Salomonem.[10] Dautovým dílem bylo infekční oddělení, ve 20. století využívané jako oddělení chiururgie. Je možné, že Daut projektoval i některé další budovy v nemocničním areálu, např. budovu ředitelství.[11]

Žatec patřil v době Dautovy činnosti k nejvýznamnějším producentům a exportérům chmele. Pro tamní obchodníky vyprojektoval Daut několik sušáren, např. při domě čp. 751 v Masarykově ulici, který rovněž projektoval, nebo čp. 1945 v Komenského aleji.[12]

Dautovým dílem je rovněž budova základní školy v Chomutově v ulici Na příkopech čp. 895 v novorenesančním slohu.[8]

Galerie

editovat
  •  
    Hřbitovní kaple v Postoloprtech
  •  
    Bývalý Dreherův pivovar v Žatci
  •  
    Základní škola v Žatci
  •  
    Villa Flora, kde Daut zemřel

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ Sbírka matrik Státního oblastního archivu v Litoměřicích, matrika zemřelých v Chomutově 1909–1918, sign. 189/19, sign. 62/60 [online]. Litoměřice: Státní oblastní archiv v Litoměřicích [cit. 2024-12-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ SEIFERT, Adolf. Geschichte der königl. Stadt Saaz. Saaz: Nákladem vlastním, 1894. 841 s. S. 754.  (Dále jen Seifert 1894)
  3. ↑ ROEDL, Bohumír. Osobnosti Postoloprtska. Postoloprty: Město Postoloprty, 2024. 66 s. S. 15. 
  4. ↑ KLÍMOVÁ, Monika; SLADKÁ, Eva. Žatecké vily. Žatec: A dál, z. s., 2023. 72 s. ISBN 978-80-11-03658-4. S. 30. 
  5. ↑ ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Postoloprty: Město Postoloprty, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 61. 
  6. ↑ POCHE, Emanuel (ed). Umělecké památky Čech III. Praha: Academia, 1980. 538 s. S. 142. 
  7. ↑ Seifert 1894, s. 754.
  8. ↑ a b VLČEK, Pavel (ed). Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. S. 130. 
  9. ↑ KUNEŠOVÁ, Jana. Architekt a stavitel Alois Daut(h) ze Žatce. Zprávy památkové péče. 2007, roč. 67, čís. 4, s. 333. ISSN 0231-7966.  (Dále jen Kunešová 2007.)
  10. ↑ KRAUSOVÁ, Milada. Za žateckými architekty. Žatec: Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci, 2015. 44 s. ISBN 978-80-88075-01-1. S. 35.  (Dále jen Krausová 2015)
  11. ↑ Kunešová 2007, s. 334.
  12. ↑ Krausová 2015, s. 36–37.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Alois_Daut&oldid=24513507“