5. armádní sbor (rakousko-uherská armáda)
5. armádní sbor byl na přelomu 19. a 20. století vyšší vojenskou jednotkou rakousko-uherské armády s působností pro část Uher a sídlem v Prešpurku (dnes Bratislava). Za první světové války byl sbor nasazen v Haliči a později v Itálii.
| 5. armádní sbor | |
|---|---|
 Sídlo velitelství 5. armádního sboru (dnes Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě) | |
| Země |  Rakousko-Uhersko |
| Existence | 1883 - 1918 |
| Vznik | 1. ledna 1883 |
| Zánik | 1918 |
| Posádka | Bratislava |
| Účast | |
| Války | První světová válka |
Historie
editovat_1898.jpg)
5. armádní sbor (5. Korpskommando) vznikl k datu 1. ledna 1883 reorganizací rakousko-uherské armády rozdělením dosavadních zemských velitelství pro jednotlivé korunní země. Pátý armádní sbor byl umístěn v Prešpurku, který předtím vojensky spadal pod zemské velitelství v Budapešti (v Budapešti byl od roku 1883 4. armádní sbor, další sbor v Uhrách byl v Košicích). Velitelství sboru bylo umístěno původně v komplexu budov v dnešní Štúrově ulici. Nejdéle úřadujícím sborovým velitelem byl v letech 1889–1905 arcivévoda Bedřich, pozdější polní maršál a vrchní velitel rakousko-uherské armády. Ten jako velitel úřadoval ze svého soukromého bratislavského sídla (Grasalkovičův palác). Prešpurská posádka měla tehdy 5 000 mužů rozmístěných v několika kasárnách, pod vojenskou správu tehdy spadal i Bratislavský hrad. Posádková vojenská nemocnice byla umístěna v Letním arcibiskupském paláci (dnes sídlo Úřadu vlády Slovenské republiky).[1]
Pro potřeby armády byla až v letech 1911–1913 postavena honosná novorenesanční budova na břehu Dunaje (architekt Otto Wagner), kde bylo krátce před první světovou válkou sídlo sborového velitelství (dnes zde sídlí Filozofická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě).[2] K 5. armádnímu sboru patřila 14. pěší divize v Prešpurku a 33. pěší divize v Komárně, dále 2. jezdecká divize v Prešpurku, 5. dělostřelecká brigáda v Prešpurku.[3] Doplňovacími okresy byly Prešpurk, Trenčín, Komárno, Ostřihom, Šoproň, Györ, Nagykanizsa a Szombathely.
Za první světové války byl 5. sbor nasazen v rámci 1. armády generála Dankla na východní frontu,[4] jeho jednotky bojovaly v bitvě u Krašniku a následně se zúčastnily neúspěšných pokusů o osvobození obležené pevnosti Přemyšl. Po výměně velení pronikly jednotky sboru až na ruské území, své pozice ale musely vyklidit během Brusilovovy ofenzívy. Kvůli početním ztrátám byl sbor rozpuštěn v březnu 1918. Nové jednotky pod názvem 5. armádní sbor byly zformovány v létě 1918 pro boje na italské frontě.
Velitelé 5. armádního sboru
editovat- 1. ledna 1883 – 1. října 1889 polní zbrojmistr Adolf baron von Catty[5]
- 1. října 1889 – 11. dubna 1905 polní zbrojmistr arcivévoda Bedřich Rakousko-Těšínský[6]
- 11. dubna 1905– 1. července 1909 generál pěchoty Karl baron von Steininger[7]
- 1. července 1909 – 30. dubna 1910 generál jezdectva Anton baron von Winzor
- 1. května 1910 – 2. října 1912 generál pěchoty Arthur Sprecher von Bernegg[8]
- 17. října 1912 – 22. května 1915 polní zbrojmistr Paul Puhallo von Brlog[9]
- 22. května 1915 – 14. března 1918 polní zbrojmistr Ferdinand von Goglia[10]
- 14. března 1918 – 10. dubna 1918 generál pěchoty Karl baron von Lukas[11]
- 1. srpna 1918 – 23. října 1918 generál pěchoty arcivévoda Petr Ferdinand Toskánský[12]
- říjen 1918 generálmajor Rudolf Müller
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ HOLEC, Roman: Bratislavskí Habsburgovci; Bratislava, 2019; s. 51–54 ISBN 978-80-569-0254-7
- ↑ Historie budovy Filozofické fakulty Univerzity Komenského dostupné online
- ↑ Ottův slovník naučný, díl XXI.; Praha, 1904; s. 231 dostupné online
- ↑ Vrchní velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1883; Vídeň, 1883; s. 25 dostupné online
- ↑ * BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 128–129 ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 302 dostupné online
- ↑ Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 302 dostupné online
- ↑ Generale und Obersten; Vídeň, 1915; s. 4 dostupné online
- ↑ * BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 145 ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online (maďarsky)
- ↑ Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1918; s. 4 dostupné online
- ↑ STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee; Vídeň, 1992; s. 15 dostupné online
Externí odkazy
editovat- Kais. Königl. Militär Schematismus, Vídeň, 1883–1889 dostupné online
- Schematismus für das k.u.k. Heer und für die k.u.k. Kriegsmarine, Vídeň, 1890–1914 dostupné online
- Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army