15. dynastie

staroegyptská dynastie
Hyksos
(řecky) Hykussos
(Ὑκουσσώς, Ὑκσώς, Ὑξώς)[1]

v hieroglyfickém zápisu
N38N29
Z4
Aa1M12S29X1
N25

ḥqȝ(w)-ḫȝswt [2]
„vládcové cizích zemí“

15. dynastie, nazývaná jako hyksóská dynastie, byla jednou ze staroegyptských královských dynastií řazených egyptology do historického období Druhé přechodné doby. Vládla přibližně v letech 1650–1550 př. n. l.[3]

Historický vývoj

editovat
 
Nástěnná malba v hrobce kněze Chnumhotepa II. v Beni Hasan; 12. dynastie za vlády Senusreta II.
 
Mapa Avaris v Tell El-Dab'a v deltě Nilu
 
Lví skulptura krále Hyksosů Seuserenre Khyjana
 
Kartuš krále Khyana na prstenu ve tvaru skaraba

Původ Hyksosů je dosud nejasný, historici se však shodují, že jejich jednotlivé skupiny nomádů přicházely do delty Nilu z asijského východu. Jejich jazyk a kultura měly semitské prvky charakteristické pro syro-palestinské populace. Zdá se však, že byli etnicky smíšení, včetně značného semitského prvku, protože fénická božstva El[p 1], Baal a Anat figurovala v jejich panteonu . Hyksosové do Dolního Egyptu imigrovali několik desetiletí od počátku Druhého přechodového období,[4] zhruba od konce 12. dynastie a vytvářeli vlastní rodové komunity, takže ke konci 14. dynastie byla původní egyptská populace natolik oslabena, že se vlády v lokalitě města Avarais ujal hyksoský král Salitis (~1630 př. n. l.).[5] Město opevnil valem, ustavil vojenskou posádku a postupně ovládl Dolní Egypt a vyvíjel vojenský tlak na jih Egypta, kde se souběžně utvářela mocenská struktura v Thébách, která se uvádí jako 16. dynastie. Egypt byl mocensky rozdělen, i když se zmiňuje vazalská pozice Théb vůči hysksóským králům v Avaris.[6]

Panovníci

editovat
15. dynastie
Dolní Egypt sídlo Avaris
Král rodné jméno trůní jména období
př. n. l.[3]
poznámky [7]
Salitis
N5G38<
M8D21
V31
>
Sharek
<
N5O34
N28
D36
N35
>
1630–1615 Vybudoval obranbý val kolem Avaris proti vpádu z jihu
Bnon
N5G38<
N5U4D36
ib
>
Maaibra
M23L2<
N37
N37
i
>
Shesh
1615–1602 záznam podle Manehta
Apacnan
N5G38<
iiD36
N29
D58O4
r
>
Yaqebhor
M23L2<
N5mrwsr
D54
D40
>
Meruserra
1602–1594 [8]
Khyan
N5G38<
Aa1iiG1n
>
Jyan
M23L2<
N5sF12
D54
n
>
Seuseren-Ra
1594–1574 Nález hrobky v Tell el-Dab'a,
sídlo 15. dynastie Avaris[9]
Apofis I
N5G38<
iA2p
p
i
>
Apepi
M23L2<
N5O29
D36
X7
n
n
>
Aaqenenra
1574–1534 Záznam o královně Herit,
dcera Apofise I.
Apofis II
N5G38<
M17Q3
Q3
>
ipp (Apep)
M23L2<
N5V30
F23
>
Nebjepeshra
1534–1525 [10]
Jamudy
N5G38<
q
N25
t
xAAmWd
y
qmA
A1
>
Khamudy
M23L2<
raHtp
t p
ib
>
Hotep ib Ra
~1525 Záznam v Turinském papyrusu;
obelisk v sídle Avaris[7]

