Židovský hřbitov v Zájezdci
Židovský hřbitov v Zájezdci z první poloviny 18. století se nalézá v západním svahu nad údolní nivou potoka Ležáku, nad velkým protáhlým rybníkem Malá voda mezi obcemi Zájezdec a Přestavlky v okrese Chrudim.[1] Areál židovského hřbitova v Zájezdci je spolu s ohradní zdí z opukového zdiva a márnicí od 9. září 1996 chráněn jako nemovitá kulturní památka ČR.[2]
Židovský hřbitov | |
---|---|
![]() | |
Lokalita | |
Stát | ![]() |
Kraj | Pardubický |
Okres | Chrudim |
Obec | Zájezdec |
Zeměpisné souřadnice | 49°56′4,35″ s. š., 15°55′37,85″ v. d. |
Specifikace | |
Náboženství | judaismus |
Výstavba | 1. pol. 18. století |
Užívání | hřbitov pouze udržován, nepohřbívá se |
Odkazy | |
Kód památky | 11366/6-5942 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
editovatPrvní písemná zmínka o obci Zájezdec pochází z roku 1318. Již v roce 1724 je v obci uváděno 89 usedlých židů, kteří tehdy tvořili asi jednu třetinu obyvatelstva celé obce Zájezdec.
Židovský hřbitov v Zájezdci byl zřejmě založen někdy kolem poloviny 18. století. Byl využíván také pro pohřby z okolních i vzdálených vesnic a měst. Poslední pohřby se konaly cca v první třetině 20. století.[3]
Původní hřbitov z 18. století byl menší, zaujímal severní polovinu nynějšího hřbitova. Vymezovala jej kamenná zeď a na jeho jihozápadním okraji stávala původní průchozí márnice.
Do současné podoby byl hřbitov rozšířen v roce 1882 podle návrhu zednického mistra Václava Pargáska z Chrasti. Novou část hřbitova vymezovala cihelná zeď a na jihovýchodě byla postavena nová budova průjezdné márnice se sedlovou střechou, sloužící zároveň jako vstup na hřbitov. Stará márnice spolu s jižní zdí tehdy zanikla. Opravu hřbitova po vichřici v roce 1906 provedl stavitel Josef Šťovíček z Chrasti.
Na hřbitově se dochoval cenný soubor 115 náhrobků dokládajících rozsah původního židovského obyvatelstva vsi Zájezdec. Hřbitov je ve vlastnictví Židovské obce náboženské.
Popis
editovatŽidovský hřbitov v Zájezdci tvoří zbytky ohradní zdi nalézajících se po obvodu zhruba obdélného areálu, v jihovýchodním rohu je do této zdi vsazena průchozí budova márnice, v současnosti využívané jako stodola.
Na hřbitově se nalézá hlavně v horní severovýchodní polovině hřbitova skupina skupina značně poškozených hřbitovních náhrobků. Nejstarší zachovaný náhrobek na hřbitově pochází z roku 1789, nejmladší z roku 1919.[4]
Galerie
editovat-
náhrobní kameny na židovském hřbitově v Zájezdci
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ fotogalerie židovského hřbitova v Zájezdci [online]. mapy.cz [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ židovský hřbitov Zájezdec [online]. památkový katalog [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
- ↑ Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 636 s. S. 329.
- ↑ fotogalerie židovský hřbitov Zájezdec [online]. mizejícipamatky.cz [cit. 2025-02-12]. Dostupné online.
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Židovský hřbitov na Wikimedia Commons