Akari (česky Světlo), předstartovní označení Astro-F nebo IRIS (Infrared Imaging Survey) je japonská astronomická družice pro infračervenou oblast spektra. Postavil ji a provozuje ústav JAXA Institute of Space and Astronautical Science (ISAS), Sagamihara (Japonsko).

Akari
COSPAR2006-005A
Katalogové číslo28939
Start21. února 2006, 21:28:00 UTC
KosmodromUčinoura
Nosná raketaM-V
Stav objektuna oběžné dráze Země
ZánikZánik
Zánik-
ProvozovatelJaponsko, JAXA
VýrobceJaponsko, JAXA-ISAS
Druhastronomická družice
Hmotnost952 kg
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis družice

editovat

Tříose stabilizovaná družice tvaru válce se služební sekcí tvaru nízkého osmibokého hranolu o celkové délce 3,7 m a s rozkládacím z boku připojeným panelem fotovoltaických baterií o rozpětí 5,5 m. V kryostatu chlazeném supratekutým héliem na 5.8 K je umístěn:

  • zrcadlový dalekohled Ritchey-Chrétienova uspořádání s primárním zrcadlem z pozlaceného karbidu křemíku o průměru 710 mm (ohnisková délka 4,2 m, efektivní průměr apertury 685 mm, k němuž jsou připojeny následující přístroje:
    • infračervený fourierovský spektrometr FIS (Far-Infrared Surveyor) pro vzdálenou infračervenou oblast s Michelsonovým interferometrem v Martin-Pollotonově uspořádání, pracující ve 4 pásmech s detektory chlazenými Stirlingovým chladičem na 1.8 K:
      • 50 až 80 µm (rozlišení 30"/px);
      • 60 až 110 µm (rozlišení 30"/px);
      • 110 až 180 µm (rozlišení 50"/px);
      • 140 až 180 µm (rozlišení 50"/px);
    • infračervený kamerový systém IRC (InfraRed Camera System), který tvoří:
      • kamera pro blízkou infračervenou oblast NIR (Near InfraRed) (spektrální rozsah 1,7 až 5,5 µm, detektor InSb, zorné pole 9,5'×10,0', rozlišení 1,46"/px);
      • kamera pro bližší střední infračervenou oblast MIR-S [=Medium InfraRed - Shorter Wavelenght] (spektrální rozsah 5,8 až 14,1 µm, detektor Si:As, zorné pole 9,1'×10,0', rozlišení 2,34"/px);
      • kamera pro vzdálenější střední infračervenou oblast MIR-L [=Medium InfraRed - Longer Wavelenght] (spektrální rozsah 12,4 až 26,5 µm, detektor Si:As, zorné pole 10,3'×10,2', rozlišení 2,51"×2,39"/px);

Hlavní úkoly

editovat
  • studium protogalaxií;
  • studium vzniku a vývoje galaxií;
  • studium životního cyklu hvězd;
  • studium zániku průběhu zániku hvězd;
  • hledání hnědých trpaslíků;
  • hledání a studium protoplanetárních disků;
  • hledání nových komet.

Pro chlazení detektorů spektrometru a kamer nese na palubě zásobu 170 litrů supratekutého helia. K navedení na výslednou dráhu je družice vybavena vlastním apogeovým motorem. Předpokládaná doba aktivní životnosti daná spotřebou helia je 550 dní (1,5 roku).

Průběh letu

editovat

Družice byla vypuštěna 21. února 2006 z kosmodromu Učinoura nosnou raketou typu M-V na výchozí oběžnou dráhu ve výši 301 až 718 km, s dobou oběhu 94,28 min a sklonem k rovníku 98,19° Plánuje se, že bude později navedena vlastním motorem na operační heliosynchronní dráhu ve výši 745 km.

Externí odkazy

editovat