Achab

Achab
Achab
Narození	935 př. n. l.
Úmrtí	852 př. n. l. (ve věku 82–83 let); Ramoth-Gilead
Místo pohřbení	Samaří
Bydliště	Samaří
Povolání	vládce
Nábož. vyznání	kananejské náboženství
Choť	Jezábel
Děti	Atalja; Achazjáš; Jóram
Rodiče	Omrí
Rod	Omríovci
Příbuzní	Achazjáš (vnuk)
Funkce	král Izraele
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Achab (hebrejsky: אַחְאָב‎ Ach'av) patřil k nejvýznamnějším králům Severního izraelského království. Byl druhým králem z Omríovy dynastie a celkově v pořadí sedmým králem tohoto království. Jeho jméno se vykládá jako „Bratr (je) otcem“.^[5] Dle názoru moderních historiků a archeologů vládl asi v letech 873 až 852 př. n. l.^[6] Podle kroniky Davida Ganse by však jeho kralování mělo spadat do let 3021–3041 od stvoření světa neboli do rozmezí let 741–720 před naším letopočtem,^[7] což odpovídá 22 letům vlády, jak je uvedeno v První knize králů.^[8]

Politická a hospodářská činnost

Regionální pozici izraelského království upevnil sňatkem s fénickou princeznou Jezábel. Uzavřel spojenectví s judským králem Jóšafatem – Jóšafatův syn Jóram si vzal za manželku Achabovu dceru Atalju. Mezitím opevňoval izraelská města a uskutečnil rozsáhlé stavební práce v hlavním městě Samaří. Úspěšně bojoval se Sýrií a Asýrií. V bitvě u Afeku připravil Achab zdrcující porážku aramejskému králi Ben-hadadovi.^[9] Později ale Ben-hadadovi pomohl ve střetu s asyrským vojskem v bitvě u Karkaru na řece Orontu a tím zastavil případný postup Salmanassara III. blíž k izraelskému území.^[10] Jednalo se ale pouze o dočasné spojenectví. Po asi tříletém období míru s aramejským králem totiž došlo k vojenské potyčce, při níž byl Achab smrtelně raněn náhodně vystřeleným šípem^[11] a místo něj na izraelský trůn v Samaří usedl jeho syn Achazjáš.

Náboženská orientace

Období Achabovy vlády se vyznačovalo ostrými náboženskými konflikty mezi ctiteli Baalovými, podporovanými dvorem a zejména jeho fénickou manželkou, a ctiteli Hospodinovými. Proti králi vystupovali proroci Elijáš a Míkajáš. V Bibli jsou Achab a jeho manželka vylíčeni jako bezbožní, tyranští a zločinní vladaři, což se projevilo zejména zosnováním vraždy Nábota, jehož vinice se oba manželé chtěli zmocnit.^[12]

Achabovy zločiny se později staly záminkou pro vyvraždění Omríovců Jehúem.

Odkazy

Reference

↑ Аталия. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek II. 1890.
↑ Аѳалія. In: Encyklopedický lexikon, svazek 3. 1835.
↑ Аталия. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 3. 1909.
↑ ΒΑΣΙΛΕΙΩΝ Δ.
↑ HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 46.
↑ Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle Finkelstein – Silberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.
↑ GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 67-68.
↑ 1Kr 16, 29 (Kral, ČEP)
↑ 1Kr 20, 26–30 (Kral, ČEP)
↑ JEPSEN, Alfred. Královská tažení ve starém Orientu. Prameny k dějinám starověké Palestiny. Praha: Vyšehrad, 1987. S. 149.
↑ 1Kr 22, 34–37 (Kral, ČEP)
↑ 1Kr 21, 1–16 (Kral, ČEP)

Literatura

NOVOTNÝ, Adolf. Biblický slovník. Praha: Kalich, 1956. Heslo Achab.
DOUGLAS, J. D. Nový biblický slovník. Praha: Návrat domů, 1996. ISBN 80-85495-65-1. Heslo ACHAB.
FINKELSTEIN, Israel; SILBERMAN, Neil Asher. Objevování Bible: Svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-869-3.
Brad E. Kelle: What's in a name? Neo-Assyrian designations for the Northern Kingdom and their implications for Israelite history and Biblical interpretation. in: Journal of Biblical Literature. Atlanta 121.2002,4, 639-666. ISSN 0021-9231

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Achab na Wikimedia Commons

Související články

1. kniha královská

Králové Izraelského království
Předchůdce: Omrí	873–852 př. n. l. Achab	Nástupce: Achazjáš

[e94bf8fb49860b654a22abfe924434982daf8535-1] Аталия. In: Encyklopedický slovník Brockhaus-Jefron, svazek II. 1890.

[716b0e69bdef4b8110457d777394c93488a550fb-2] Аѳалія. In: Encyklopedický lexikon, svazek 3. 1835.

[2d74920675b5adcaf6ec9af766281dd407179fe8-3] Аталия. In: Židovská encyklopedie Brockhause a Jefrona, svazek 3. 1909.

[ba8dc01b1db0ba1fd7f2347c419e322febb3b167-4] ΒΑΣΙΛΕΙΩΝ Δ.

[5] HELLER, Jan. Výkladový slovník biblických jmen. Praha: Advent-Orion/Vyšehrad, 2003. ISBN 80-7172-865-9/80-7021-725-1. S. 46.

[datace-6] Existuje několik verzí datace vlády izraelských a judských panovníků. Tato datace podle Finkelstein – Silberman (2007), s. 30, kteří vycházejí z Anchor Bible Dictionary a Galilovy práce The Chronology of the Kings of Israel and Judah.

[7] GANS, David. Ratolest Davidova. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2535-7. S. 67-68.

[8] 1Kr 16, 29 (Kral, ČEP)

[9] 1Kr 20, 26–30 (Kral, ČEP)

[10] JEPSEN, Alfred. Královská tažení ve starém Orientu. Prameny k dějinám starověké Palestiny. Praha: Vyšehrad, 1987. S. 149.

[11] 1Kr 22, 34–37 (Kral, ČEP)

[12] 1Kr 21, 1–16 (Kral, ČEP)

[5]

[6]

[7]

[8]

[1]

[2]

[3]

[4]

[9]

[10]

[11]

[12]