81P/Wild-2 nebo také Wild 2 je krátkoperiodická kometa, kterou 6. ledna 1978 objevil švýcarský astronom Paul Wild.

Wild-2
Snímek jádra komety Wild 2 pořízení 2. ledna 2004 sondou Stardust
Snímek jádra komety Wild 2 pořízení 2. ledna 2004 sondou Stardust
Identifikátory
Označení1978 XI
1984 XIV
1990 XXVIII
Katalogové číslo73P
Objeveno
Datum6. ledna 1978
ObjevitelPaul Wild
Elementy dráhy
(Ekvinokcium J2000,0)
Velká poloosa3,448 au
Výstřednost0,539
Perihel1,591 au
Afel5,306 au
Perioda (oběžná doba)
(6,408 a)
Sklon dráhy 
- k ekliptice3,2394°
Poslední průchod
perihelem
2010-02-22[1]
Příští průchod
perihelem
2006-06-07[2]

Původně se oběžná dráha této komety nacházela mezi oběžnými drahami Jupitera a Uranu, její dráha však byla změněna přiblížením se k Jupiteru 10. září 1974.[3] Krátkoperiodickou kometou se tedy stala poměrně nedávno a proto mohl její povrch obsahovat prach, z něhož lze zjistit složení sluneční pramlhoviny.[4] V lednu 2004 v rámci programu Stardust byl proto proveden sběr prachových částic uvolněných z jádra komety.

Údaje o jádře komety

editovat
  • Rozměry: 5,5×4,0×3,3 km[5]
  • Hustota: 0,6 g/cm³[6]
  • Hmotnost: 2,3×1013 kg[7]

Program Stardust

editovat
Související informace naleznete také v článku Stardust (sonda).

Sonda vyslaná 7. února 1999 ke kometě Wild 2 pořídila první snímky komety 13. listopadu 2003 ze vzdálenosti 25 mil. km. 2. ledna 2004 proletěla sonda s vysunutým aerogelovým sběračem prachu komou komety. Zároveň sonda pořídila 72 snímků jádra komety, z nichž byly určeny jeho rozměry.

Jádro je poměrně kompaktní a na jeho velmi zbrázděném povrchu se vyskytují kopečky vysoké až 100 m a krátery o hloubce přes 150 m. Sonda také proletěla třemi plynoprachovými výtrysky.

Návratové pouzdro s prachovými vzorky z jádra komety přistálo na Zemi 15. ledna 2006 ve vojenském výcvikovém prostoru Utah Test and Training Range poblíže Salt Lake City ve státě Utah. Po fotodokumentaci a očištění bylo pouzdro dopraveno do provizorní laboratoře zřízené na základně armádního letectva Michael Army Air Field k prvotní inspekci. Poté byly získané vzorky převezeny do laboratoří v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu k dalšímu zkoumání.

Reference

editovat
  1. Kinoshita, Kazuo: "81P past, present and future orbital elements"
  2. Nakano, Syuichi: "81P/Wild 2 (NK 1861)"
  3. Sonda Stardust
  4. Martin Žáček: Sedm let mise Stardust
  5. "Comet 81P/Wild 2". The Planetary Society.. www.planetary.org [online]. [cit. 25-05-2006]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25-05-2006. 
  6. Britt, D. T.; Consol-magno SJ, G. J.; Merline, W. J. (2006). "Small Body Density and Porosity: New Data, New Insights" (PDF). Lunar and Planetary Science XXXVII.. www.lpi.usra.edu [online]. [cit. 2010-05-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-17. 
  7. Tato hmotnost vychází ve výpočtu při použití rozměrů a hustoty materiálu.

Externí odkazy

editovat