Alba (z lat. (tunica) alba, bílá košile) je volný lněný liturgický šat s rukávy, který se podobá dlouhé košili sahající až ke kotníkům a převazuje se provazcem (cingulem).

Jáhen v albě a se štólou.

Alba je základní (spodní) roucho, na něž katoličtí kněží a jáhni oblékají další (u kněží ornát, u jáhnů dalmatika) často v liturgické barvě. Má být bílá, jak vyplývá z jejího názvu. Nesprávně mívá někdy i barvu krémovou. Může být zdobena (zejména na rukávech a na spodním okraji) například krajkou, výšivkou-parura nebo tzv. aplikací (užší pruh krajky, který není úplně na dolním okraji alby).

Historie

editovat

Alba je odvozena z klasické římské tuniky a není jasné, kdy se odlišila jako specifický liturgický oděv. "Albu" jako oblek jáhna při mši zmiňuje už 4. synoda v Kartágu (před 400), ale první jednoznačný popis pochází od Rabana Maura z roku 818. Od 11. století se vedle ní objevuje kratší superpellice a rocheta, která se pak stala oblekem nižších duchovních. Ve středověku oblékali alby o Velikonocích nově pokřtění. Nosili ji osm dní a odkládali následující neděli, které se proto říkalo "Bílá" (Dominica in albis).[1]

Užívání v církvích

editovat

Albu jako liturgický oděv nosí kněží a jáhni katolické církve, ale také duchovní některých protestantských církevních společenství, např. evangelíci augsburského vyznání nebo metodisté. Východní obdobou alby je sticharion.

Reference

editovat
  1. Catholic encyclopedia, heslo Alb.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat