122mm kanón M1931/37 (A-19)

sovětské 122mm polní dělo

122mm kanón M1931/37 (A-19) (rusky 122-мм корпусная пушка обр. 1931/1937 гг. (А-19)) byl sovětský polní kanón vyvinutý koncem 30. let zkombinováním hlavně 122mm kanónu M1931 (A-19) a lafety 152 mm houfnice vzor 1937 (ML-20). Vyráběl se od roku 1939 do roku 1946. Byl zbraní jednotek Rudé armády v bojích 2. světové války a po válce zůstal ještě dlouho ve službě. Upravené verze tohoto kanónu byly montovány do těžkých tanků IS-2 a IS-3 a do samohybných děl ISU-122S.

122mm kanón M1931/37 (A-19)
M1931/37 na Výstavě vojenské techniky na hoře Sapun u Sevastopolu
M1931/37 na Výstavě vojenské techniky na hoře Sapun u Sevastopolu
Typpolní kanón, tankový kanón
Místo původuSovětský svaz
Historie služby
PoužívánaSSSR
VálkyDruhá světová válka
Historie výroby
Navrženo1937–1938
VýrobceStalingradský závod č. 221 „Barikády“ – do r. 1941
závod č. 172 v Permu
a závod č. 352 v Novočerkassku
Výroba1939–1946
Základní údaje
Hmotnost7 907 kg
Obsluha9
Typ náboje122 × 785 mm. R
Ráže122 mm
Kadence2-4 ran/min.
Úsťová rychlost806 m/s
Maximální dostřel20 400 m

Tanková verze tohoto kanónu se nazývala D-25T (T=tankový), u samohybných děl D-25S (S=samohybný). Byla vyvinuta v roce 1943 na základě A-19 pro novou řadu sovětských těžkých tanků „IS“, která byla pojmenována po Stalinovi. Existující 85mm tankový kanón, který byl používán v raných prototypech, vykazoval totiž nedostačující výsledky. Nicméně uvedení děla do praxe bránily jisté obavy ohledně jeho bezpečnosti. Při předvádění kanónu totiž explodovala jeho úsťová brzda a málem zabila přihlížejícího maršála Vorošilova. Tato skutečnost vyvolala určitý počáteční odpor, avšak Stalin vyzbrojení tanku pojmenovaného po něm 122mm kanónem podpořil. Dělo bylo přepracováno, aby dostálo požadavkům na bezpečnost, a bylo pojmenováno D-25, analogicky s dřívějším protiletadlovým kanónem D-5T 85mm.

Varianty

editovat
 
Samohybné dělo ISU-122 s kanónem A-19S
 
Tank IS-2 s kanónem D-25T
  • A-19S – Lehce modifikovaná varianta kanónu A-19 pro použití v samohybném dělu ISU-122
  • D-25Tankový kanón vyvinutý v roce 1943
    • D-25T – varianta tankového kanónu (T=tankový); koncem listopadu 1943 testoval tým dělostřeleckého konstruktéra Fjodora Petrova hlaveň 122mm kanónu D-25 osazenou do věže používané pro tankový kanón D-5T 85mm. Cílem byl ukořistěný německý tank Panzer V Panther. Test se uskutečnil na v prostoru Kubinka asi 60 km západně od Moskvy. Při výstřelu ze vzdálenosti 1200 m,[1] pronikla střela čelem korby, blokem motoru a prorazila i zadní pancíř korby. Po tomto skvělém úspěchu byly rychle provedeny potřebné úpravy a model byl pod označením D-25T přijat 31. prosince 1943. Výroba kanónu pro tanky IS-2 začala okamžitě.
    • D-25S – varianta pro použití v později vyráběných samohybných dělech ISU-122 (S=samohybný). Varianta ISU-122 vyzbrojená tímto kanónem nesla označení ISU-122S.
  • 152 H 88-31 – Finská modernizace zahrnující zvýšení kalibru na 152 mm
  • 122 mm armata wz. 1931/37/85 – Polská modernizace

Současní uživatelé

editovat

Dřívější uživatelé

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků 122 mm gun M1931/37 (A-19) na anglické Wikipedii a 122-мм пушка образца 1931/37 годов (А-19) na ruské Wikipedii.

  1. World of Tanks: Today in History: D-25T Trials [online]. Wargaming RU [cit. 2014-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 November 2014. 
  2. "Plan BÄR": Adquisición de materiál Alemán. www.mve2gm.es [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-04. 
  3. Stefan Pataj. Artyleria lądowa 1872–1970. Warszawa: Wydawnictwo MON, 1975.
  4. В. Юрчин. Сухопутные войска Сирии
  5. Širokorad A. B. - Encyclopedia of the Soviet Artillery - Mn. Harvest, 2000 (Широкорад А. Б. Энциклопедия отечественной артиллерии. — Мн.: Харвест, 2000., ISBN 985-433-703-0)
  6. Artillery Part 4 [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-01-27. 
  7. Артиллерийское снабжение в Великой Отечественной войне 1941—45 гг.

Externí odkazy

editovat