Alexandr Uexküll-Gyllenband

rakousko-uherský generál z německé šlechtické rodiny švédského původu

Alexander August hrabě Uexküll-Gyllenband (uváděn též jako Üxküll) (německy Alexander August Rudolf Leopold Friedrich Reichsgraf von Uexküll-Gyllenband) (2. října 1836 Postupim13. července 1915 Berchtesgaden) byl rakousko-uherský generál z německé šlechtické rodiny švédského původu. Do c. k. armády vstoupil v roce 1854 a zúčastnil se několika válečných tažení. Byl dlouholetým pobočníkem císaře Františka Josefa, uplatnil se jako diplomat a několik let sloužil jako nižší důstojník také v Čechách. V letech 1891–1908 velel postupně čtyřem armádním sborům v Košicích, Krakově, Vídni a Budapešti. V roce 1895 dosáhl hodnosti generála jezdectva a v roce 1909 byl jmenován členem Panské sněmovny. V závěru kariéry zastával čestnou hodnost velitele jedné z císařských gard (1909–1915). Byl nositelem více než třiceti rakouských a zahraničních vyznamenání a v rámci rakousko-uherské generality patřil k nejčastěji vyznamenávaným důstojníkům. Jeho prasynovcem byl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg, hlavní aktér atentátu na Adolfa Hitlera (1944).

Alexander hrabě Uexküll-Gyllenband
Kapitán císařské gardy (Kapitän der k.u.k. Leibgarde-Reiter-Eskadron)
Ve funkci:
1909 – 1915
PředchůdceRudolf kníže z Lichtenštejna
NástupceKarl Tersztyánszky von Nádas
Velitel 4. armádního sboru v Budapešti (Zemský velitel v Uhrách)
Ve funkci:
1905 – 1908
PředchůdceRudolf princ Lobkowicz
NástupceHubert von Czibulka
Velitel 2. armádního sboru ve Vídni (Zemský velitel pro Dolní Rakousy a jižní Moravu)
Ve funkci:
1894 – 1905
PředchůdceAnton von Schönfeld
NástupceFerdinand Fiedler
Velitel 1. armádního sboru v Krakově (Zemský velitel pro západní Halič, Slezsko a severní Moravu)
Ve funkci:
1893 – 1894
PředchůdceEdmund von Krieghammer
NástupceEugen von Albori
Velitel 6. armádního sboru v Košicích
Ve funkci:
1891 – 1893
PředchůdceTheodor Braumüller von Tannbruck
NástupceGeorg Kovács
Vojenský zplnomocněnec v Rusku
Ve funkci:
1880 – 1882
PředchůdceAnton baron von Bechtolsheim
NástupceEduard Klepsch von Roden
Vojenská služba
SlužbaRakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnostgenerál jezdectva (1895), polní podmaršál (1887), generálmajor (1882)

Narození2. října 1836
Postupim
Úmrtí13. července 1915 (ve věku 78 let)
Berchtesgaden
Titulhrabě
RodičeRudolf Graf von Uexküll-Gyllenband
PříbuzníAlfred von Üxküll-Gyllenband a August Karl Konrad Josef Graf von Uxkull-Gyllenband (sourozenci)
Profesevoják a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

editovat
 
Alexander Uexküll-Gyllenband v uniformě generála jezdectva

Pocházel ze šlechtického rodu původem ze Švédska, později usazeného v Německu (od roku 1790 rodině náležel říšský hraběcí titul).[1] Narodil se jako starší syn hraběte Rudolfa Uexküll-Gyllenbanda (1809–1879), nejvyššího hofmistra Württemberského království.[2][3] Alexandr původně studoval na gymnáziu ve Stuttgartu, vojenskou přípravou prošel v Mohuči a do rakouské armády vstoupil jako kadet v roce 1854. V roce 1857 byl poručíkem u 2. hulánského pluku a v hodnosti nadporučíka byl v roce 1859 zařazen do sboru císařských pobočníků. Jako pobočník Františka Josefa se během války se Sardinií zúčastnil bitvy u Solferina (1859). V roce 1861 byl povýšen na rytmistra a v roce 1866 bojoval v bitvě u Hradce Králové, v závěru prusko-rakouské války byl účastníkem bitvy u Lamače. V letech 1866–1867 si doplnil vzdělání na Vysoké válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni.[4]

 
Erb rodu Uexküll-Gyllenband

Jako císařský pobočník doprovázel Františka Josefa na cestě přes Řecko a Turecko ke slavnostnímu otevření Suezského průplavu (1869) a dále postupoval v hodnostech (major 1869, podplukovník 1873).[5] I jako císařský pobočník stále patřil ke 2. hulánskému pluku, až jako podplukovník od roku 1873 sloužil u 14. pluku dragounů v Písku, později byl přeložen do Köszegu. V roce 1876 byl povýšen na plukovníka a převzal velení 14. pluku dragounů (1876–1880).[6] Se svým regimentem se v roce 1878 zúčastnil okupace Bosny a Hercegoviny. V letech 1880–1882 zastával funkci vojenského zplnomocněnce na rakousko-uherském velvyslanectví v Petrohradě.[7][8]

