Aktér (sociologie)
V sociálních vědách je aktér (z fr. acteur, to z lat. actor = jednající)[1] někdo, kdo je schopen jednání, tedy je schopen jednat nezávisle, individuálně a je schopen se nezávisle a samostatně rozhodovat. Na aktéra také působí sociální struktury, jako jsou náboženství, etnicita, zvyky, apod. a jeho jednání omezují. Tomu, v jakém poměru k sobě stojí aktér a struktura, můžeme říkat také dilema jednání a struktury. Protože aktérství je možné připsat jak jedinci, tak nějaké skupině, je možné hovořit o aktérech individuálních a kolektivních.
Míra aktérství jedince je ovlivněna mírou poznání světa, kterou si jedinec během svého života osvojil a vlastními představami o svém místě ve světě (strukturách), které mohou být v protikladu k představám ostatních aktérů. Rozdílné představy o míře aktérství jedince mohou vést např. k neshodám mezi rodiči a dětmi, zaměstnanci a zaměstnavateli a podobně.
Aktér a struktura
editovatOtázkou vztahu aktéra a struktury se zabývá sociologie explicitně i implicitně po celou svou historii, na toto téma se vedou intenzivní debaty. Pro Émile Durkheima, jednoho z otců sociologie, má společnost přednost před jedincem. Je podle něj něčím více, než pouhým součtem členů, jedince formuje a vytváří jeho vzorce chování.[2] Jiní sociologové naopak tvrdí, že sociální struktura neexistuje mimo myšlení jedinců, a že lidé jsou tvůrci struktur a nikoli naopak. Takové myšlenky lze najít např. i ve Weberových úvahách.[2]
Odlišně se k otázce staví teorie soustředěná na aktéra (actor-centered). Ta uznává, že jednotliví aktéři jsou socializovaní, za přímého tvůrce sociálních jevů však označuje individuum.[3] Americký sociolog Ch. H. Cooley tvrdil, že lidé zahajují a ukončují akce právě s ohledem na subjektivní vědomí, osobní pocity, ideje a ideály.[4]
Teorie sítí aktérů
editovatPro Annemarie Mol, představitelku Actor Network Theory, navazující na myšlenky Bruno Latoura, je aktérem naprosto každá věc, která se jakkoli účastní jakéhokoli procesu, jehož se účastní lidé.[5] Kategorie aktérství se tedy v sociálních vědách pohybuje na značně široké škále. Neexistuje tedy nic mimo tyto vztahy a dílčí procesy, objekty, či ideje jsou ve vytváření sociálních situací naprosto stejně relevantními činiteli jako lidé.[6]
Jednotka akce
editovatAmerický sociolog Talcott Parsons se zajímal o to, jak si herci volí cíle a prostředky ve vztahu k internalizovaným normám a hodnotám a hájí objektivní vnější svět, který je empiricky chápán pomocí pojmů vytvořených myšlenkami, přesvědčeními a činnostmi. Jedná se o modernistický přístup, protože předpokládá absolutní vývojový proces.[7] Ve své teorii považuje jako základní jednotku akci, která zahrnuje následující kritéria:
- aktér motivovaný k jednání;
- konec, jehož směrem činnost orientována a prostředky k dosažení tohoto cíle;
- situace, kdy se daná akce odehrává (ta se skládá z podmínek, jež aktér nemůže ovlivnit, a prostředky, které jsou ovlivnitelné)
- normy a hodnoty, které tvarují výběr prostředků na konce.[8]
Tyto akce se skládají ze struktur a procesů, kterými jsou lidé motivováni k vytváření smysluplných záměrů (prostřednictvím dostupných cílů), jež jsou zavedeny do praxe v rámci sociálního systému.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ VODÁKOVÁ, Alena; PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník / 1 A - O.. Vyd. 1. vyd. Praha: Univ. Karlova, Vyd. Karolinum 747 Seiten s. ISBN 8071841641, ISBN 9788071841647. OCLC 164841494 S. 47.
- ↑ a b GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4. S. 595 stran.
- ↑ ZAHLE, Julie; COLLIN, Finn. Rethinking the individualism-holism debate : essays in the philosophy of social science. Cham: [s.n.] ISBN 9783319053448, ISBN 3319053442. OCLC 881274936 S. 55–75.
- ↑ JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. vyd. Praha: Portál, 2001. 285 s. ISBN 9788073672690, ISBN 8073672693. OCLC 187296812 S. 17.
- ↑ MOL, Annemarie. Body Multiple: Ontology in Medical Practice. Durham: Duke University Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0822329174.
- ↑ BRUNO,, Latour,. Reassembling the social : an introduction to actor-network-theory. Oxford: [s.n.] 1 online resource (x, 301 pages) s. ISBN 9780191531262, ISBN 019153126X. OCLC 560570874
- ↑ Talcott Parsons | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2018-12-06]. Dostupné online.
- ↑ PARSONS, Talcott. Unit Act of Social Systems. media.pfeiffer.edu [online]. [cit. 2018-12-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-08.
- ↑ PARSONS, Talcott. Societies: Evolutionary and Comparative Perspectives. 1. vydání. vyd. Englewood Cliffs, N.J.: Prentice-Hall, 1966. 120 s. Dostupné online. ISBN 978-0138196233.
Literatura
editovat- VODÁKOVÁ, Alena; PETRUSEK, Miloslav. Velký sociologický slovník / 1 A - O.. Vyd. 1. vyd. Praha: Univ. Karlova, Vyd. Karolinum 747 Seiten s. Dostupné online. ISBN 8071841641, ISBN 9788071841647. OCLC 164841494 S. 47.
- GIDDENS, Anthony. Sociologie. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4. S. 595 stran. (anglicky).ZAHLE, Julie; COLLIN, Finn. Rethinking the individualism-holism debate : essays in the philosophy of social science. Cham: [s.n.] Dostupné online. ISBN 9783319053448, ISBN 3319053442. OCLC 881274936 S. 55-75.
- JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 2. vyd. Praha: Portál, 2001. 285 s. s. Dostupné online. ISBN 9788073672690, ISBN 8073672693. OCLC 187296812 S. 17.
- MOL, Annemarie. Body Multiple: Ontology in Medical Practice. Durham: Duke University Press, 2002. Dostupné online. ISBN 0822329174. (anglicky)
- BRUNO,, Latour,. Reassembling the social : an introduction to actor-network-theory. Oxford: [s.n.] 1 online resource (x, 301 pages) s. Dostupné online. ISBN 9780191531262, ISBN 019153126X. OCLC 560570874.
- Talcott Parsons | Encyclopedia.com. www.encyclopedia.com [online]. [cit. 2018-12-06]. Dostupné online.
- PARSONS, Talcott. Unit Act of Social Systems. media.pfeiffer.edu [online]. [cit. 2018-12-06]. Dostupné online.
- PARSONS, Talcott. Societies: Evolutionary and Comparative Perspectives. 1. vydání. vyd. Englewood Cliffs, N.J.: Prentice-Hall, 1966. 120 s. ISBN 978-0138196233.
