Alegorie živlů (Lysá nad Labem)

Alegorie živlů
	Alegorická socha Země
Základní údaje
Kód památky	21770/2-1868 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky zámek Lysá nad Labem)
Popis
Materiál	pískovec
Umístění
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	50°12′12,15″ s. š., 14°50′5,88″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Alegorické sochy živlů jsou rozmístěny na soklech severního schodiště v zámeckém parku v Lysé nad Labem. Autorem těchto soch je dílna Matyáše Bernarda Brauna, konkrétně „Sochař z Benátek", jímž by mohl být snad František Adámek. Tyto barokní sochy vznikly v rozmezí let 1734–1735. Sochy jsou vysochány do jemnozrnného pískovce bílé barvy s drobnými okrovými skvrnami. Pro ztvárnění alegorických postav Vody, Země, Vzduchu a Ohně byly vybrány baculaté usměvavé dětské postavičky, jejichž hlavu zdobí půvabné kudrnaté kadeře. Soubor soch je součástí památkově chráněného zámeckého areálu.^[1]

Alegorická socha Země

Alegorická postavička Země je zobrazena s rýčem. Rýč postavička přidržuje oběma rukama a obdělává s ním půdu. Země je zde ztvárněna modelem zeměkoule. Usměvavé dítko je oděno do pláště, jenž přidržuje přes prsa jdoucí páska. Plášť zakrývá zadní stranu figury od ramen až po lýtka. Drapérie pláště vytváří množství drobných i větších miskovitých záhybů a jako taková působí těžkopádným až tuhým dojmem.^[2]

Alegorická socha Oheň

Alegorická socha Ohně zaujímá postoj s pravou zasunutou nohou a levou silně nakročenou. V postoji putti můžeme spatřit extrémní zalomení v levém koleni. Za levou nakročenou nohou dětské figury nalezneme ohřívadlo, dekorované prokrajovanými hvězdami a dírkami. Z této nádoby šlehají plameny, až k levé ruce postavičky. Pravou mírně zdviženou rukou alegorie gestikuluje, snad abychom byli ostražití před ohněm.^[3] Touto rukou také přidržuje plášť. Mohutná drapérie zakrývá klín a záda Ohně a vytváří velké množství miskovitých záhybů.

Alegorická socha Vzduch

Alegorická plastika Vzduchu zaujímá složitý postoj kombinující taneční nakročení s barokní modifikací kontrapostu. Na její pravé podložené a odlehčené noze, můžeme spatřit nepřirozenou manýru, projevující se v extrémním zalomením v pravém koleni a v partiích kyčlí. Mezi nohama nalezneme zástupce z ptačí říše. Bašta jej identifikuje jakožto holubici.^[4] Pravdu ale bude mít spíše Kořínková, která okřídleného tvora vylíčila jako krále ovzduší, orla.^[3] Orel zde také nahrazuje funkci plášťů, jenž zakrývaly u ostatních soch intimní partie klína. U alegorie Vzduchu zahaluje rozkrok hlava opeřence. Dětská postavička dále pravou rukou přidržuje dmychadlo, způsobující takový vichr, že si figura musí levou rukou přidržovat vzdouvající se drapérii. Vlající plášť svou modelací připomíná duchcovskou Niké z roku 1737.^[5] Síla větru se projevuje ještě také v rozevlátých kudrnatých kadeřích. V zámecké zahradě dnes můžeme obdivovat pouze kopii alegorie Vzduchu. Ta byla provedena sochařem Jiřím Novákem v 50. letech 20. století.^[6]

Alegorická socha Voda

Posledním živlem v souboru je Voda. Baculatá figura překračuje velkou rybu, která se nachází mezi jejíma nohama. Ivo Kořán v rybě spatřuje delfína, na kterého putti nasedá.^[5] Kudrnatá postava levou rukou přidržuje mušli. Na zadní straně vedle levé nohy Vody bují vodní rostlina, která sahá do takové výše, aby zakryla zepředu rozkrok putti a zezadu jeho hýždě. Bašta v této souvislosti uvádí analogii s plastikou světlonošů z roku 1727 ze schodiště Velkopřevorského paláce v Praze, se kterou spojuje lyskou alegorii modelace obličeje, a to sice konkrétně plasticita vrtaných vlasů a buclaté tváře s drobnou pusinkou.^[2]

Fotogalerie

Alegorická socha Země.
Alegorická socha Oheň.
Alegorická socha Vzduch.
Alegorická socha Voda.

