Alexios II. Komnenos

byzantský císař

Alexios II. (řecky Αλέξιος Β’ Κομνηνός, Alexios II Komnēnos, někdy latinsky Alexius II. Comnenus; 14. září 1169říjen 1183, Konstantinopol), syn byzantského císaře Manuela I. Komnena a jeho druhé ženy Marie z Antiochie, byl byzantským císařem v letech 11801183.

Alexios II. Komnenos
Byzantský císař
Portrét
Císař Alexios II. Komnenos
Doba vlády11801183
Narození1169
Konstantinopol
Úmrtíříjen 1183
Konstantinopol
PohřbenBerlín
PředchůdceManuel I. Komnenos
NástupceAndronikos I. Komnenos
ManželkaAgnes Francouzská
DynastieKomnenovci
OtecManuel I. Komnenos
MatkaMarie Antiochijská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexios se narodil jako jediný legitimní syn císaře Manuela a jeho druhé choti, antiochijské princezny Marie. Alexiovo narození zřejmě způsobilo zrušení zasnoubení jeho sestry Marie a despoty Alexia (pozdějšího uherského krále Bély III.) a z toho plynoucí zánik despotových nástupnických práv na císařský trůn, které přešly na vytouženého Manuelova syna Alexia. Manuel byl v době Alexiova narození již padesátiletý (*1118) a zemřel, aniž syn dospěl – v září roku 1180 ve věku jedenašedesáti let. Krátce před smrtí ještě oslavil svatbu Alexia s dcerou francouzského krále Ludvíka VII. Agnes. Alexiovi bylo tehdy jedenáct let a poručnické vlády se ujala v Konstantinopoli nenáviděná, prolatinsky orientovaná císařovna vdova Marie (Xene), za jejíž vlády Byzanc přišla o nadvládu na Balkáně: srbský župan Stefan Nemanja a uherský král Béla III. (despota Alexios, který se roku 1173 ujal ve své domovině vlády) se osamostatnili a vymkli se vrchní kontrole byzantského císaře, pod kterou za Manuelovy vlády byli. Ani ve vnitřní politice nebyla Alexiova regentka úspěšná – proti prolatinské vládě v Konstantinopoli vypuklo povstání a povstalci povolali do čela bratrance zesnulého Alexiova otce, Andronika Komnena, velmi protilatinsky orientovaného. Povstání skončilo pro Alexiovu matku nešťastně: byla Andronikem zbavena regentství a nakonec zardoušena (1182). Pro Alexia to bylo ještě krutější tím, že byl donucen podepsat matčin ortel smrti. Regentské vlády se ujal (nebo přesněji řečeno trůn uzurpoval) Andronikos Komnenos, který obrátil v dosavadní politice říše: rozvázal dohody a narušil dobré vztahy s křižáckými státy, pěstované komnenovskými císaři Alexiem I., Janem II., Manuelem I. i regentkou Marií a naopak uzavřel spojenectví se sultánem Saladinem. Uzurpátorovi Andronikovi to nestačilo, a tak ve druhé polovině roku 1183 zbavil života i právoplatného císaře, tehdy čtrnáctiletého Alexia II., a ujal se jako Andronikos I. Komnenos samostatné vlády.

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat