Ahmose II.

panovník 26. dynastie

Ahmose II. (řecky Αμασίς – Amasis) byl panovník 26. dynastie ve starověkém Egyptě v Pozdní době. Je považován za posledního významného vládce samostatného Egypta. Byl členem řecko-lýdské aliance proti expanzi perské říše .

Ahmose II.
Amasis
Busta faraona Amasise
Busta faraona Amasise
Doba vlády570–526 př. n. l.[1]
Rodné jméno
N5G38<
N12F31R24G39
>
Amose Saneit (syn bohyně Neit)
Trůnní jméno
M23L2<
N5W9mib
>
Jenemibra
Horovo jméno
G5<h1
smn
n
U1Aa11
t
h1>O33
 Semenmaat (Upevňuje řád Maat)
Jméno obou paní
G16G39R24M44N18
N18
Saneit Sepedtauy
Zlatý Hor
G8R8R8R8U21
Setepnecheru
ManželkyLadice (původem z Kypru), Tentkheta, (matka Psammitka III.), Nakhtubasterau, Chedebnitjerbone II.
PotomciPsammetik III. , Pasenenkhonsu ', Ahmose (D), Tashereniset II., Nitocris II.
Otecneznámý
MatkaTashereniset I.
Úmrtí526 př. n. l.
Hrobkaneurčena ~ v královském pohřebišti v Sais
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historický vývoj

editovat
 
Král Amasis obětuje víno bohu
 
Klečící král Amasis
 
Socha královny Tasherenes, matky krále

Původně byl generálem ve vojsku faraona Psammetika II. v období 595–589 př. n. l. a následně za vlády a následníka Apriese. Při expedici do Núbie ve vojsku Apriese vznikla vzpoura. Generál Amasis vzpouru s podporou řeckých jednotek potlačil, v roce 570 se střetl s vojskem Apriese a porazil jej.[2] Apries se uchýlil do vyhnanství v Bybylonii.
I když Amasis nebyl původem z dynastické rodové posloupnosti, opíral se o vlivné rody Dolního Egyptu. Prohlásil se se za faraona a konsolidoval správu země, která za jeho dlouhé vlády prosperovala. Udržoval dobré vztahy z Řeckem, které se datovaly již od jeho dětství, které strávil na ostrově Samos. Jako vládce Egypta poskytl vojenskou pomoc vládci Samosu Polykratovi před vpádem Lakemoidanů.[3] Jestliže na počátku své vlády potlačoval nepokoje na jihu poblíž hranic s Nubií, pak ke konci své vlády vzrůstal tlak expandující Perské říše, a to již za vlády Kýra II, syna Kambýsa I. Podlehl až jeho synovi Kambýsovi II. Herodotus, k tomuto období, popisuje jeho žádost, aby mu Amasis poslal dceru vhodnou být jeho manželkou. Volba padla na dceru Nitocris, které ale v té době bylo již 44 let a tedy pro manželství byla zcela nevhodná a pro perského vládce urážlivá.[p 1] Má si zato, že si to Kambýsés II. vzal za záminku pro přepadení Egyptu. Amasis, zřejmě vyčerpáním z vojenských tažení, zemřel šest měsíců před vpádem Peršanů do Egyptu.[3] Rok narození Amasise se odhaduje ~610–600 př. n. l. takže zemřel v pokročilém věku ~75 let. Vlády v Egyptě se ujal syn Amasise, Psammetik III. Ten se pokoušel zadržet Perašany budování obrany poblíž města Pelusia[p 2] Přičemž na severní i západní hranici Egyptu byly již v 18.dynastii budovány pevnosti, například u ostrova Elefantina, měst Semna a Kumma, v deltě Nilu u Naukratis, Heliopolis a další [4][5][6] Psammetik III. tyto pevnosti využil k upevnění obrany. Konečná bitva se však odehrála v roce 525 př. n. l. u Pelusia kde se střetli s Peršany ale byli zde poraženi. Egypt se stal jednou z provincií Perské říše.[3]

Památky a artefakty

editovat

Hrobka Amasise se nacházela v okolí chrámu bohyně Neity v Saiské nekropoli, někdy nazývaného „Dům včely“  . Dosud však nebyla identifikována.[3] V hlavním sídle v Sais nechal zbudovat monumentální vstupní bránu do chrámu bohyně Neit, [7] před ním několik kolosálních soch a řadu sfing. V Horním i Dolním Egyptě nechal postavit několik chrámů. Zachovaly se četné nápisy se jménem Amasiase, jako je například žulový monolit z ostrova Elefantina, později přemístěný do Tel et-Mai poblíž Théb.[8]

Poznámky

editovat
  1. Wilkinson str.195
  2. Pelusium 31.041667°N 32.545°E

Reference

editovat
  1. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  3. a b c d WILKINSON, John Gardner. The Ancient Egyptians, Vol.1. London: J. Murray, 1837. Dostupné online. S. 170–192. (anglicky) 
  4. Egypt – Semna – Kumma [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. HUDEC, Jozef. Discoveries on fortifications at tell el-retaba [online]. Bratislava: Slovak Academy of Sciences, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  6. MORRIS, Ellen Fowl. The Architecture of Imperialism; Military Bases and the Evolution of Foreign Policy in Egypt’s New Kingdom. Leiden: Brill, 2005. ISBN 90-04-14036-0. (anglicky) 
  7. Neit [online]. Praha: Dostupné online. 
  8. WILKINSON, Gardner. Modern Egypt and Thebs Vol 1. London: J.Murrey, 1843. S. 440. (anglicky) Knihovna Universita Staneford. 

Literatura

editovat

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Předchůdce:
Apries
  Egyptský král
570–526 př. n. l.
  Nástupce:
Psammetik III.