Alfredo Guzzoni

italský generál

Alfredo Guzzoni (12. dubna 1877, Mantova15. dubna 1965, Řím) byl italský generál.

Alfredo Guzzoni
Narození12. dubna 1877
Mantova
Úmrtí15. dubna 1965 (ve věku 88 let)
Řím
Alma materMilitary Academy of Modena
Povolánívoják a politik
Oceněníkomandér Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara
Silver Medal of Military Valour
komtur Vojenského savojského řádu
komandér Řádu italské koruny
důstojník Koloniálního řádu italské hvězdy
Politická stranaNárodní fašistická strana
Funkcestátní rada Komory fasci a korporací (1939–1943)
podtajemník (1940–1941)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

První světová a habešská válka

editovat

Během svých studií na vojenské škole se zúčastnil roku 1911 italsko-turecké války. Za 1. světové války se stal velitelem štábu 7. a 11. divize a roku 1918 byl jmenován náčelníkem štábu III. armádního sboru.

Roku 1929 se stal velitelem 58. pluku „Abruzzi“ a o rok později přebral velení nad 3. brigádou alpských myslivců. Po třech letech byl jmenován velitelem Královské vojenské akademie v Modeně, a již roku 1934 mu bylo svěřeno velení nad elitní 21. divizí Sardinských granátníků, se kterou se zúčastnil habešské války. Po okupaci Habeše působil krátce jako generální guvernér Eritrey a roku 1937 se vrátil do Itálie v hodnosti generálporučíka a velitele XI. armádního sboru.

Invaze do Albánie a druhá světová válka

editovat

Působil nenápadným dojmem, ale byl všeobecně považován za vynikajícího organizátora a důstojníka. Nejspíše právě proto jej na jaře 1939 Mussolini pověřil uskutečněním okupace Albánie, kde dosud proitalský král Zog I. pomalu přestával být ochotným vykonavatelem rozkazů z Říma. Navíc Hitler okupoval české země a italský diktátor potřeboval jakýkoliv rychlý úspěch. Jeho sbor o síle 50 000 vojáků byl sestaven ve velkém spěchu z jednotek postrádajících bojové zkušenosti stejně jako patřičné vybavení i rozkazy a plán invaze do Albánie byl doslova sestavován „za pochodu“. Za této situace měl expediční sbor, který do Albánie vtrhl 7. dubna 1939 počáteční potíže s chaotickým odporem překvapených Albánců. Ve prospěch invaze zapracovala korupce albánských generálů, pátá kolona v podobě italské vojenské mise a také samozvaný a v té době již nenáviděný král Zog, který místo organizování obrany uprchl do řeckého exilu. Generál Guzzoni tak splnil rozkaz, země byla za minimálních ztrát okupována a on se stal vrchním velitelem italských vojsk v Albánii.

V roce 1940 se stal velitelem 4. italské armády se kterou se v červnu 1940 zúčastnil neúspěšné invaze do Francie. Když v listopadu 1940 v důsledku neúspěchů padl maršál Badoglio, nový velitel generálního štábu generál Ugo Cavallero si jej vybral jako nového podtajemníka na ministerstvu války a svého zástupce. Tím zůstal až do Cavallerova odvoláni na konci roku 1942. Na začátku roku 1943 převzal velení nad 6. italskou armádou bránící Sicílii.

Literatura

editovat
  • DiNardo, R. L. Nerovní spojenci: Německo a jeho evropští spojenci od koalice ke zhroucení. Vyd. 1. Brno: Jota, 2006. 391 s. Jota – Military. ISBN 80-7217-402-9.

Externí odkazy

editovat