Alfred Hausner
Alfred Hausner (11. ledna 1822 Brody[1] – 16. února 1887 Brody[2][3]) byl rakouský podnikatel a politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.
| Alfred Hausner | |
|---|---|
 | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1867 – 1868 | |
| Poslanec Haličského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – ??? | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Polský klub |
| Narození | 11. ledna 1822 Brody  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 16. února 1887 (ve věku 65 let) Brody  Rakousko-Uhersko |
| Příbuzní | Otto Hausner (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovatPatřil do původem německé rodiny, která se koncem 18. století usadila v haličských Brodech a postupně splynula s polským prostředím.[2] Byl synem Karola Hausnera, který zemřel roku 1858 (stal se obětí loupežné vraždy[3]). Alfred pak převzal vedení velkoobchodní firmy Hausner und Violland v Brodech.[1]
Byl i politicky aktivní. V roce 1861 byl zvolen na Haličský zemský sněm za kurii obchodních a živnostenských komor v obvodu Brody. Mandát obhájil v roce 1867.[1] Zemský sněm ho 2. března 1867 zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii obchodních a živnostenských komor v Haliči. Rezignaci oznámil 5. června 1868.[4] Na Říšské radě i zemském sněmu byl členem frakce Polský klub. Ve Vídni nepatřil mezi nejaktivnější polské poslance. V létě roku 1867 byl členem finančního výboru.[2]
Po odchodu z parlamentu se věnoval výlučně rozvoji své firmy. Zemřel v únoru 1887.[2] Spáchal sebevraždu oběšením. Důvodem byla nevyléčitelná choroba, kterou trpěl.[3]
Jeho bratr Otto Hausner byl rovněž politikem a poslancem Říšské rady.[3][2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Hausner (Alfred), s. 107. (německy)
- ↑ a b c d e Wojciech Hausner, JEDEN ROK ALFREDA HAUSNERA W RADZIE PAŃSTWA [online]. cracovia-leopolis.pl [cit. 2014-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23. (anglicky)
- ↑ a b c d Sebevražda bývalého poslance. Přítel dělníků. Březen 1887, roč. 4, čís. 5, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.