Alois Cígner
Alois „Lojza“ Cígner (3. května 1903 – 17. února 1986) byl československý všestranný sportovec — věnoval se aktivně těžké (zápasení) i lehké (běh) atletice a vodním sportům (kanoistika).
| Alois Cígner | |
|---|---|
 Cígner na háčku po vítězném závodě na ME 1933 v Praze | |
| Osobní informace | |
| Přezdívka | Lojza, Lojzík |
| Datum narození | 3. května 1903 |
| Místo narození | Beroun Rakousko-Uhersko |
| Datum úmrtí | 17. února 1986 (ve věku 82 let) |
| Místo úmrtí |  Československo |
| Občanství | Československo |
| Hmotnost | cca 60 kg (závodní) |
| Sportovní informace | |
| Sport | zápasení kanoistika atletika |
| Disciplína | zápas řecko-římský běh jiu-jitsu (judo) rychlostní kanoistika |
| Váhová kategorie | bantamová, pérová |
| Klub | KA Žižka 1897 (zápas, běh 1923-36) KVS Praha (kanoistika 1927-36) YMCA (jiu-jitsu '30) Vysokoškolský sport (jiu-jitsu 1936-40) Radostně vpřed (jiu-jitsu '40) |
| Trenér | Antonín Bína (zápas) Hugo Slípka (jiu-jitsu) Dobó Fülöp (jiu-jitsu) |
| Účast na LOH | bez účasti |
| Údaje v infoboxu aktuální k prosinec 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Mistrovství Evropy v rychlostní kanoistice | ||
| zlato | ME 1933 Praha | C2 1000 m |
| bronz | ME 1934 Kodaň | C2 1000 m |
Sportovní činnost
editovatVýrůstal v Berouně v domě u vlakového nádraží nedaleko řeky Litavky. Jeho otec pracoval u železnice jako mašinfíra. Po maturitě na reálném gymnáziu odešel v roce 1923 za prací do Prahy. Pracoval na celním úřadě. Jeho vzorem byl od mala Gustav Frištenský a v Praze začal navštěvovat těžkoatletický klub KA Žižka 1897 v Dušní ulici.[1] Zápasení se věnoval aktivně do zranění nohy v roce 1926.[2]
Kanoistika
editovatPři zápasení v KA Žižka se spřátelil s Pražákem Karlem „Johny“ Víznerem. Oba dva prakticky vyrostli u vody a na jaře 1927 utvořili závodní kanoistickou dvojici. On byl háček a Johny kormidelník. Svůj první vložený závod jeli na pražských primátorkách v roce 1927 s vypůjčenou lodí Hamburák od Emericha Ratha a v cíli nadělili druhým v pořadí 60 m. Sil měli z těžkoatletického klubu na rozdávání, ale scházela jim technika pádlování v pokleku. Tu odkoukávali na mezinárodních závodech od Němců. Jejich vzorem byla především posádka Bruder/Neufert. Zjistili také například, že Němci používají podstatně lehčí dřevěná pádla.[3] Německé posádky začali porážet od roku 1929. V červnu 1929 vyhráli poprvé populární etapový závod České Budějovice–Praha v celkovém čase 14:58:16,0 za klub vodních sportů (KVS) Praha.[4]
Zápasení na žíněnce po svém přestupu ke kanoistice zanechal, ale za klub KA Žižka nadále závodil v běžeckých závodech. Jeho parťák Karel Vízner v roce 1931 s kanoistikou skončil. V roce 1932 našel nového parťáka Karla Šandu. V roce 1933 získal se Šandou na domácím mistrovství Evropy v rychlostní kanoistice v Praze titul mistrů Evropy na trati 1000 m.[5] V roce 1934 se Šandou připravoval na obhajobu titulu, ale jeho partnera v červenci odvedli vojáci. Narychlo tak přesvědčil k návratu Karla Víznera a v srpnu společně dojeli na třetím místě na mistrovství Evropy v rychlostní kanoistice v Kodani na trati 1000 m – závodilo se netradičně na moři.[6] V dalších dvou letech závodil v páru s Bohuslavem Karlíkem. Na olympijských hrách v Berlíně v roce 1936 však mohla startovat pouze jedna české posádka a tou se nakonec stala dvojice Jan Brzák-Felix/Vladimír Syrovátka.
V září 1936 se oženil s kajakářkou Annou Fojtovou (1911-1969)[7] a záhy byl jako celní úředník převelen z Prahy do Podmokel u Děčína (německy Tetschen-Bodenbach). Na Děčínsku v aktivní sportovní činnosti nepokračoval.[8] V roce 1938 se důsledkem Mnichovské dohody vrátil do Prahy.
Jiu-jitsu (Judo)
editovatNa přelomu dvacátých a třicátých let dvacátého století byly v tisku hojně inzerovány nabídky lekcí sebeobrany jiu-jitsu. Zvědavost mu nedala a začal chodit na lekce sebeobrany k Hugo Slípkovi do paláce YMCA. Vážněji se s jiu-jiu jako sportem začal zabývat na podzim 1934 s přestupem do Vysokoškolského sportu, při kterém zřídil sportovní oddíl jiu-jitsu maďarský instruktor Dobó Fülöp – do roku 1934 nebylo jiu-jitsu vnímáno jako sport.[9]
V prosinci 1934 se účastnil mistrovství Evropy v jiu-jitsu v německých Drážďanech.[10] Pořadatel turnaj nazval mistrovstvím Evropy, ale jednalo se spíše o evropský pohár. Turnaje se účastnili členové jednotlivých národních jiu-jitsu klubů bez rozdílu občanství. Názorným příkladem byl zástupce českého Vysokoškolského sportu Dobó Fülöp, který měl maďarské občanství. Turnaje se účastnili nakonec kluby ze 4 zemí – Německo, Československo, Maďarsko a Lotyšsko. Cígner obsadil v (polo)lehké váze do 63 kg třetí místo.[11]
V roce 1940 se stal prvním držitelem mistrovského titulu ve střední váze v jiu-jitsu.[12] V období protektorátu Čechy a Morava se také účastnil klubových střetnutí v barvách spolku Radostně vpřed.
V roce 1969 žil v Praze v Košířích.[13] Zemřel v roce 1986 ve věku 82 let. Jeho parťák ze zápasnického klubu a kanoe Karel Vízner opustil svět pár hodin po něm.[14]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Československý sport. 1973-5-3, s. 7. ISSN 0323-1224.
- ↑ Raven F.: Dobří lidé nerezivějí, STN, 1962 str. 28
- ↑ Československý sport. 1973-6-26, s. 5. ISSN 0323-1224.
- ↑ Národní listy. 1929-6-12, s. 5. ISSN 1214-1240.
- ↑ Národní listy. 1933-8-21, s. 6. ISSN 1214-1240.
- ↑ Národní listy. 1934-8-20, s. 5. ISSN 1214-1240.
- ↑ Národní listy. 1936-19-19, s. 6. ISSN 1214-1240.
- ↑ Československý sport. 1973-9-19, s. 2. ISSN 0323-1224.
- ↑ Polední list. 1934-11-17, s. 6. ISSN 1804-8838.
- ↑ https://judo.forumotion.com/t2659-first-european-championship-jiu-jitsu-1934-dresden-germany
- ↑ Polední list. 1934-12-2, s. 15. ISSN 1804-8838.
- ↑ Polední list. 1940-5-29, s. 4. ISSN 1804-8838.
- ↑ Lidová demokracie. 1969-5-24, s. 5. ISSN 0323-1143.
- ↑ Československý sport. 1986-2-22, s. 2. ISSN 0323-1224.