Alexander Josef Fryček
Alexander Josef Fryček (do roku 1946 Alexander Josef Fritscher, 2. května 1895 Plzeň – ?) byl československý legionář, zpravodajský důstojník a příslušník československé armády v zahraničí během druhé světové války.
| pplk. Alexander Josef Fryček | |
|---|---|
| Narození | 2. května 1895 nebo 3. května 1895 Plzeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | ? |
| Národnost | česká |
| Choť | ano |
| Rodiče | František Fritscher a Antonie Valdmanová |
| Vojenská kariéra | |
| Složka | Československé legie Československá exilová armáda |
Život
editovatPřed první světovou válkou
editovatAlexander Josef Fritscher se narodil 2. května 1895 v Plzni v rodině Františka Fritschera a Antonie rozené Valdmanové. Vystudoval obchodní akademii v Plzni, studium dokončil v roce 1913. Tři měsíce po něm nastoupil prezenční vojenskou službu u c. a k. armády, kterou absolvoval v Terezíně. Ještě před jejím ukončením vypukla první světová válka.
První světová válka
editovatV srpnu 1914 byl Alexander Josef Fritscher jako spojařský poddůstojník odeslán na srbskou frontu, kde již po několika dnech padl 21. srpna v hodnosti desátníka u Šabace zraněn do zajetí. Dne 26. února 1918 se přihlásil do československých legií ve Francii. Od dubna téhož roku bojoval na alsaské frontě, v závěru války sloužil jako kurýr Československé národní rady. Po jejím skončení se vrátil v hodnosti poručíka do Československa.
Mezi světovými válkami
editovatMezi lednem 1919 a listopadem 1921 zastával Alexander Josef Fritscher administrativní armádní funkce. Pokusil se též studovat na vysoké obchodní škole, ale neúspěšně. Do roku 1932 sloužil jako velitel roty u pěšího pluku 18 v Plzni, do roku 1935 pak na stejné pozici v Tachově, následně přešel do funkce zpravodajského důstojníka. V roce 1936 byl převelen do Prahy. V červnu 1938 se stal zástupcem československého vojenského atašé v Haagu se sídlem v Kodani. Zde ho zastihly i události okolo Mnichovské dohody. Během následné demobilizace se vrátil do Československa. V lednu 1939 byl opět ustanoven zástupcem vojeského atašé tentokrát ve Varšavě. Jako zpravodajský důstojník pracoval v Polsku až do jeho porážky nacistickým Německem a Sovětským svazem v září 1939. Dosáhl hodnosti majora.
Druhá světová válka
editovatV říjnu 1939 se Alexander Josef Fritscher opět přihlásil do aktivní služby u československé vojenské správy ve Francii a opět byl pověřen zpravodajskou činností. Po zranění majora Jaroslava Hájíčka na sedm týdnů převzal jeho funkci v Bělehradu, odkud zajišťoval spojení s domácím odbojem i s vojenskou správou ve Francii. Po Hájíčkově návratu působil dále v Bělehradu, odkud se v dubnu 1940 přesunul do Istanbulu, kde ve zde zřízené pobočce československé zpravodajské služby pracoval do konce září 1942. V listopadu téhož roku byl ustanoven velitelem československé expozitury v Haifě. V září 1943 byl přidělen jako styčný důstojník na britském generální velitelství pro střední východ v Káhiře.
Po druhé světové válce
editovatAlexander Josef Fritscher se do Československa vrátil až v únoru 1946. V témže roce si změnil příjmení na Fryček. Přidělen byl k posádkovému velitelství Velké Prahy. Poslední rok své armádní služby mezi červencem 1948 a červencem 1949 sloužil jako dočasný velitel pěšího praporu 38 v Berouně. Dne 1. srpna 1949 byl přeložen do výslužby. Dosáhl hodnosti podplukovníka.
Vyznamenání
editovat- Československá revoluční medaile
- Československá medaile Vítězství
- srbská Pamětní albánská medaile
- francouzská Pamětní medaile na Velkou válku
- 1939 Řád znovuzrozeného Polska IV. třídy
- 1944 Československá medaile za zásluhy I. třídy
- Pamětní medaile československé armády v zahraničí
- 1945 Africká hvězda
- 1946 Československý válečný kříž 1939
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945.. Praha: Ministerstvo obrany ČR - AVIS, 2005. 350 s. Dostupné online. ISBN 80-7278-233-9. S. 77–78.
