Žlutá zimnice

infekční onemocnění

Žlutá zimnice (yellow fever) je nebezpečné virové krvácivé horečnaté onemocnění přenášené komáry, které způsobuje rozsáhlé epidemie a četná úmrtí zejména v oblastech Afriky a Jižní Ameriky,[1] objevuje se však i v Severní Americe, Karibiku a z minulosti jsou známy i případy epidemií z Evropy. Jméno je odvozeno podle žloutenkového symptomu, který se objevuje u části nemocných. Onemocnění způsobuje arbovirus čeledi Flaviviridae. Od roku 1937 proti němu existuje vakcína, která poskytuje od asi 10 dnů po naočkování imunitu přetrvávající doživotně.[2]

žlutá zimnice
Minimální inkubační doba3 d
Maximální inkubační doba6 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rozšíření žluté zimnice v Latinské Americe (2010)
Rozšíření žluté zimnice v Africe (2010)

Existují 2 typy infekce, první je tzv. městská. Zpravidla právě tato forma způsobuje epidemie, přenáší se z nemocného člověka na zdravého prostřednictvím komára. Druhý typ, tzv. džunglová forma se přenáší z opice na člověka pomocí komára.

Klinické projevy

editovat

Žlutá zimnice má inkubační dobu asi 3–6 dní. Jejími projevy jsou bolesti hlavy, zad a svalů, nevolnost a zvracení. V důsledku podobnosti symptomů může být žlutá zimnice zaměněna i za jiné tropické nemoci. Postupem dochází k rozvoji žloutenky a krvácení ze zažívacího traktu, kůže, očí, uší, nosu či pohlavních orgánů. Z cizinců, kteří jsou žlutou zimnicí nakaženi, asi polovina umírá, u domorodého obyvatelstva je mortalita v důsledku nemoci asi 5 %. Typickým symptomem jsou černé zvratky, tuto barvu získávají z mrtvých červených krvinek.

Prevence

editovat

Účinnou prevencí je očkování. Aplikuje se pod kůži a jeho účinky jsou patrné již po 10 dnech a přetrvávají doživotně.[2] Všem cestovatelům, kteří se vydávají do oblastí, kde se zimnice vyskytuje, je doporučeno, aby se nechali očkovat.

Očkování

editovat

Očkování proti žluté zimnici je povinné pro cizince přijíždějící do následujících zemí: Angola, Benin, Burkina Faso, Francouzská Guyana, Gabon, Gambie, Ghana, Kamerun, Kongo,[ujasnit] Libérie, Mali, Mauretánie, Niger, Pobřeží slonoviny, Rwanda, Středoafrická republika, Togo. V dalších zemích Afriky, ale i Asie, Austrálie, Oceánie a Ameriky může být vyžadováno pro cizince přijíždějící z „rizikových oblastí“.

Stále používanou vakcínu 17D vyvinul v roce 1937 držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství za rok 1951 Max Theiler,[3] který se tak stal prvním laureátem Nobelovy ceny narozeným v Africe.

Situace

editovat

Žlutá zimnice je v současné době[kdy?] na ústupu, objevila se však horečka dengue. Ročně na žlutou zimnici zemře okolo 30 tisíc lidí.[4]

V Česku byla žlutá zimnice poprvé diagnostikována v roce 2018.[5]

Reference

editovat
  1. Žlutá zimnice: výskyt, příznaky a očkování [online]. 2021-01-28 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  2. a b Platnost očkování proti žluté zimnici, SZÚ. www.szu.cz [online]. [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  3. https://www.nobelprize.org/prizes/medicine/1951/theiler/facts/
  4. Ročně zabije žlutá zimnice na 30 tisíc lidí. Díky práci vědců v Dakaru je to jen zlomek z nakažených. Radiožurnál [online]. 2019-06-10 [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 
  5. V Česku poprvé v historii diagnostikovali žlutou zimnici. Novinky.cz [online]. Borgis, 2018-08-02 [cit. 2018-08-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
 
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.