Akce (účinek) ve fyzice je skalární veličina, která popisuje časový vývoj fyzikálního systému. Je to integrální alternativa k diferenciálnímu tvaru fyzikálních zákonů, přináší stejný výsledek. Akce má jiný tvar pro různé typy systémů.

grafické znázornění akce

Vývoj fyzikálního systému mezi počátečním a konečným stavem je dán principem nejmenší akce.

Jednotka účinku v Mezinárodní soustavě je J·s, stejná jako u Planckovy konstanty.

Definice

editovat

Akce   je definována jako funkcionál - integrál Lagrangeovy funkce   mezi časy   a  , které odpovídají počátečnímu a konečnému stavu systému, tzn.

 ,

kde   jsou zobecněné souřadnice a počáteční a konečný stav vývoje systému jsou pevně určeny jako   a  .

Redukovaná akce

editovat

Jako redukovaná akce se označuje akce  , kterou lze vyjádřit jako

 

kde   jsou zobecněné hybnosti.

Redukovaná akce je užitečná v případě, že trajektorie systému nezávisí na čase. Využívá ji Maupertuisův princip.

Akce v kvantové mechanice

editovat

Kvantem akce je tzv. redukovaná Planckova konstanta, značená ħ. Po redefinici SI je od r. 2019 její hodnota pevně stanovenou konstantou:[1]

  (přesně).

Jsou-li v dané situaci dvě klasické trajektorie   určitého fyzikálního systému s rozdílem akcí   na hranici rozlišitelnosti, kvantové efekty jsou nezanedbatelné, pokud  . [2]


Reference

editovat
  1. Fundamental Physical Constants; 2018 CODATA recommended values. NIST, květen 2019. Dostupné online, PDF (anglicky)
  2. CEJNAR, Pavel. A Condensed Course of Quantum Mechanics. Praha: Karolinum Press, 2015. 210 s. ISBN 978-80-246-2349-8. 

Literatura

editovat
  • BRDIČKA, Miroslav; HLADÍK, Arnošt. Teoretická mechanika. Redakce JULIŠ, Karel. 1. vyd. Praha: Academia, 1987. 584 s. 21-093-87. 
  • TRKAL, Viktor. Mechanika hmotných bodů a tuhého tělesa. Redakce BRDIČKA, Miroslav. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1956. 656 s. (Úvod do theoretické fysiky; sv. I). 

Související články

editovat