Alabastron

Alabastron (z řečtiny αλάβαστρον, plurál alabastra) je obvykle podlouhlá starověká řecká keramická nádoba na olej či vonné látky. Její tvar zřejmě pochází z Egypta a vychází z kamenných (alabastrových) či skleněných předloh.^[1] Do Řecka se alabastra dostala kolem 7. století př. n. l.. Objevují se také v asyrské či palestinské keramice, a to buď jako importy nebo jako výrobky vzniklé inspirací řeckými či egyptskými vzory.

Základní tvary

základní cibulovitý korintský tvar o výšce 8 až 10 cm, populární po celém Řecku
podlouhlý zašpičatělý tvar běžný ve východním Řecku, u Etrusků a v korintských koloniích na území dnešní Itálie (tzv. Velké Řecko)
attický typ o výšce 10 až 20 cm s okrouhlým podstavcem a uchy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alabastron na anglické Wikipedii.

↑ Bouzek, Jan a kol. Úvod do klasické archeologie. Praha: Karolinum, 1997. Str. 25.

Literatura

Kolektiv autorů: Slovník antické kultury, Svoboda, Praha 1974, heslo Alabastron

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu alabastron na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] Bouzek, Jan a kol. Úvod do klasické archeologie. Praha: Karolinum, 1997. Str. 25.

[1]