Žofie z Hohenbergu

česko-rakouská šlechtična, jediná dcera následníka trůnu Františka Ferdinanda

Žofie z Hohenbergu (celým jménem Žofie Marie Františka Antonie Ignacie Alberta kněžna z Hohenbergu, německy Sophie Marie Franziska Antonia Ignatia Alberta Fürstin von Hohenberg, po sňatku též jako Sophie Nostitz-Rieneck, 24. července 1901 Konopiště27. října 1990 Thannhausen, Štýrsko) byla jediná dcera a nejstarší dítě následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho manželky Žofie z Hohenbergu rozené Chotkové, kteří byli zavražděni 28. června 1914Sarajevu.

Žofie z Hohenbergu
Narození24. července 1901
Konopiště
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. října 1990 (ve věku 89 let)
Thannhausen
RakouskoRakousko Rakousko
Místo pohřbeníWeiz, Štýrsko
Choť(1920) Fridrich Nostitz-Rieneck (1893–1973)
Děti1. Ervin (1921–1949)
2. František (1923–1945)
3. Alois (1925–2003)
4. Žofie (* 1929)
RodičeFrantišek Ferdinand d'Este (1863–1914) a Žofie Chotková (1868–1914)
RodHohenbergové
Příbuzníbratr: Maxmilián z Hohenbergu (1902–1962)
bratr: Ernst z Hohenbergu (1904–1954)
děd: Karel Ludvík Rakousko-Uherský (1833–1896)
babička: Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská (1843–1871)
strýc: Ota František Josef (1865–1906)
strýc: Ferdinand Burg (1868–1915)
praděd: František Karel Habsbursko-Lotrinský (1802–1878)
prababička: Žofie Frederika Bavorská (1805–1872)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
 
Žofie s rodiči a sourozenci
 
Žofie jako mladá žena

Žofie se narodila 24. července 1901 na zámku Konopiště v Čechách, oblíbeném sídle arcivévody Františka Ferdinanda a jeho manželky Žofie.[1] Měla dva mladší bratry, Maxmiliána (19021962) a Arnošta (19041954). V roce 1908 její matka znovu otěhotněla, ale čtvrté dítě, chlapec, se narodilo 7. listopadu 1908 mrtvé.[2]

Z důvodu nerovnorodého sňatku z Žofií Chotkovou podepsal František Ferdinand přísahu, že děti, které bude mít se svou manželkou, nemohou uplatňovat nárok na trůn.[3] Předpokládal pro ně klidnou budoucnost a nekomplikovaný život venkovské šlechty. Doufal, že jeho děti budou moci žít jako soukromé osoby, stranou vysoké politiky a zároveň bez materiálních starostí. Žofie se později vyjádřila, že ona a její bratři byli vychováni ve skromnosti. Uvedla také, že otec byl na své děti přísný, ale nikdy zlý nebo nespravedlivý.[4] Většinu svého dětství Žofie strávila na konopišťském zámku obklopená milující rodinou. Její otec velice miloval lov a zasloužil se o to, že Žofie skolila svého prvního jelena už ve třech letech.

Po atentátu na rodiče

editovat

V roce 1914 po atentátu na její rodiče spáchaného v Sarajevu srbskobosenským teroristou Gavrilo Principem spolu se svými sourozenci osiřela. O smrti rodičů se dozvěděla na zámku Chlum u Třeboně.

Do konce první světové války bydlela se svými sourozenci na Konopišti, kde se o ně starali a vychovávali je matčina sestra Jindřiška Chotková (1880–1964) a Otto Lev Stanovský (1882–1945), poručníkem a správcem majetku byl strýc Jaroslav kníže Thun-Hohenstein (1864–1929). Roku 1916 byl Žofii udělen knížecí titul a přiznáno oslovení Jasnost.

Dopis Nedeljku Čabrinovićovi

editovat

Během procesu s obviněnými z vraždy následníka trůnu a jeho manželky Žofie byl Nedeljko Čabrinović jediným z obžalovaných, který vyjádřil lítost nad svým činem a omluvil se dětem obětí. Když se Žofie a její bratři se dozvěděli o Čabrinovićově pokání, napsali dopis, v němž mu odpustili podíl na vraždě jejich rodičů. Žofie a Maxmilián dopis podepsali, pouze Ernst odmítl. Dopis poté Čabrinovićovi osobně do jeho cely v Terezíně doručil jezuita P. Anton Puntigam, který udělil poslední svátost zavražděnému Františku Ferdinandovi a jeho manželce. Dne 23. ledna 1916 byla kněžna Žofie a její bratři informováni o Čabrinovićově úmrtí.[5]

Na konci roku 1918 však byl majetek rodiny v Československu, včetně Konopiště a Chlumu u Třeboně, zabaveny československou vládou. Děti se přestěhovaly do Vídně a na zámek Artstetten.

V roce 1920 se Žofie v Děčíně provdala za Fridricha, hraběte Nostice-Rienecka (1893–1973) a z jejich manželství se narodili tři synové a jedna dcera.[6]

Za nacistické okupace

editovat

Přestože se rodina hlásila k německé národnosti, byli Žofiini bratři Maxmilián a Ernst po anšlusu Rakouska v roce 1938 v důsledku protinacistických prohlášení zatčeni gestapem a deportováni do koncentračního tábora Dachau, a jejich majetek v Rakousku byl zabaven nacistickými úřady.[7] Oba bratři věznění v koncentračním táboře přežili. V době války byli také dva Žofiini starší synové, nejstarší Ervin (* 1921) a mladší František (* 1923) odvedeni a narukovali k wehrmachtu.[6] Ervín zemřel v sovětském zajetí v roce 1949, František v bojích na východní frontě v roce 1945. Nejmladší syn Alois (* 1925) a dcera Sophie (* 1929) válku přežili.[8]

V říjnu 1945 dostala rodina, jíž byl v ČSR zkonfiskován majetek, povolení vycestovat do Rakouska, což v dubnu 1946 učinili.[6] Usadili se na zámečku Geyeregg v Eisenerzu (Štýrsko), který Žofie získala jako dědictví. V roce 1962[zdroj?] se přestěhovali do Salcburku.

Závěr života

editovat

Žofie o mnoho let přežila oba své bratry Maxmiliána a Ernsta a v roce 1973 zemřel také její manžel.[9] Poté vedla poklidný život v Rakousku, občas v doprovodu svých vnoučat.

V roce 1981 po šedesáti letech poprvé navštívila Konopiště. Během této návštěvy mluvila o tom, jak šťastný tam byl její život s rodinou.[9]

Kněžna Žofie z Hohenbergu zemřela 27. října 1990 ve věku 89 let v Thannhausenu ve Štýrsku a byla pochována po boku svého manžela na hřbitově ve Weizu ve Štýrsku v hrobce rodu svobodných pánů Gudenus, ze kterého pocházel její zeť.

Žofie Hohenbergová se 8. září 1920 v Děčíně provdala za hraběte Fridricha (Bedřicha) Leopolda Josefa Huberta Mariu z Nostitz-Rienecku (1. listopad 1893 Praha – 29. prosinec 1973 Štýrský Hradec), syna Ervína Felixe Marii z Nostitz-Rienecku (20. květen 1863 Měšice3. listopad 1931 Vídeň) a jeho manželky (sňatek 25. červen 1891 Vídeň) hraběnky Amálie Podstatské z Liechtensteinu (14. prosinec 18671. prosinec 1956). Narodily se jim čtyři děti, které se později přihlásily k německé národnosti, synové proto sloužili za druhé světové války ve Wehrmachtu.

Zajímavosti

editovat
  • Její synovec druhého stupně je rakouský herec Friedrich von Thun (* 1942 jako Friedrich Thun und Hohenstein).
  • V americkém televizním seriálu Dobrodružství mladého Indiany Jonese (původní název: The Young Indiana Jones Chronicles) se mladý Indiana Jones, kterého hrál Corey Carrier, v listopadu 1908 setkal s princeznou Žofií, kterou hrála dánská herečka Amalie Alstrup.

Vývod z předků

editovat
 
 
 
 
 
František I. Rakouský
 
 
František Karel Habsbursko-Lotrinský
 
 
 
 
 
 
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Uherský
 
 
 
 
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
Žofie Frederika Bavorská
 
 
 
 
 
 
Karolína Frederika Vilemína Bádenská
 
 
František Ferdinand d'Este
 
 
 
 
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Rakousko-Těšínský
 
 
Marie Terezie Izabela Rakouská
 
 
 
 
 
 
Jindřiška Nasavsko-Weilburská
 
Žofie z Hohenbergu
 
 
 
 
 
Jan Rudolf Chotek z Chotkova
 
 
Karel Chotek z Chotkova
 
 
 
 
 
 
Marie Sidonie z Clary-Aldringenu
 
 
Bohuslav Chotek z Chotkova
 
 
 
 
 
 
Maria Antonín Berchtold z Uherčic
 
 
Marie Žofie Berchtoldová z Uherčic
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Franziska Huszár de Szent-Baráth
 
 
Žofie Chotková
 
 
 
 
 
 
Ferdinand Jan Kinský z Vchynic a Tetova
 
 
Josef Ervín Kinský z Vchynic a Tetova
 
 
 
 
 
 
Marie Šarlota z Kerpenu
 
 
Vilelmína Kinská z Vchynic a Tetova
 
 
 
 
 
 
Wolfgang Maria Černín z Chudenic
 
 
Marie Henrietta Černínová z Chudenic
 
 
 
 
 
 
Marie Antonie ze Salm-Neuburgu
 

Reference

editovat
  1. King, Woolmans (2013), s. 120
  2. King, Woolmans (2013), s. 119
  3. King, Woolmans (2013), s. 58
  4. King, Woolmans (2013), s. 107
  5. King, Woolmans (2013), s. 246
  6. a b c František Ferdinand d´Este: Děti Františka Ferdinanda a Žofie. www.franzferdinand.cz [online]. [cit. 2013-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-15. 
  7. Sophie Hohenberg - Timeline. www.sophie-hohenberg-czech-rep.eu [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  8. European royalty Austria : Archduke Frabz-Ferdinand - children. histclo.com [online]. [cit. 2023-09-22]. Dostupné online. 
  9. a b King, Woolmans (2013), s. 273

Literatura

editovat
  • KING, Greg; WOOLMANS, Sue. The Assassination of the Archduke (Sarajevo 1914 and the Murder that Changed the World). [s.l.]: Macmillan, 2013. 383 s. ISBN 9781447245216. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat