Almach
Almach (γ And, γ Andromedae, Gama And) je jméno[5][6] hvězdy Gama Andromedae, třetí nejjasnější hvězdy v souhvězdí Andromedy. Je to čtyřhvězdný systém a také jedna z nejznámějších vizuálních dvojhvězd na severní obloze.
| Almach | |
|---|---|
  Poloha hvězdy v souhvězdí Andromedy | |
| Astrometrická data (Ekvinokcium J2000.0) | |
| Souhvězdí | Andromeda (Andromeda) |
| Rektascenze | 2h 3m 53,953s |
| Deklinace | 42°19′47,009″ |
| Paralaxa | 8,30 ± 1,04 mas[1] |
| Vzdálenost | 399,2 ± 49,9 ly (122,4 ± 15,3 pc) |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 2,10[1] |
| Radiální rychlost | −11,5 km/s[1] |
| Almach A (γ1 And) | |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 2,10[1] |
| Almach BC (γ2 And) | |
| Zdánlivá hvězdná velikost | 5,82[2] |
| Fyzikální charakteristiky | |
| Almach A (γ1 And) | |
| Spektrální typ | K3IIb[3] |
| Hmotnost | 14,5[3] M☉ |
| Poloměr | 80 R☉ |
| Zářivý výkon (V) | 620[3] L☉ |
| Povrchová teplota | 4248 K[4] K |
Almach BC (γ2 And) | |
| Spektrální typ | B8V+B9V[3] |
| Označení | |
| Henry Draper Catalogue | HD 12533/12534 |
| Bonner Durchmusterung | BD+41 395 |
| Bright Star katalog | HR 603/604 |
| 2MASS | 2MASS J02035397+4219471 |
| SAO katalog | SAO 37734/37735 |
| Katalog Hipparcos | HIP 9640 |
| Tychův katalog | TYC 2837-2311-1/2837-2311-2 |
| Bayerovo označení | γ |
| Flamsteedovo označení | 57 |
| Synonyma | Almak, Mayer 7, FK5 73 |
| Databáze | |
| SIMBAD | data |
| (V) – měření provedena ve viditelném světle | |
Historie pozorování
editovatV roce 1777 objevil česko-německý astronom Christian Mayer, že Almach je dvojhvězda, ačkoliv neučinil žádné zvláštní poznámky o barvách hvězd. Při pohledu malým dalekohledem se hvězda jeví jako jasná zlatavě žlutá (resp. oranžová) hvězda s modravým průvodcem vzdáleným přibližně 10 vteřin. První měření provedl William Herschel v roce 1779. Následně Otto Struve na Pulkovské observatoři v roce 1842 zjistil, že složka B je sama o sobě dvojitá. Ve 20. století bylo zjištěno, že hvězda B je spektroskopická dvojhvězda s periodou je 2,670 dne.[3]
Složky systému
editovat
Systém Almach obsahuje čtyři hvězdy:
- Gama And A (γ¹ And): Oranžový jasný obr spektrálního typu K3IIb s teplotou povrchu 4 248 K, poloměrem přibližně 80 R☉, hmotností 14,5 M☉ a svítivostí 620 L☉.
- Gama And BC (γ² And): Tato složka obsahuje tři hvězdy:
- γ² Ba a γ² Bb: Dvojice hvězd spektrálních typů B8V a B9V, které tvoří spektroskopickou dvojhvězdu s oběžnou periodou 2,67 dne.[7] Složka Ba má hmotnost 3,1 M☉ a svítivost 40 L☉, složka Bb má hmotnost 2,5 M☉ a svítivost 15 L☉[3]
- γ² C: Hvězda hlavní posloupnosti spektrálního typu A0V a hmotnosti 2,9 M☉[3].
Orbitální vlastnosti
editovatSložky γ1 a γ2 Andromedae obíhají kolem společného těžiště s odhadovanou periodou 5 000 let. Vzdálenost mezi těmito složkami činí přibližně 10 úhlových vteřin, což odpovídá 1 200 AU při vzdálenosti systému 399 světelných let.[1]
Kulturní odkazy
editovatVznik jména Almach začíná arabským názvem této hvězdy: ʿanaq al-ard, „karakal“ (pouštní rys)[8]. Arabové toto jméno uváděli také ve zkrácené podobě jako al-ʿanaq, což se do středověké latiny přeložilo jako alamac. V renesanční době se odvozenina alamac mylně připisovala domnělému arabskému slovu al-maq (správně al-muq) pro „botu“ nebo „křoví“, nikoliv al-ʿanaq. Následně bylo chybné slovo jako „Almaak“ použito jako název hvězdy γ And. V roce 2016 Mezinárodní astronomická unie schválila jméno Almach jako oficiální název hvězdy γ And A.[6]
V čínské astronomii byla hvězda známa jako 天大將軍 (*Tiān Dà Jiāng Jūn*), což znamená „Velký generál nebes“.
Pozorování amatérskými astronomy
editovatSystém Almach je populární mezi amatérskými astronomy díky svému barevnému kontrastu. Primární složka se jeví jako zlatavě žlutá, zatímco průvodce γ2 Andromedae má modravý odstín. Tato dvojhvězda je snadno viditelná i v malých dalekohledech.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e gam01 And. simbad.u-strasbg.fr [online]. SIMBAD [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
- ↑ gam02 And. simbad.u-strasbg.fr [online]. SIMBAD [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g ARGYLE, R. W.; SWAN M.; JAMES, A. An anthology of visual double stars. [s.l.]: Cambridge University Press, 2019. ISBN 9781316629253. S. 112. (anglicky)
- ↑ LUCK, R. Earle. Parameters and Abundances in Luminous Stars. The Astronomical Journal. 2014, roč. 147, čís. 6, s. 137. doi:10.1088/0004-6256/147/6/137.
- ↑ Kunitzsch, P.; Smart,T. A Dictionary of Modern Star Names (2.ed.). [s.l.]: Sky Publishing, 2006. Dostupné online. ISBN 9781931559447. (anglicky)
- ↑ a b IAU. IAU-Catalog of Star Names. exopla.net [online]. [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.
- ↑ MAESTRE, L. A., Wright, J. A. A Preliminary Study of the Spectroscopic Binary Gamma Andromedae B. The Astrophysical Journal. 1960, roč. 131, čís. 1, s. 119. doi:10.1086/146813.
- ↑ Star Tales - Andromeda [online]. Ian Ridpath [cit. 2025-01-12]. Dostupné online.