Alexander Hansa
Alexander Hansa (Anton Alexander Ignaz Friedrich Hansa) (16. září 1863 Terezín – 4. listopadu 1918 Vídeň) byl rakousko-uherský admirál. Jako absolvent námořní akademie sloužil u c. k. námořnictva od roku 1882. Za první světové války byl velitelem křižníkové flotily v Jaderském moři. Během vzpoury v Boce Kotorské na začátku února 1918 se stal rukojmím vzbouřenců. Po potlačení vzpoury byl povýšen do hodnosti viceadmirála, ale ještě před koncem války byl penzionován. Zemřel krátce poté ve Vídni.
| Alexander Hansa | |
|---|---|
 | |
| Velitel křižníkové flotily v Jaderském moři | |
| Ve funkci: 1917 – 1918 | |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Rakousko-Uhersko |
| Hodnost | viceadmirál (1918), kontradmirál (1914), kapitán řadové lodi (1911), fregatní kapitán (1909), korvetní kapitán (1905) |
| Narození | 16. září 1863 Terezín |
| Úmrtí | 4. listopadu 1918 (ve věku 55 let) Vídeň |
| Příbuzní | Oskar Hansa (bratr) |
| Profese | admirál |
| Ocenění | Řád železné koruny, Leopoldův řád |
| Commons | Alexander Hansa |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
editovat.png)
Byl synem c. k. plukovníka Friedricha Hansy (1832–1887), narodil se v Terezíně, kde otec tehdy sloužil. Studoval na gymnáziu v Šoproni a v letech 1878–1882 na C. k. námořní akademii v Rijece. V roce 1882 nastoupil jako kadet k námořnictvu a na lodích SMS Erzherzog Friedrich a SMS Albatros absolvoval v letech 1882–1885 dvě cesty kolem světa. V roce 1887 získal hodnost praporčíka[1] a kromě služby na různých lodích ve funkci navigačního důstojníka působil také u válečného přístavu v Pule. Postupoval v hodnostech (poručík II. třídy 1893,[2] poručík I. třídy 1897),[3] mezitím byl přidělen k Vojenskému geografickému institutu ve Vídni (1894–1897) a na torpédovém křižníku SMS Leopard se v letech 1897–1898 zúčastnil mezinárodní blokády Kréty.[4] Poté strávil několik dalších let u oblastního námořního velitelství v Terstu[5]a znovu u námořní základny v Pule.[6]
V roce 1905 získal hodnost korvetního kapitána[7] a v letech 1906–1907 byl velitelem bitevní lodi SMS Habsburg.[8] Na křižníku SMS Sankt Georg absolvoval v roce 1907 cestu do USA a v říjnu 1907 převzal velení bitevní lodi SMS Erzherzog Albrecht. V letech 1908–1910 působil v námořní sekci na ministerstvu války, kde byl přednostou 4. oddělení pro výstavbu lodí.[9][10] K datu 1. května 1909 byl povýšen na fregatního kapitána[11] a v letech 1910–1911 byl na vlajkové lodi SMS Admiral Spaun velitelem torpédové flotily. V září 1911 se vrátil na ministerstvo války a v námořní sekci byl přednostou 1. oddělení.[12] Dne 1. listopadu 1911 získal hodnost kapitána řadové lodi[13] a po odchodu z ministerstva války v roce 1913 převzal velení bitevních lodí SMS Tegetthoff a SMS Viribus Unitis.[14][15]
Ke dni 1. května 1914 byl povýšen do hodnosti kontradmirála[16] a na začátku první světové války se stal zástupcem velitele námořního arzenálu v Pule. V říjnu 1914 se na vlajkové lodi SMS Monarch stal velitelem V. divize v Boce Kotorské. U černohorského pobřeží z moře podporoval aktivity XIX. armádního sboru generála Trollmanna. V březnu 1917 se na vlajkové lodi SMS Sankt Georg stal velitelem křižníkové flotily a spolu s admirálem Horthy zvítězil v bitvě v Otrantské úžině.[17] Během vzpoury v Boce Kotorské na začátku února 1918 se stal rukojmím na své vlajkové lodi SMS Sankt Georg. K požadavkům vzbouřenců se stavěl vstřícně, ale některé z nich překračovaly jeho kompetence. Vzbouřenecká flotila se rozpadla za několik dní mimo jiné i díky vojenskému zásahu z pobřeží. Hansa byl v březnu 1918 přeložen k námořnímu sborovému velitelství v Pule. K datu 1. května 1918 byl povýšen na viceadmirála, ale již v září 1918 odešel do penze.[18]
Zemřel ve Vídni 4. listopadu 1918 na následky infarktu ve věku 55 let a byl pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.
