Abraham Poppius
Abraham Johansson Poppius (30. října 1793, Männynmäki, Juva, švédské Finsko – 19. června 1866, tamtéž, Finské velkoknížectví) byl finský kněz a básník. Byl raným sběratelem lidové poezie a jedním z prvních básníků, kteří psali ve finštině.[2]
| Abraham Johansson Poppius | |
|---|---|
| Narození | 30. října 1793 Männynmäki, Juva, švédské Finsko |
| Úmrtí | 19. června 1866 (ve věku 72 let) Männynmäki, Juva,  Finské velkoknížectví, Ruské impérium |
| Povolání | kněz, básník |
| Národnost | finská |
| Alma mater | Královská akademie v Turku Uppsalská univerzita |
| Literární hnutí | romantismus |
| Manžel(ka) | Wilhelmina Rytkönenová (rozená Feniová)[1] |
| Rodiče | Johan Poppius a Katarina Elisabet (rozená Cygnaeusová)[1] |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
editovatAbraham Poppius se narodil ve vesnici Männynmäki, patřící dnes do města Juva.[1] Jeho otec byl poručík a matka dcera vojenského soudce. Nejprve navštěvoval obecnou školu v Kuopiu a poté přešel na střední školu v Porvoo. Roku 1813 začal studovat na Královské akademií v Turku, kde se seznámil s myšlenkami tzv. turkuské romantiky, jejíž představitelé otevřeli otázku hledání národní finské identity spojenou se zaměřením na vývoj finštiny jako národního jazyka, který pomůže národu k samostatnosti.[3] Začal zde také skládat básně ve finštině a sbírat lidovou poezii a přísloví ze svého rodného kraje.[2]
V roce 1817 Poppius přešel na Uppsalskou univerzitu, aby zde pokračoval ve studiu. Jeho disertační práce z roku 1818 De reciproca conjugationum forma in lingua Fennica (O zvratných slovesných tvarech finského jazyka) obsahovala charakteristiku spisovné finštiny. Na univerzitě se také spřátelili s Carlem Axelem Gottlundem, který zde ve stejné době studoval.[2]
V roce 1823 byl vysvěcen na kněze finskou kongregací ve Stockholmu. Společně s Andersem Johanem Sjögrenem plánoval expedici do Ruska, ale projekt byl kvůli nedostatku financí zrušen. Roku 1825 se vrátil do Finska poté, co přijal místo vězeňského kaplana ve Vyborgu. V roce 1833 se přestěhoval jako kaplan do svého rodiště. Tam se v roce 1861 oženil s ovdovělou Wilhelminou Rytkönenovou. V Juvě zůstal až do své smrti roku 1866.[4]
Dílo
editovatJiž během studií se Poppius zajímal o finský jazyk a jeho gramatiku a později přenesl mnoho slov ze savolaxského dialektu do spisovného jazyka. Psal také básně a je počítán mezi rané finské básníky. Svá díla publikoval v časopise Mnemosyne a některá také vyšla v brožuře Adolfa Ivara Arwidssona Oskyldigt Ingenting (1821), kterou vydal jako náhradu pro předplatitele zrušených novin Åbo Morgonblad. Své básně rovněž posílal do nově vydávaných finských novin.[2]
Navzdory svému kněžství Poppius nepsal příliš duchovní poezii, ale držel se světštějších témat. Básně nesou jasný vliv lidové poezie a finského básnického metra. Mají humor a obsahují hru s rytmy a ryzí cit. Náměty básní jsou často převzaty z přírody a lidového života. Do jeho pozdějších básní vstupovaly vážnější, národní tóny.[5]
V posledních letech života Poppius připravoval souborné vydání svých básní, zemřel však uprostřed práce. Jeho básně byly nakonec vydány po jeho smrti v roce 1870 v prvním svazku alba Koitar od savo-karelského spolku při Imperial Alexander University.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c Abraham Johansson Poppius. Genealogy - Geni.com. Dostupné online
- ↑ a b c d e KALEMAA, Kalevi. Poppius Abraham. SKS Henkilöhistoria – Kansallisbiografia. Dostupné online
- ↑ HIMMELOVÁ, Tereza. Stručná historie východní Karélie a její význam pro formování finského vlastenectví. Praha 2014. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Lenka Fárová, Ph.D. S. 36-39. Dostupné online
- ↑ AHOKAS,Jaakko. A History of Finnish Literature. Routledge 1997. S. 65-66.
- ↑ VERTAINEN,Kirsi. Abraham Poppius. Juvan Kulttuurisivut. Dostupné online
Externí odkazy
editovat- Plné texty děl autora Abraham Poppius na projektu Gutenberg (anglicky)
- Autor Abraham Poppius ve Wikizdrojích (finsky)
- Abraham Poppius. Ylioppilasmatrikkeli 1640–1852. Helsingin yliopisto. Dostupné online
- Poppius, Abraham. Nordisk familjebok. Dostupné online
