Žiželice (okres Kolín)

obec v okrese Kolín ve Středočeském kraji

Žiželice jsou obec ležící v okrese Kolín asi dvacet kilometrů severovýchodně od Kolína. Mají přibližně 1 800[1] obyvatel a jejich katastrální území má rozlohu 1859 hektarů. Součástí obce jsou i vesnice Hradišťko II, Končice, Kundratice, Loukonosy, Pod Vinicí a Zbraň.

Žiželice
Kostel svatého Prokopa s památnou lípou
Kostel svatého Prokopa s památnou lípou
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTýnec nad Labem
Obec s rozšířenou působnostíKolín
(správní obvod)
OkresKolín
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 807 (2024)[1]
Rozloha18,60 km²[2]
Nadmořská výška211 m n. m.
PSČ281 26, 281 29
Počet domů713 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.5
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduMasarykovo nám. 1
Žiželice
281 29 Žiželice
zizelice@volny.cz
StarostaMiroslav Štěrba
Oficiální web: www.zizelice.cz
Žiželice
Žiželice
Další údaje
Kód obce533947
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žiželice leží v katastrálním území Žiželice nad Cidlinou o rozloze 5,28 km².[4]

Název vesnice je odvozen ze jména Žužela ve významu ves lidí Žžuželových. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: „de villa Zuzelic“ (1052), Zuzelicz (1299, 1354, 1367, 1379, 1395), Suzelicz (1310), Zyzielicz (1384), u Žiželic (1454), Zizielicze /1517), Ziželýcze (1654), Žželicze a Schysselicze (1790), Žiželitz (1835) a Žiželice (1848).[5] Ottův slovník je uvádí jako město s názvem Žiželice nad Cidlinou.

Historie

editovat

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1052.[5] Už ve 13. století byl vystavěn první kostel svatého Prokopa.[6] V roce 1299 Dětoch z Hradištka, majitel nedalekého hradu Hradišťka, převedl starou vesnici na emfyteutické právo.[7]

Traduje se, že roku 1321 Dětoch povýšil Žiželice jako odměnu za pomoc při obraně hradu na poddanské městečko s různými privilegii a městským znakem. S tím je spojováno rozdělení obce z původních částí Velké a Malé strany na samostatné vsi Končice a Žiželice, neboť obyvatelé Velké strany (dnešních Končic) odmítli Dětochovi pomoc a tato část vsi tak nebyla na město povýšena. Městská práva byla postupně rozšiřována o práva trhové, mýtné i hrdelní a potvrzována i dalšími panovníky. Po velkých požárech v 18. a 19. století bylo město obnoveno v menším rozsahu, na významu ztratilo též odmítnutí, vedení železniční trati z Prahy do Hradce Králové ve 2. polovině 19. století a ztracený městský status již nezískalo. Roku 1499 jsou Žiželice zmiňovány jako městečko, roku 1852 údajně byly povýšeny na město.[8]

V 18. století byla postavena budova radnice. Obec dvakrát vyhořela: v letech 1799 a 1833.[6]

Územněsprávní začlenění

editovat

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický okres Nový Bydžov, soudní okres Chlumec[9]
  • 1855 země česká, kraj Jičín, soudní okres Chlumec
  • 1868 země česká, politický okres Nový Bydžov, soudní okres Chlumec
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Nový Bydžov, soudní okres Chlumec nad Cidlinou[10]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Hradec Králové, politický okres Nový Bydžov, soudní okres Chlumec nad Cidlinou[11]
  • 1945 země česká, správní okres Nový Bydžov, soudní okres Chlumec nad Cidlinou[12]
  • 1949 Hradecký kraj, okres Nový Bydžov [13]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kolín
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kolín

Rok 1932

editovat

Ve městě Žiželice (1525 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14]

  • Instituce a průmysl: poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katolický kostel, společenstvo krejčí, obuvníků, potravních a obchodních živností, tkalců a truhlářů, sbor dobrovolných hasičů, výroba cementového zboží, velkoobchod s čajem, 2 mlýny, pletárna, výroba prášku do pečiva, 7 tkalcoven smyčkového zboží, továrna na vosky na parkety.
  • Služby (výběr): 2 lékaři, zubní lékař, autodoprava, biograf Sokol, 2 drogerie, 2 hodináři, 9 hostinců, kapelník, kartáčník, 2 kloboučníci, 2 malíři pokojů, lakýrník, 2 mechanici, obchod s obuví Baťa, obchod s papírem, preparátor, pumpař, Spořitelní a záložní spolek, zahradnictví, zednický mistr, obchod železářský.

Doprava

editovat

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Okolo obce vede dálnice D11, nejbližší exit 62 (Chlumec nad Cidlinou) je ve vzdálenosti 4 km.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční stanicí je Převýšov ve vzdálenosti 3 km ležící na trati 020 z Velkého Oseka do Chlumce nad Cidlinou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – Z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Býchory, Kolín, Týnec nad Labem (dopravce Okresní autobusová doprava Kolín), Chlumec nad Cidlinou, Chvaletice, Kolín, Týnec nad Labem dopravce Veolia Transport Východní Čechy).
 
Fotbalové hřiště SK Žiželice

SK Žiželice soutěž: Středočeský kraj 2021 A3C – FUMBI I. B třída skupina C[15]

Pamětihodnosti

editovat

Osobnosti

editovat
  • Heřman Přerhof (1831–1867) – recitátor a organizátor besed
  • Jaromír Kratochvíl (* 1922 v Žiželicích) – učitel a amatérský malíř
  • Marie Bláhová (* 1944) – historička, archivářka, profesorka historie

Reference

editovat
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český úřad zeměměřický a katastrální. Katastrální území Žiželice v RÚIAN [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  5. a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek IV. S–Ž. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. 868 s. Heslo Žiželice, s. 854–855. 
  6. a b Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek IV. T/Ž. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Žiželice, s. 435. 
  7. Regesta Bohemiae et Moraviae. Příprava vydání Josef Emler. Svazek IV. Annorum 1333–1346. Pragae: Ed. Valečka, 1892. 1012 s. Dostupné online. Kapitola 1914) Cc. 1300, s. 752. 
  8. Územní plán Žiželice, nedatovaný text
  9. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  10. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  11. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  12. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  13. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1951-1952. (česky a německy)
  15. SK Žiželice. skzizelice.cz [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat