Albert von Beckh
Albert rytíř von Beckh (5. února 1870 – 14. října 1958) byl veterán první světové války a důstojník SS v hodnosti SS-Gruppenführer za druhé světové války. V Reichswehru dosáhl hodnosti Generálmajora. Známý je díky svému působení jako velitel jednotky Freikorps Oberland během úspěšné bitvy u Annabergu.
| Albert von Beckh | |
|---|---|
| Narození | 5. února 1870.svg){kind=small} Norimberk, Bavorské království |
| Úmrtí | 14. října 1958 (ve věku 88 let) Hersbruck, Německo |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | SS-Gruppenführer / Generálmajor |
| Doba služby | 1890–1945 |
| Sloužil | .svg){kind=small} Německé císařství (do roku 1918).svg){kind=small} Výmarská republika (do roku 1933).svg){kind=small} Třetí říše |
| Složka | .svg){kind=small} Reichsheer (do roku 1918).svg){kind=small} Reichswehr (do roku 1933) SS (do roku 1945) |
| Jednotka | Bayerische Infanterie-Regiment Nr. 14 Bayerische Infanterie-Regiment Nr. 19 Bayerische Pionier-Bataillon Nr. 2 Bayerische Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 23 Bayerische Reserve-Division Nr. 8 |
| Velel | Feld-Infanterie-Bataillon Nr. 9 Bayerische Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 23 |
| Války | První světová válka Druhá světová válka |
| Bitvy | Bitva u Annabergu |
| Vyznamenání | Rytířský kříž řádu Hohenzollernů s meči Pruský železný kříž I. třídy Pruský železný kříž II. třídy |
Mládí a počátky v armádě
editovatAlbert von Beckh se narodil 5. února roku 1870 v bavorském Norimberku jako syn královského bavorského dvorního rady a lékaře Dr. Wilhelma von Beckha a jeho ženy Luise. Nejprve nastoupil na lidovou školu, kde strávil jen tři roky a následně přestoupil na humanitní gymnázium v Norimberku, kde roku 1890 úspěšně maturoval.
Dne 9. srpna nastoupil do císařské armády jako tříroční dobrovolník (Dreijährig-Freiwilliger) a byl zařazen k 14. bavorskému pěšímu pluku (Bayerische Infanterie-Regiment Nr. 14) v Norimberku. Avšak 11. října téhož roku byl povýšen na svobodníka (Gefreiter) a zároveň se stal důstojnickým čekatelem.
U svého pluku zůstal do 1. března následujícího roku, kdy nastoupil na válečnou akademii v Mnichově, kterou dokončil 28. února 1892. Počátkem března téhož roku byl, již jako důstojník v hodnosti Sekondeleutnant (Poručík), odvelen k 19. bavorskému pěšímu pluku (Bayerische Infanterie-Regiment Nr. 19), kde zůstal až do konce ledna roku 1894; tehdy byl převelen zpět ke svému domovskému 14. pěšímu pluku, kde zůstává až do počátku října roku 1896.
Jeho dalším služebním postem se stalo falcké město Špýr, kam byl odvelen k 2. bavorskému ženijnímu praporu (Bayerische Pionier-Bataillon Nr. 2). Zde poznal svou první ženu Lilly Röll (narozena 28. listopadu, 1874), kterou si vzal 29. září roku 1898. Později si s ní však rozvedl a vzal si za ženu Grete Bertram.
K 30. září byl převelen zpět do Norimberku k 14. pěšímu pluku, kde byl 20. srpna roku 1908 již jako kapitán jmenován velitelem 8. roty.
První světová válka
editovatS vypuknutím první světové války byl von Beckh se svojí rotou odvelen na západní frontu, kde byl 5. září roku 1914 těžce raněn u francouzského města Épinal. Ze svých zranění se léčil až do počátku prosince, kdy byl na krátkou chvíli zařazen k záložnímu praporu 14. pěšího pluku. Během rekonvalescence byl povýšen do hodnosti Major.
Po zotavení byl jmenován velitelem bavorského 9. polního pěšího praporu (Feld-Infanterie-Bataillon Nr. 9), později přejmenovaného na III. prapor z 23. bavorského záložního pěšího pluku (Bayerische Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 23). S touto jednotkou se účastnil těžkých bojů v Haliči, za něž byl následně v červnu roku 1915 vyznamenán velitelským křížem bavorského vojenského řádu Maxe Josefa.
Během dubna a května roku 1916 byl převelen do německého zázemí a v alsaském městě Eguisheim vedl výcvikový kurz pro velitele roty u 8. bavorské záložní divize (Bayerische Reserve-Division Nr. 8). Ke konci září se stal dočasným velitelem 23. bavorského záložního pěšího pluku (Bayerische Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 23).
Ke konci září přišel nový velitel pluku a von Beckh byl jmenován velitelem III. praporu u téhož pluku; počátkem prosince byl opět vážně raněn a to do předloktí, ramena a kolena. Ze svých zranění se léčil až do počátku března následujícího roku, kdy se vrátil zpět k III. praporu jako jeho velitel.
Von Beckh vystřídal do léta roku 1917 ještě několik postů jako dočasný velitel pluků (19., 22. a 23. bavorský záložní pěší pluk) a následně působil u těchto pluků jako instruktor pěchoty. Vrátil se zpět do velení III. praporu a v srpnu téhož roku se stal velitelem 23. bavorského záložního pěšího pluku (Bayerische Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 23); na této pozici zůstal až do konce války.
Poválečné období a počátky u SS
editovatV lednu roku 1919 je na krátkou chvíli přidělen ke štábu 19. bavorského pěšího pluku (19. bayerischen Infanterie-Regiments “König Viktor Emmanuel III. von Italien”) a po nuceném rozpuštění armády se stal velitelem jednotky Freikorps Oberland s kterým se účastnil bitvy u Annabergu, kde úspěšně porazil polské jednotky.
Poté, co byla jeho jednotka Freikorps převedena do Reichswehru, se von Beckh v hodnosti Oberst (Plukovník) stal velitelem 48. pěšího pluku Reichswehru (Reichswehr-Infanterie-Regiments 48) a posléze i velitelem 47. pěšího pluku Reichswehru (Reichswehr-Infanterie-Regiments 47) ze 24. brigády Reichswehru (Reichswehr-Brigade 24).
V říjnu roku 1922 se stal velitelem 21. pěšího pluku (Infanterie-Regiment 21) ze 11. brigády (Reichswehr-Brigade 11).
Jeho posledním služebním postem v armádě byla pozice velitele vojenské posádky v Mnichově, kterou zastával od 1. srpna roku 1925. V dubnu roku 1926 byl povýšen do hodnosti Generálmajor. Pozici v Mnichově zastával až do konce ledna roku 1927, kdy byl poslán do penze.
Shrnutí vojenské kariéry
editovatData povýšení
editovat- Dreijährig-Freiwilliger – 9. srpen, 1890
- Fahnenjunker-Gefreiter – 11. říjen, 1890
- Fahnenjunker-Unteroffizier – 24. listopad, 1890
- Fähnrich – 1. březen, 1891
- Sekondeleutnant – 5. březen, 1892
- Oberleutnant – 19. září, 1900
- Hauptmann – 23. červen, 1907
- Major – 10. září, 1914
- Oberstleutnant – 1. červen, 1920
- Oberst – 28. září, 1921
- Generalmajor – 1. duben, 1926
SS-Mann – 20. duben, 1937
SS-Standartenführer – 20. duben, 1937
SS-Oberführer – 12. září, 1937
SS-Brigadeführer – 12. srpen, 1940
SS-Gruppenführer – 1. prosinec, 1942
Významná vyznamenání
editovat
Velitelský kříž bavorského vojenského řádu Maxe Josefa – 10. červen, 1915
Královský pruský domácí řád Hohenzollernů s meči – 7. listopad, 1916
Pruský železný kříž I. třídy (1. sv. válka)
Pruský železný kříž II. třídy (1. sv. válka)
Válečný záslužný kříž II. třídy bez mečů
Bavorský vojenský záslužný řád III. třídy s meči (1. sv. válka)
Odznak za zranění ve stříbře (1. sv. válka)- Medaile korunního prince Rupprechta ve stříbře (1. sv. válka)
- Medaile Prince regenta Luitpolda (1. sv. válka)
Rakouský vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (1. sv. válka)- Maďarský válečný pamětní kříž (1. sv. válka)
- Bavorské služební vyznamenání II. třídy (1. sv. válka)
Meklenburský vojenský záslužný kříž II. třídy (1. sv. válka)
Švédský řád mečů I. třídy (1. sv. válka)
Civilní odznak SS
Kříž cti – 1934
Čestná dýka Reichsführera-SS
Čestný prsten SS
