Wikipedie

Aasmund Olavsson Vinje

norský básník a novinář

Aasmund Olavsson Vinje (6. dubna 1818 – 30. července 1870) byl norský romantický básník a novinář, který je známý svou poezií, cestopisy a jako průkopník používání jazyka Landsmål (dnes známý jako Nynorsk).[2]

Aasmund Olavsson Vinje
Aasmund Olavsson Vinje
Aasmund Olavsson Vinje
Narození6. dubna 1818
Vinje, Telemark, Spojená království Švédska a Norska
Úmrtí30. července 1870 (52 let)
Gran, Oppland, Spojená království Švédska a Norska
Příčina úmrtírakovina žaludku
Místo pohřbeníSesterské kostely (Søsterkirkene) v Granavollenu
PovoláníNovinář, básník, esejista
Národnostnorská
Obdobínárodní romantismus, poetický realismus
Manžel(ka)Rosa Constanse Sophie Kjeldsethová (1836-1870).[1]
DětiOlav Aasmunson Vinje (1970-1932), syn.[1]
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

editovat

Vinje se narodil do chudé, ale vzdělané rodiny ve městě Vinje, kraj Telemark. Byl učitelem, pak studoval práva a vstoupil do veřejných služeb administračních.[3]

Stejně jako malíř Johan Christian Dahl a folklorista Magnus Brostrup Landstad se zabýval ochranou norských památek z minulosti, především starých dřevěných kostelů, které byly rozprodávány na palivové dříví.[4]

V roce 1858 založil Vinje periodikum Dølen, kde publikoval své zápisky z cest, své komentáře k umění, jazyku a politice, které dokumentují dobu, ve které žil. Dølen byl vydáván do roku 1870.

 
Pomník s Vinjeho bustou od Brynjulfa Bergsliena u Sesterských kostelů v Granavollenu

Vinje popisoval rozdíly mezi životem ve městě a na venkově v Norsku a patřil mezi představitele norského nacionálního romantismu. Vedle toho byl také známý pro své kritické myšlení, tzn. že obhajoval v diskusi přijímání argumentů pro i proti. Byl politicky aktivní do té míry, že ho vláda nechala vyhodit z práce, protože obhajoval kritiku její zahraniční politiky.

Mezi jeho spisy je vysoce ceněno dílo Ferdaminni fraa Sumaren 1860 (Vzpomínka na cestu v létě 1860), který popisuje cestu z Oslo do Trondheimu za účelem reportáže o korunovaci krále Karla XV. v katedrále Nidarosdomen. Pro Vinjeho je typické, že věnuje více prostoru popisu jeho setkáním s obyčejnými lidmi podél cesty, než setkání se šlechtou u příležitosti korunovace.

V roce 1863 napsal dílo Pohled Nora na Británii a Brity, které bylo přeloženo do norštiny o deset let později. Některé Vinjeho básně jsou v Norsku dodnes velmi populární, zejména báseň Ved Rundarne (V Rondane).

V roce 1868 se seznámil s rozvedenou učitelkou Rosou Kjeldsethovou a v roce 1869 se s ní oženil. Finančně na tom nebyli příliš dobře, protože Vinje nedostal plat pro básníky, který očekávali. Jejich společný život byl tragický. Rosa porodila na jaře roku 1870 syna Olafa, ale onemocněla a zemřela několik dní po porodu. O několik měsíců později sám Vinje zemřel na rakovinný nádor v žaludku.[5]

Když umíral na rakovinu žaludku, Vinje se rozhodl strávit své poslední dny na venkově jako host u svého přítele ministra náboženství (později biskupa) Antona Christiana Banga v Gran, kde také 30. července 1870 zemřel. Pochován byl na hřbitově u nedalekého kostela (Søsterkirkene) v Granavollen. V roce 1873 zde byla vztyčena Vinjeho busta od Brynjulfa Bergsliena.

Výběr z díla

editovat
 
Vzpomínka na cestu v létě 1860
  • En Ballade om Kongen og Kongehuset (1853, Balada o králi a královské rodině).
  • Ferdaminni fraa Sumaren 1860 (1861, Vzpomínka na cestu v létě 1860).
  • A Noresman's View of Britain and the British (1863, Pohled Nora na Británii a Brity), napsáno anglicky a roku 1873 přeloženo do norštiny. Kniha obsahuje šestnáct dopisů profesorovi filozofie Johanu Sebastianu Welhavenovi.
  • Diktsamling (1864, Sbírka básní).
  • Olaf Digre (napsáno 1864, vydáno až 1927), divadelní hra, kterou Welhaven autorovi nedoporučil k uveřejnění.
  • Storegut (1866, Hromotluk), básnický cyklus.
  • Blandkorn (1867, Smíšená zrna).
  • Dølen i eiget Hus atter (1868).
  • Elsk og Giftermaal (1868, Láska a svatba), povídka.
  • Um vaart nationale Stræv (1869).

Pomníky

editovat
  • V roce 1918 vztyčena socha ve městě Skien
  • V roce 1947 bronzová socha od Knuta Skinnarlanda (1909–1993) byla umístěna v městě Vinje
  • V roce 1959 vztyčen pomník v Eidsbugardenu
  • V roce 1968 k příležitosti 150. výročí Vinjeho narození vydala norská pošta známku s jeho portrétem
  • V roce 1968 vztyčena socha od Dyre Vaa ve studentské vesnici v Oslo
  • V roce 1984 Vinjeho portrét na bankovce 50 korun

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Aasmund Olavsson Vinje. Geni. Dostupné online
  2. ↑ Vinje, Aasmund Olavsson (Nynorsk kultursentrum). www.aasentunet.no [online]. [cit. 31-07-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-07-2011. 
  3. ↑ KEJZLAR, Radko. Dějiny norské literatury 1814–1914. 1. vydání. Praha : Academia, 1967, s. 99–104.
  4. ↑ Magnus Brostrup Landstad. Store norske leksikon. Dostupné online
  5. ↑ STEGANE, Idar. Aasmund Olavsson Vinje. Norsk biografisk leksikon. Dostupné online

Literatura

editovat
  • HEGR, Ladislav a kol. Slovník spisovatelů – Dánsko, Finsko, Norsko, Švédsko, Førské ostrovy, Island, Nizozemí, Belgie, Praha: Odeon 1967. S. 320.
  • KADEČKOVÁ, Helena. VINJE Aasmund Olavsson. Heslo in: HARTLOVÁ, Dagmar, ed. et al. Slovník severských spisovatelů. Druhé, doplněné a aktualizované vydání. Praha : Libri, 2004, s. 497. ISBN 80-7277-260-0.

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Aasmund_Olavsson_Vinje&oldid=24536042“