Lysin

Lysin
	strukturní vzorec
Obecné
Systematický název	(2S)-2,6-diaminohexanová kyselina
Triviální název	Lysin
Sumární vzorec	C6H14N2O2
Identifikace
Registrační číslo CAS	56-87-1
Vlastnosti
Molární hmotnost	146,19 g/mol
Teplota tání	224 °C
Disociační konstanta pKa	pKCOOH:2,18 ;pKNH2: 8,95; pKε-NH2:10,53
Izoelektrický bod	9,74
	Není-li uvedeno jinak, jsou použity; jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lysin (též lyzin, zkratka Lys, K) patří k proteinogenním aminokyselinám. Společně s argininem a histidinem patří lysin do skupiny bazických aminokyselin neboli hexanových bází. Je kódován kodony AAA a AAG, průměrný výskyt v proteinech činí 5,9 %.

Zdroje

Lysin je pro člověka jednou z esenciálních aminokyselin, tzn. lidské tělo jej nedokáže samo vyrobit, a proto jej musí přijímat ve stravě podobně jako některé vitamíny. Dospělý člověk potřebuje asi 14 mg na kilogram tělesné váhy denně (tj. asi 1–1,5 g denně). Děti potřebují asi 44 mg na kilogram tělesné váhy denně.^[zdroj?]
Zvláště velká množství lysinu obsahují parmezán, ryby, vepřové a hovězí maso, sojové boby, pšeničné otruby, čočka, fazole a arašídy. Lysin citlivě reaguje na teplo za sucha, např. na pražení. ^[zdroj?]

Ve 100 g těchto potravin je obsaženo následující množství lysinu:^[zdroj?]

sýr parmezán 3,170 g
tuňák 2,210 g
krevety 2,020 g
vepřová svíčková 2,120 g
hovězí svíčková 2,020 g
sojové boby 1,900 g
čočka 1,890 g
kuře 1,790 g
arašídy 1,100 g

Vlastnosti

L-Lysin je nezbytným stavebním prvkem pro všechny bílkoviny v těle. L-Lysin hraje hlavní roli ve vstřebávání vápníku, v budování svalů, v zotavování se po chirurgických zákrocích^[zdroj?] nebo zraněních a v produkci tělesných hormonů, enzymů a protilátek. Studie prokázaly, že příjem lysinu urychluje hojení oparů a chrání před jeho novým výskytem.

Související články

Pyrolysin

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu lysin na Wikimedia Commons
Další zajímavé zdravotní informace o Lysinu