Albrecht I. z Kolowrat
Albrecht I. z Kolowrat (uváděn 1422 – 1. prosinec 1470) byl příslušník krakovské větve šlechtického rodu Kolovratů, v letech 1456–1465 vykonával funkci přísedícího dvorského (lenního) soudu. Stal se pánem na hradě Krakovci, podle něhož jeho potomci odvodili své jméno.
| Albrecht I. z Kolowrat | |
|---|---|
| Přísedící dvorského soudu | |
| Ve funkci: 1456 – 1465 | |
| Panovník | Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad |
| Narození | 1422 |
| Úmrtí | 1. prosince 1470 (ve věku 47–48 let) |
| Choť | 1. Kateřina ze Smiřic 2. Barbora z Waldsteina |
| Rodiče | Jan z Kolowrat Škonka ze Žirotína |
| Děti | Alžběta Eliška, Anežka, Anna, Barbora, Jindřich Albrecht |
| Příbuzní | Albrecht II. Krakovský z Kolovrat a Jan Krakovský z Kolovrat (vnoučata) |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život a rodina
editovatNarodil se roku 1422 neznámo kdy a kde Janu z Kolowrat (†1419/20) a Škonce ze Žirotína (uváděna 1417–1422). Někdy před rokem 1434 se Albrecht z Kolowrat oženil s Kateřinou ze Smiřic (uváděna 1434–1457). Narodily se jim čtyři dcery – Alžběta Eliška, Anežka, Anna a Barbora. Po ovdovění uzavřel před rokem 1469 druhý sňatek, tentokrát s Barborou z Waldsteina (uváděna 1469–1482), dcerou Hynka z Waldsteina a Alžběty z Kováně. Narodil se jim syn Jindřich Albrecht (uváděn 1479–1530). Albrecht z Kolowrat a na Krakovci zemřel 1. prosince roku 1470 a byl pohřben do rodové hrobky v klášteře v Ročově.
Počátek pošlosti
editovatNejspíše od příbuzného Jindřicha Jana Vlka z Miletic koupili dne 14. října 1443 hrad Krakovec s příslušenstvím za 1 100 kop pražských grošů Albrecht z Kolowrat, sezením na Bezděkově, a jeho strýc Jaroslav Plichta ze Žirotína, poslední mužský člen rodu Žirotínů. Dne 11. května 1445 pak přepustil pan Jaroslav za 500 kop pražských grošů svůj díl na hradě a panství svému synovci. Dne 13. března 1457 pak Albrechtovi a svému zeti Mikuláši Hasištejnskému z Lobkovic ještě postoupil právo zakladatelské, podací, ochranné a patronátní vrchnosti nad klášterem klarisek v Panenském Týnci. To byl počátek nové rodové pošlosti Kolowratů pojmenované podle hradu, který drželi v letech 1443/45–1548 a pak znovu v letech 1570–1588.
Krakovské panství
editovatPan Albrecht se na Krakovci trvale usadil. Možná právě on nebo pak jeho syn Jindřich dal ve druhé polovině 15. století přestavět západní palác s velkými okny. Své dosavadní statky Albrecht připojil k novému krakovskému panství, a to zejména Kolešovice, patrně též ves s tvrzí Podmokly a než ho prodal i vypálený Bezděkov, který držel ještě roku 1443. V tom roce náležely k Albrechtovu panství i vsi Všesulov, Šípy, Rousínov, Zhoř, Slabce a Modřejovice. Později držel také Pochvalov, ale jen jako zástavní zboží. Teprve dne 10. listopadu 1454 potvrdil Albrechtovi veškerou držbu král Ladislav Pohrobek.
Poslední vůle
editovatV roce 1457 učinil pan Albrecht poslední pořízení ve formě dlužního zápisu, poněvadž se svými manskými statky nemohl volně nakládat. Zapsal proto 2 500 kop svým čtyřem dcerám a kdyby všechny zemřely, pak Janovi a Albrechtovi Bezdružickým z Kolowrat. V tomto dluhu jim postoupil hrad Krakovec se dvorem, vsi Krakov, Všesulov, Šípy a Rousínov, Slabce, Modřejovice, Svinařov, Křížovou, Novosedly, dvůr ve Zhoři s dvojím poplužím a také poplužní dvůr Chlístov. V roce 1461 však tento zápis zrušil, protože se mu asi v roce 1459 narodil syn Jindřich Albrecht, který se stal jeho novým dědicem.
Odkazy
editovatLiteratura
editovat- JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Knižní klub, 2016. 151 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 18.