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-01-21]. Identifikátor záznamu 132685 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ ^a ^b BAŠTA, Petr. Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2011. s. 39.
↑ ^a ^b KOŘÍNKOVÁ, Marie. Zámecký park: Sochařská výzdoba parku [online]. 2013 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://iclysa.cz/zamecky-park/.
↑ BAŠTA, Petr. Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2011.
↑ ^a ^b KOŘÁN, Ivo. Braunové. Praha: Akropolis, 1999. s. 124.
↑ POSPÍCHAL, Oto. Restaurátorská zpráva a fotodokumentace. Putti „Voda" a putti „Vzduch" včetně obou spojovacích zídek a pilířů. Praha, 2005. nečíslováno.

Literatura

ADAMCOVÁ, Kateřina. Lysá nad Labem, sochařská výzdoba zámeckého parku [online]. Praha: Národní památkový ústav, 2011 [cit. 2015-09-19]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
BAŠTA, Petr. Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2011.
DÖRFLOVÁ, Jana. Sochařská výzdoba zámecké zahrady v Lysé nad Labem. Praha, 2013 [cit. 19.9.2015]. 134 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav pro dějiny umění. Vedoucí práce Petr Macek. Dostupné online.
FOJTŮ, Petra. Barokní památky v Lysé nad Labem se zaměřením na architekturu a sochařství. Praha, 2007 [cit. 19.9.2015]. 79 s. bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav dějin křesťanského umění, Katolicko-teologická fakulta. Vedoucí práce Martin Zlatohlávek. Dostupné online.
HORYNA, Mojmír.; PENNINGER, R. Lysá nad Labem – stavebně historický průzkum historické části, Praha: SÚRPMO, 1977.
CHMELOVÁ, Božena. Příběhy, pověsti a historie města Lysá nad Labem a okolí. Lysá nad Labem: Alpy, 1999.
KOŘÁN, Ivo. Braunové. Praha: Akropolis, 1999.
KOŘÍNKOVÁ, Marie. Barokní Lysá. Nymburk: Vega-L, 2005.
OTRUBA, František. Paměti města Lysá nad Labem. Jihlava : Město Lysá n.L., 1997.
PINCOVÁ, Veronika. Historie a současnost zámeckých parků v Lysé nad Labem. Odbor životního prostředí MěÚ Lysá nad Labem, 2007.
POCHE, Emanuel. Matyáš Bernard Braun: sochař českého baroka a jeho dílna. Vyd. 2. Praha: Odeon, 1986.
POSPÍCHAL, Oto. Restaurátorská zpráva a fotodokumentace. Putti „Voda" a putti „Vzduch" včetně obou spojovacích zídek a pilířů. Praha, 2005. nečíslováno.
PREISS, Pavel František Antonín Špork a barokní kultura v Čechách. Praha: Paseka, 2003.
VOJÁČEK, Josef. Lysá nad Labem – grunty,domky a jejich majitelé. Lysá nad Labem: Město Lysá nad Labem, 1936.

Související články

Externí odkazy

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-01-21]. Identifikátor záznamu 132685 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[bašta-2] BAŠTA, Petr. Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2011. s. 39.

[kořínková-3] KOŘÍNKOVÁ, Marie. Zámecký park: Sochařská výzdoba parku [online]. 2013 [cit. 2013-07-29]. Dostupné z: http://iclysa.cz/zamecky-park/.

[4] BAŠTA, Petr. Sochaři hraběte Františka Antonína Šporka. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2011.

[kořán-5] KOŘÁN, Ivo. Braunové. Praha: Akropolis, 1999. s. 124.

[6] POSPÍCHAL, Oto. Restaurátorská zpráva a fotodokumentace. Putti „Voda" a putti „Vzduch" včetně obou spojovacích zídek a pilířů. Praha, 2005. nečíslováno.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]