Jeho starší bratr Oskar Hansa (1860–1914) byl také důstojníkem c. k. námořnictva a svou kariéru završil v hodnosti kontradmirála jako velitel přístavu v Šibeniku.[19]
Řády a vyznamenání
editovatBěhem služby u námořnictva získal řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku, za první světové války byl oceněn i od spojeneckých mocností.[20]
Rakousko-Uhersko
editovat
Jubilejní pamětní medaile (1898)
Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1907)
Vojenský jubilejní kříž (1908)
Vojenský záslužný kříž (1910)
Řád železné koruny III. třídy (1913)
Mobilizační kříž (1913)
rytířský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1915)
Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1917)- Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1917)
Karlův vojenský kříž (1917)
Zahraničí
editovat
Řád sv. Alexandra V. třídy (1891, Bulharsko)
Řád Medžidie III. třídy (1906, Osmanská říše)
Námořní záslužný kříž II. třídy (1907, Španělsko)
Řád pruské koruny II. třídy (1911, Německo)
Železný kříž II. třídy (1916, Německo)
Železný kříž I. třídy (1917, Německo)
Stříbrná válečná medaile za zásluhy (1917, Osmanská říše)
Řád bílého slona III. třídy (1917, Siamské království)
_pasador.svg){kind=small}
_ribbon.svg){kind=small}
Související články
editovatOdkazy
editovatReference
editovat- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1889; Vídeň, 1889; s. 17, 74 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1894; Vídeň, 1894; s. 15 dostupné online
- ↑ Rangs- und Eintheilungs-Liste der k. k. Kriegs-Marine 1898; Vídeň, 1898; s. 12 dostupné online
- ↑ Rakousko-uherské loďstvo během mezinárodní blokády Kréty 1897–1898 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1900; Vídeň, 1900; s. 137 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1903; Vídeň, 1902; s. 1204 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 1317 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1907; Vídeň, 1907; s. 182 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 1304 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1910; Vídeň, 1910; s. 337 dostupné online
- ↑ Rang- und Einteilungsliste der k. u. k. Kriegsmarine 1909; Vídeň, 1909; s. 12 dostupné online
- ↑ Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer und für die K.u.K. Kriegsmarine 1913; Vídeň, 1912; s. 1446, 1455 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1913; Vídeň, 1913; s. 12 dostupné online
- ↑ Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1914; Vídeň, 1914; s. 355 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 12 dostupné online
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1914; Vídeň, 1914; s. 10 dostupné online
- ↑ HRBEK, Jaroslav: Velká válka na moři, díl IV. Rok 1917; Praha, 2002; s. 108–114 ISBN 80-85983-89-3
- ↑ Služební postup Alexandra Hansy in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 64 dostupné online
- ↑ SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 479–482 (heslo Oskar Hansa) ISBN 3-7648-2519-7
- ↑ Rangliste der k. u. k. Kriegsmarine 1918; Vídeń, 1918; s. 11 dostupné online
Literatura
editovat- SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die Österreichischen Admirale, díl II. 1896–1914; Biblio Verlag Osnabrück, 2000; s. 559–565 (heslo Alexander Hansa) ISBN 3-7648-2519-7