Po návratu z Ruska byl v roce 1882 povýšen na generálmajora a převzal velení 13. jezdecké brigády v Záhřebu.[9] V roce 1887 dosáhl hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem jezdecké divize nejprve ve Vídni (1887–1888), poté ve Lvově (1888–1891).[10] V letech 1891–1893 byl velitelem 6. armádního sboru v Košicích, poté v letech 1893–1894 velel 1. armádního sboru v Krakově.[11] V roce 1895 dosáhl hodnosti generála jezdectva[12][13] a v letech 1894–1905 byl velitelem 2. armádního sboru ve Vídni,[14] respektive zemským velitelem pro Dolní Rakousko a jižní Moravu,[15][16] zároveň velel ve Vídni sboru c. k. zeměbrany.[17] Aktivní kariéru završil jako velitel 4. armádního sboru v Budapešti, respektive zemský velitel v Uhrách (1905–1908),[18][19] od roku 1905 byl také jedním z generálních inspektorů armády. Od roku 1909 do smrti zastával čestnou hodnost kapitána jedné z císařských gard (Gardekapitän von kaiserliche und königliche Leibgarde-Reitereskadron).[20][21][22] Zemřel v Berchtesgadenu po krátké nemoci 13. července 1915 ve věku 78 let poté, co v rakousko-uherské armádě odsloužil 61 let.

Jeho mladší bratr Alfred (1838–1877) sloužil také v rakousko-uherské armádě a uplatnil se jako diplomat (působil jako vojenský atašé v Berlíně, Paříži a Římě). Alfredova dcera Karoline (1875–1956) se provdala do rodu Schenků ze Stauffenbergu[23][24] a jejím synem byl plukovník Claus Schenk von Stauffenberg (1907–1944), iniciátor atentátu na Adolfa Hitlera (1944). Za účast na spiknutí byl kromě Stauffenberga popraven i jeho strýc Nikolaus von Uexküll-Gyllenband (1877–1944), který byl do příprav atentátu také zapojen.

Tituly a ocenění

editovat

V roce 1861 získal titul c. k. komořího[25] a jako velitel armádního sboru byl v roce 1891 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.[26] Od roku 1891 byl také čestným majitelem husarského pluku č. 16 dislokovaného v Debrecíně.[27][28] V roce 1909 byl jmenován doživotním členem rakouské Panské sněmovny.[29] Během vojenské kariéry obdržel řadu ocenění, jako pobočník Františka Josefa a později dlouholetý velitel ve Vídni žil dlouhodobě v blízkosti císařského dvora a díky tomu získal mnoho vyznamenání i od cizích panovníků. Mezi rakousko-uherskými generály se tak stal jedním z nejčastěji vyznamenávaných důstojníků.[30][31]

Rakousko-Uhersko

editovat

Zahraniční řády a vyznamenání

editovat

Reference

editovat
  1. Ottův slovník naučný, díl XXVI.; Praha, 1907; s. 17 (heslo Uexküll-Gyllenband)
  2. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser, Gotha, 1861; s. 902 'dostupné online
  3. Rodina Rudolfa Karla Uexküll-Gyllenbanda na webu geni.com dostupné online
  4. Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumses; Vídeň, 1867; s. 459, 695 dostupné online
  5. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1874; Vídeň, 1873; s. 391, 430 dostupné online
  6. Dragounský pluk č. 14 na webu valka.cz dostupné online
  7. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1881; Vídeň, 1881; s. 6 dostupné online
  8. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1881; Vídeň, 1881; s. 69, 126 dostupné online
  9. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 32 dostupné online
  10. Kais. Königl. Militär Schematismus für 1889; Vídeň, 1888; s. 120 dostupné online
  11. 1. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
  12. Seznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  13. Služební postup Alexandra Uexküll-Gyllenbanda in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918, Vídeň, 2007; s. 192 dostupné online
  14. 2. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online
  15. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1895; Vídeň, 1895; s. 90, 125 dostupné online
  16. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1896; s. 1195 dostupné online
  17. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1901; Vídeň, 1901; s. 438 dostupné online
  18. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 124 dostupné online
  19. Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online
  20. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 17 dostupné online
  21. Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 1 dostupné online
  22. Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1913; Vídeň, 1912; s. 114, 195 dostupné online
  23. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser; Gotha, 1922; s. 1027–1028 dostupné online
  24. Rodina Alfreda Uexküll-Gyllenbanda na webu geni.com dostupné online
  25. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 174 dostupné online
  26. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 182 dostupné online
  27. Schematismus des k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 724 dostupné online
  28. Husarský pluk č. 16 na webu valka.cz dostupné online
  29. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 339 dostupné online
  30. Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Uexküll-Gyllenbanda na webu austro-hungarian army dostupné online
  31. Přehled řádů a vyznamenání Alexandra Uexküll-Gyllenbanda in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 17 dostupné online

Literatura

editovat

Externí odkazy

editovat