Alexandr Serov
Alexandr Nikolajevič Serov (23. ledna 1820 – 1. února 1871) byl ruský hudební skladatel a hudební kritik. Byl jedním z nejvýznamnějších hudebních kritiků v Rusku 50. a 60. let 19. století a nejvýznamnějším ruským skladatelem v období mezi Rusalkou Dargomyžského a díly Rimského-Korsakova, Musorgského a Čajkovského. Alexandr Serov byl otcem ruského umělce Valentina Serova.
| Alexandr Nikolajevič Serov | |
|---|---|
 | |
| Narození | 23. ledna 1820 Petrohrad |
| Úmrtí | 1. února 1871 (ve věku 51 let) Petrohrad |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Tichvinský hřbitov |
| Alma mater | Imperátorská škola právní vědy |
| Povolání | hudební skladatel, hudební kritik, právník a hudební pedagog |
| Rodiče | Nikolaj Ivanovič Serov a Anna Hablitzová |
| Manžel(ka) | Valentina Semjonovna Serovová (od 1863) |
| Děti | Valentin Alexandrovič Serov |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatAlexandr Serov se narodil v Petrohradě jako syn úředníka ministerstva financí Nikolaje Ivanoviče Serova.[1] Serovův dědeček z matčiny strany, Carl Ludwig Hablitz,[2][3] byl přírodovědec německo-židovského původu, který se narodil v Královci a v dětství se přestěhoval do Ruska, kde jeho otec nastoupil jako inspektor tiskového oddělení Moskevské univerzity. V Rusku se Hablitz stal členem Ruské akademie věd a získal i další vysoké oficiální funkce. Serovův otec Nikolaj chtěl, aby se syn stal také právníkem a nechal ho zapsat se na práva. Serov se však více zajímal o hudbu a stal se přítelem dalšího studenta právnické fakulty Vladimíra Stasova,[4] který se pak stal slavným kritikem umění.[5]
Serov ukončil studium v roce 1840 a začal pracovat jako právník ve státních službách v Petrohradě a v Simferopolu, hlavním městě Krymu. Nakonec zvítězil jeho zájem o hudbu a v roce 1850 opustil práci a začal skládat hudbu a psát o ní. Pořádal také přednášky o hudbě, i když ani jedna z těchto aktivit nebyla příliš výnosná.[2] V roce 1863 se Alexandr Serov oženil se svou studentkou Valentinou Serovou rozenou Bergmanovou, která se také stala hudební skladatelkou. V roce 1865 se jim narodil syn Valentin Serov (19. ledna 1865 – 5. prosince 1911), později významný malíř.
V roce 1871 Alexander Serov nečekaně zemřel na infarkt. Jeho vdova dokončila jeho poslední operu a propagovala jeho odkaz.
Jako hudební skladatel je Serov nejvíce významný svými operami. Jeho první opera, Judita, byla poprvé uvedena v roce 1863. Ačkoli Serovovy opery Judith a Rogneda byly ve své době celkem úspěšné, žádná z nich se dnes neprovádí.[6] V roce 1991 natočil orchestr a sbor Velkého divadla s dirigentem Andrejem Čisťakovem nahrávku Judity (s několika vynechávkami).
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Alexander Serov na anglické Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné v archivu.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0520218159.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 0674375017.
Literatura
editovat- du Quenoy, Paul. Alexander Serov and the Birth of the Russian Modern. Academica Press, 2016.
- Taruskin, Richard. Opera and Drama in Russia As Preached and Practiced in the 1860s. New ed. Rochester: University of Rochester Press, 1993.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Alexandr Nikolajevič Serov na Wikimedia Commons
