Alexej Kelin
Alexej Nikolajevič Kelin (* 5. září 1942 Pelhřimov)[1] je český historik a publicista, v letech 2002–2007 a 2014–2019 člen Rady vlády pro národnostní menšiny[2] a od roku 2018 ataman Vševelikého vojska donského v zahraničí.[3] Je spoluautorem knihy Dějiny Ruska 20. století.[4][5][chybí lepší zdroj]
| Ing. Alexej Kelin | |
|---|---|
_II.jpg) Alexej Kelin (2023) | |
| Narození | 5. září 1942 (82 let) Pelhřimov, Protektorát Čechy a Morava |
| Alma mater | Fakulta elektrotechnická ČVUT |
| Povolání | historik, publicista |
| Ocenění | Cena Rudolfa Medka (2022) |
| Rodiče | Nikolaj Andrejevič Kelin |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatRodina
editovatJeho otec MUDr. Nikolaj Andrejevič Kelin (1896–1970) byl básníkem a lékařem.[6] Pocházel z rodu donských kozáků.[7] Bojoval v ruské občanské válce na straně bělogvardějců a v roce 1921 uprchl v rámci Ruské pomocné akce do Československa, kde vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy.[8] Sloužil jako praktický lékař v Želivi. Na konci války se rozhodoval, zda utéci s celou rodinou před Rudou armádou na západ. Od 19. května 1945 do 12. června 1945 byl v rukou Směrš; deportace na Sibiř byl ušetřen díky důstojníkovi, který měl také kozácké rodiče.[9] Na konci roku 1945 byl zadržen československými orgány; propuštěn byl až v květnu 1945, protože se potvrdila jeho národní spolehlivost. Jeho dramatický život je zachycen v pamětech.[10]Matka Olga (rozená Dubová) se narodila na Ukrajině a později emigrovala do Československa.[1]
Mládí
editovatKelin se narodil 5. září 1942 v Pelhřimově. Má bratra Jiřího.[1] Absolvoval gymnázium[8] a později vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT.[1] Pracoval ve Výzkumném ústavu telekomunikací.[1] Po invazi vojsk Varšavské smlouvy emigroval do západního Německa.[11] Pomáhal pašovat tiskoviny do Sovětského svazu.[1]
Kariéra
editovatV letech 2002–2007 a 2014–2019 působil v Radě vlády pro národnostní menšiny. Působil také jako předseda organizace Ruská tradice.[12] V roce 2019 se zúčastnil česko-ruského fóra, jež zpětně označil za „naprosto nesmyslnou aktivitu“.[11]
V roce 2022 obdržel Cenu Rudolfa Medka za „mimořádný přínos k uchování historického a kulturního odkazu demokratické části ruské emigrace po roce 1917 a za aktivní zapojení do společenských diskusí o vývoji moderního i soudobého Ruska a východní Evropy“.[13]
Názory
editovatJe hlasitým kritikem Ruska,[14] samotného Vladimira Putina označuje za „psychopatickou osobnost“.[15] V rozhovoru z roku 2023 řekl: „Rusko vždy řídili různí zvrhlíci s jednou výjimkou idealisty Michaila Gorbačova“.[16]
Miloše Zemana popsal jako „starého zahořklého muže“.[17]
Jeho dlouholetým přítelem je historik a politolog Andrej Zubov.[17]
Překlady
editovat- Nikolaj Andrejevič Kelin: Paměti donského Kozáka a českého lékaře (Brno, Jota 2022) ISBN 978-80-7689-005-3
Reference
editovat- ↑ a b c d e f WOLFOVÁ, Linda. Ing. Alexej Kelin. Paměť národa [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ BAROCH, Pavel. Putinovi jsem naletěl, stydím se za to. A Rusko by potřebovalo exilovou vládu, říká historik Alexej Kelin. Hrot [online]. HROT, 2023-04-10 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ VOPÁLENSKÁ, Lucie; LUPTÁKOVÁ, Věra. Ataman Alexej Kelin: Rusko se postupně a nezvratně vrací do období stalinismu, myslí si ataman. iROZHLAS [online]. 2021-10-09 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ DOLEŽAL, Miloš. O lékaři, kozáku a básníku N. A. Kelinovi: úryvek z dokumentární povídky. Forum24 [online]. 2021-04-14 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Авторский коллектив
- ↑ HOLAS, Ivan. Kelinovým komplikoval život kozácký původ. Otce chtěli popravit po válce, syn nemohl studovat. iROZHLAS [online]. 2021-03-01 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Genocida kozáků pokračuje i za Putina, tvrdí jejich potomek žijící v Česku. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2020-11-08 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠPIČKOVÁ, Petra. Když někdo kritizuje, není to nepřítel, jen mu není osud Ruska lhostejný, říká ataman donských kozáků Kelin. Česká televize [online]. 2021-03-02 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ Příběh lékaře, který se děsil osvobození Československa Rudou armádou - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-10-04 [cit. 2024-10-08]. Dostupné online.
- ↑ KELIN, Nikolaj; KELIN, Alexej. Paměti donského Kozáka a českého lékaře. 1. vyd. Brno: Jota, 2022. 520 s. ISBN 978-80-7689-005-3. S. 383.
- ↑ a b BAROCH, Pavel. Alexej Kelin: Současné Rusko je oběť, je to mrzák. Má historickou smůlu. Hrot [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ VOPÁLENSKÁ, Lucie. Rusko se postupně a nezvratně vrací do období stalinismu, myslí si ataman Alexej Kelin. Osobnost Plus [online]. 2021-10-08 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online.
- ↑ Cenu Rudolfa Medka dostanou Jan Adamec a Alexej Kelin. Deník N [online]. 2022-09-16 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online.
- ↑ STRAKATÝ, Čestmír. Alexej Kelin: Rusové jsou první obětí války, Putin by jaderné zbraně odpálil, Západu šlo o peníze. YouTube [online]. 2023-04-20 [cit. 2023-04-27]. Dostupné online.
- ↑ TACHECÍ, Barbora; LUPTÁKOVÁ, Věra. Mezi ruskou elitou se už šíří hlasy, že je Putin podrazil, upozorňuje historik Alexej Kelin. Český rozhlas Plus [online]. 2022-03-08 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online.
- ↑ TACHECÍ, Barbora; LUPTÁKOVÁ, Věra. Nejde o rusko-ukrajinskou válku, ale o Putinův konflikt. Největším nepřítelem Rusů je jejich prezident, myslí si potomek kozáků Kelin. Český rozhlas Plus [online]. 2023-03-21 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠINÁGL, Jan. Zeman je starý, zahořklý muž a prezident bezvýznamné zemičky. Alexej Kelin, syn bělogvardějce, o konci války, Putinovi i svém jedinečném příběhu. Sinagl.cz [online]. 2015-04-16 [cit. 2023-04-28]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Osoba Alexej Kelin ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Alexej Kelin
- Alexej Kelin na portálu Paměť národa
