Žiži

Žiži nebo Siži (v latinském přepisu Zizi) byla podle Kosmovy kroniky vyvýšenina uprostřed Pražského hradu.^[1] O posvátném či kultovním významu vrcholku Žiži v předkřesťanských i raně přemyslovských Čechách se ve svých knihách zmiňují někteří čeští historikové, například Dušan Třeštík^[2], Petr Charvát^[3] nebo Michal Lutovský.^[4]

V blízkosti vrcholku Žiži býval umístěn i kamenný stolec, v podobě prostého balvanu, ke kterému byl přiveden každý nově zvolený kníže, ten byl na něj slavnostně posazen, a lidu bylo oznámeno jeho jméno. Určitou roli při tomto obřadu také hrály lýčené střevíce připisované Přemyslovi. Přestože až tímto aktem se stával právoplatným panovníkem, až do 12. století probíhal rituál prakticky bez církevní účasti.^[2]

Podobný obřad nastolování panovníka na kamenný trůn byl znám i slovanským Karantáncům, Seveřanům, Irům nebo Indům a souvisel pravděpodobně s institucí sakrálního království a symbolického sňatku králem s bohyní země.^[5]

Pozice vrcholku pahorku Žiži bývá přesněji lokalizována do místa na třetím hradním nádvoří, na němž se od roku 1928 nachází takzvaný Plečnikův obelisk.^[4] V jeho blízkosti byly nalezeny nejstarší kostrové hroby Pražského hradu – například tzv. hrob bojovníka z 2. pol. 9. století.^[6] Podle závěrů jiných badatelů na tomto vrcholku byla postavena rotunda svatého Víta zaniklá v druhé polovině 11. století. V blízkosti také měl vyvěrat pramen nazývaný Svatováclavská studánka, nejspíše uctívaný již před christianizací. Název Žiži pravděpodobně souvisí s žárem.^[7]

Odkazy

Reference

↑ ascendens noctu in media urbe emineciorem locum, qui dicitur Zizi, „…vystoupil v noci uprostřed hradu na vyvýšené místo, jež slove Žiži…“ – Kosmova kronika I. 36
↑ ^a ^b TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů. Praha: Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X. S. 156.
↑ CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 865–1055. 2007: Vyšehrad ISBN 978-80-7021-845-7. S. 136–150.
↑ ^a ^b LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců I. - Zrození státu (872–972). Praha: Nakladatelství Libri, 2006. ISBN 80-7277-308-9. S. 76–82.
↑ Třeštík (2003), s. 157
↑ Ivan Borkovský: Hrob bojovníka z doby knížecí na Pražském hradě. in Památky archeologické - skupina pravěká, redigoval Dr. Jan Filip. DÍL XXXXII. ZA ROK 1939-46, PRAHA 1946, vydala Archeologická komise České akademie v Praze a Archeologický sbor Národního muzea v Praze
↑ PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8. S. 250.

Externí odkazy

Na místě pražského hradu byl tajemný vrcholek žiži – na Radio Praha

[1] scendens noctu in media urbe emineciorem locum, qui dicitur Zizi, „…vystoupil v noci uprostřed hradu na vyvýšené místo, jež slove Žiži…“ – Kosmova kronika I. 36

[:1-2] TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů. Praha: Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X. S. 156.

[3] CHARVÁT, Petr. Zrod českého státu 865–1055. 2007: Vyšehrad ISBN 978-80-7021-845-7. S. 136–150.

[:0-4] LUTOVSKÝ, Michal. Po stopách prvních Přemyslovců I. - Zrození státu (872–972). Praha: Nakladatelství Libri, 2006. ISBN 80-7277-308-9. S. 76–82.

[5] Třeštík (2003), s. 157

[6] Ivan Borkovský: Hrob bojovníka z doby knížecí na Pražském hradě. in Památky archeologické - skupina pravěká, redigoval Dr. Jan Filip. DÍL XXXXII. ZA ROK 1939-46, PRAHA 1946, vydala Archeologická komise České akademie v Praze a Archeologický sbor Národního muzea v Praze

[7] PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8. S. 250.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]