Vnější podmínky

editovat
 
Hyksóské sfingy z Tanis; Museum Boston
 
Oblast zasažená popelem [cm] po erupci sopky Santorin na Krétě

V 16. století př. n. l. ve středomoří se realizoval bohatý výměnný obchod, různých komodit, těžba nerostů, řemeslných výrobků, jak dokládají četné roztroušené archeologické nálezy, například Mínojské civilizace na společensky vyspělém ostrově Kréta. Zmíněné ekonomiko-politické vztahy byly náhle rozrušeny obrovskou erupcí sopky Santorin na Krétě, ke které došlo, podle radiokarbonových analýzy, v roce ~1646 ±35 roků př. n. l.[11] Minojská civilizace byla zničena, do atmosféry bylo vyvrženo ~ 30 m³, celá oblast byla zasypána prachem s důsledkem na klima, poklesem teploty, spadu aerosolu siřičitanů a v neposlední řadě obrovská devastace pobřeží vzedmutím moře vlnou tsunami o výšce vyšší než 60 m. To vše nepochybně ovlivnilo i oblast v rozsahu od Libye až po deltu Nilu. Chronologicky to koresponduje s vládou 15. dynastie, nejspíše s vládou prvních tří králů Salitise a Bnona a Apacnana v rozmezí 1630–1600 př. n. l.[12] Záznam o neobvyklé bouři a zátopách Nilu se zachovaly na stéle Tempest na třetím pylonu v Karnaku,[13] které jsou historiky spojovány s erupcí sopky Santorin.[14]

Poznámky

editovat
  1. semitský bůh/>, Akkad, Babylonie

Reference

editovat
  1. Folker Siegert: Flavius Josephus: Über die Ursprünglichkeit des Judentums. p. 111.
  2. Rainer Hannig: Großes Handwörterbuch Ägyptisch-Deutsch : (2800-950 v. Chr.). von Zabern, Mainz 2006, ISBN 3-8053-1771-9, p. 606 and 628–629.
  3. a b BOURRIAU, Janine. The Second Intermediate Period (c.1650-1550 BC) [online]. New York: Oxford University Press, 2000. S. 172–206. Dostupné online. ISBN 978-0-19-280458-7. (anglicky) 
  4. BOOTH. The Hyksos Period in Egypt [online]. Princes Risborough, 2005. Dostupné online. ISBN 0-7478-0638-1. (anglicky) 
  5. MOURAD, Anna‐Latifa. Rise of the Hyksos. Sydney: Macquarie University, 2014. (anglicky) 
  6. ENBERG, Robert. The Hyksos reconstruction [online]. University Chocago, 1939. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  8. FRANKE, Detlef. Personendaten aus dem Mittleren Reich (20.-16. Jahrhundert v. Chr.. [s.l.]: Harrassowitz, 1984. ISBN 9783447024846. 
  9. FERSTEN-MÜLLER, Irene. King Khyan and Avaris [online]. Vídeň: Austrian Archaeological Institute, 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  10. GRIMAL, Nicolás. Historia del Antiguo Egipto.. [s.l.]: Ediciones Akal, 1996. ISBN 84-460-0621-9. 
  11. MCCOY, Floyd, Heiken Grant. Tsunami genereted by the LateBrnoz age eruption of Thera (Santorini) Greece [online]. Basel: Birkhhäuser Verlag, 2000. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-03-06. (anglicky) 
  12. Floyd, Papadopulos, McCoy. Modelling of tsunami generated by the giant Late Bronze Age eruption of Thera, South Aegean Sea, Greece. Geophysical Journa International. April 2011, čís. 4, s. https://academic.oup.com/gji/pages/About. ISSN 0956-540X. 
  13. SHAW, Ian. The Oxford History of Ancient Egypt. Liverpool: University Liverpoole, 2002. 
  14. DAVIS, E.N. Thera and the Aegean World III. New York: The Thera Foundation, 1989. ISBN 0-9506133-6-3. Poceedings of the Third International Congress, Santorini, Greece. 

Literatura

editovat
  • The Hyksos Reconsidered, Robert Engberg, University Chicago, 1939 [1]
  • Cesty starověkých civilizací, Jan Burian, Praha 1973

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat