Akantit (Kenngott, 1855), chemický vzorec Ag2S, je jednoklonný minerál. Název pochází z řeckého akanta – šíp.

Akantit
Akantit
Akantit
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecAg2S
Identifikace
Barvaolověná šedá až černá
Vzhled krystaluoktaedry, hexaedry
Soustavajednoklonná
Tvrdost2 – 2,5
Leskkovový, matný
Štěpnostnedokonalá
Vrypčerný, pololesklý
Hustota7,3 g ⋅ cm−3
Rozpustnostv HNO3, HCl, amoniaku

Hydrotermální, nízkoteplotní fáze, dále jako druhotný minerál vzniklý přeměnou z argentitu nebo ryzího stříbra.

Morfologie

editovat

Krystaly, kostrovité, keříčkovité nebo drátkovité agregáty (pseudomorfóza po stříbru), zrnité i masívní agregáty.

Vlastnosti

editovat
  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 2 – 2,5 (lze rýpat nehtem), hustota 7,3 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {001} a {110}, lom lasturnatý, nerovný. Dá se řezat nožem, je ohebný a kujný.
  • Optické vlastnosti: Barva: olověná šedá až černá. Lesk kovový (na čerstvé ploše), jinak matný, průhlednost: neprůhledný, vryp černý pololesklý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Ag 87,06 %, S 12,94 %, příměsi Cu. Rozpouští se v HNO3, HCl, amoniaku.

Odrůdy

editovat
  • argentit – vysokoteplotní odrůda stabilní nad 179 °C

Podobné minerály

editovat

stříbro, chalkozin, galenit

Parageneze

editovat

Získávání

editovat

Hornická těžba spolu s dalšími minerály rudných žil.

Využití

editovat

Důležitá ruda stříbra.

Naleziště

editovat

Řídký výskyt.

Literatura

editovat
  • Palache, C., H. Berman, and C. Frondel (1944) Dana’s system of mineralogy, (7th edition), volume I, 191–192 (akantit), 176–178 (argentit)
  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat