Adam Bittner
Adam Bittner (19. října 1777 Suchý Důl (Klášterec nad Ohří)[1] nebo Suchdol (Křimov)[2] – 3. září 1844 Litoměřice[3]) byl český matematik a astronom, profesor matematiky na pražské Polytechnice a na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, děkan její filozofické fakulty a ředitel pražské hvězdárny v Klementinu.
| Adam Bittner | |
|---|---|
 Adam Bittner, portrét od pražského malíře Františka Horčičky . | |
| Narození | 19. října 1777 Suchý Důl (Klášterec nad Ohří) nebo Suchdol (Křimov)  Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 3. září 1844 (ve věku 66 let) Litoměřice  Rakouské císařství |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Bydliště | Praha |
| Národnost | česká |
| Vzdělání | Univerzita Karlo-Ferdinandova |
| Povolání | matematik astronom, ředitel hvězdárny |
| Zaměstnavatelé | Polytechnika, Praha Univerzita Karlo-Ferdinandova |
| Předchůdce | Alois Martin David |
| Příbuzní | Alexandr Bittner prasynovec |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatVystudoval jezuitské gymnázium v Chomutově, po té filozofii a matematiku na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze, krátce tam studoval také práva. Po smrti Františka Antonína Hergeta v závěru roku 1800 byl jmenován adjunktem pražské hvězdárny v Klementinu. Teprve po smrti jejího ředitele Aloise Martina Davida nastoupil na místo ředitele. Po rozšíření a povýšení Pražské inženýrské školy na polytechniku roku 1806, za jejího prvního ředitele F.A.Gerstnera] se stal pedagogem, který na škole již od roku 1802 působil jako suplent matematiky, později v několika jejích disciplínách. V nejstarší budově školy v Karlově ulici čp. 153/I také získal byt. V roce 1805 obhájil doktorskou disertaci na filozofické fakultě Univerzity Karlovy a začal i tam přednášet matematiku. Roku 1825 byl zvolen děkanem fakulty a v roce 1837 tam jmenován profesorem.
Roku 1816 byl přijat za řádného člena Královské české společnosti nauk; v letech 1819, 1826 a 1830 byl opakovaně zvolen jejím direktorem.[4]
Jeho manželství s Dorotheou Voigtovou z Frýdlantu (1788-1863) bylo bezdětné.[5][6] Český geolog a paleontolog Alexandr Bittner (1850–1902) byl jeho prasynovcem.
Dílo
editovatNapsal dvě učebnice matematiky, věnoval se mimo jiné diferenciálnímu počtu. Svá astronomická pozorování komet publikoval v odborném časopise v Berlíně.
- Handbuch der Mathematik mit Rücksicht auf leichte Faßlichkeit und praktische Anwendung... Praha : Kronberger 1821, 2 svazky, 1.: Arithmetik und Algebra, 1. vydání 1814, 3. vydání 1821; 2.: Theoretische Geometrie, 1. vydání 1815, 3. vydání 1821)
- Abhandlungen über die Differenzialrechnung (1833)
- Kurze geschichtliche Darstellung der Cometenastronomie (1825)
Památky
editovat- 15. listopadu 1987 v observatoři na Kleti objevil Antonín Mrkos planetku 6596, která byla nazvána jménem Bittner.[7]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BITTNER_Adam_19.10.1777-3.9.1844
- ↑ Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich, Erster Teil. Wien 1856
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu Adama Bittnera farnost Litoměřice
- ↑ Josef KALOUSEK: Děje Král. české společnosti náuk spolu s kritickým přehledem publikací jejích. Svazek 2, Praha 1885, s. 101, s. 239-240
- ↑ Pobytová přihláška pražského magistrátu
- ↑ Přihláška pražského policejního ředitelství
- ↑ https://names.klet.org/cz/detail/6596
Literatura
editovat- Nekrolog: Nekrolog einiger Zeitgenossen von 1840–50, in: Libussa X., 1851, s. 461–468 (463-464)
Externí odkazy
editovat
Encyklopedické heslo Adam Bittner v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Biographisches Lexikon des Kaisertums Österreich, Erster Teil. Wien 1856
- Autor Adam Bittner ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adam Bittner
- []http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BITTNER_Adam_19.10.1777-3.9.1844 Biografický slovník HIU]
- Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků, Pobytová přihláška pražského magistrátu
- Životopis na webu MU v Brně
