Železniční trať Košice–Žilina

železniční trať na Slovensku

Železniční trať Košice–Žilina je dvoukolejná hlavní železniční trať spojující Košice a Žilinu. Trať je vedena převážně údolím Hornádu a Váhu. Trať byla postavena jako součást soukromé železnice Košicko-bohumínská dráha a v celé délce byla dána do provozu v roce 1872.[1]

Košice–Žilina
Mapka trati
Mapka trati
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Číslo 180
Provozovatel dráhy ŽSR
Technické informace
Délka 239 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Traťová třída D4
Napájecí soustava 3 kV DC
Maximální sklon 15 ‰
Počet kolejí 2
Maximální rychlost 120 km/h
Mapa trati
Map
Externí odkazy
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
98,750 Košice
Hornád
102,746 Ťahanovce
Ťahanovský I a II (320 m)
Hornád
107,316 Kostoľany nad Hornádom
Hornád
112,407 Trebejov
Hornád
114,434 Kysak
115,700 Kysak výhybka č. 35/36
trať do Prešova
Hornád
Hornád
121,080 Veľká Lodina
123,758 Malá Lodina
Ružínsky viadukt (280 m)
125,800 Ružín
126,406 Výh. Ružín
začátek přeložky
Ružínsky (130 m)
Košické Hámre
Bujanovský (3411 m)
Margecanský (431 m)
konec přeložky
131,294 Margecany zastávka
trať do Červené Skaly
133,402 Margecany
Hornád
138,896 Kluknava
141,020 Richnava
144,089 Krompachy
Hornád
Hornád
trať do Spišského Podhradia
150,886 Spišské Vlachy
155,336 Olcnava
155,501 vlečka Olcnava
Hornád
Hornád
157,855 Vítkovce
159,114 Chrasť nad Hornádom
Hornád
Hornád
161,692 Matejovce nad Hornádom
164,516 Markušovce
168,454 Teplička nad Hornádom
169,810 vlečka PILVUD
Hornád
trať do Levoče
173,290 Spišská Nová Ves
175,961 Smižany
179,945 Spišské Tomášovce
181,361 Letanovce
185,953 Vydrník
188,680 Spišský Štiavnik
193,686 Gánovce
Silnice I/18
Silnice I/67
Poprad
trať do Plavče
199,390 Poprad-Tatry
Tatranské elektrické železnice
206,541 Svit
Silnice I/18
210,725 Lučivná
215,367 Štrba zastávka
Dálnice D1
218,315 Štrba
Ozubnicová žel. Štrba – Štrbské Pleso
Dálnice D1
224,700 Važec
Biely Váh
230,581 Východná
Čierny Váh
241,443 Kráľova Lehota
Silnice I/72
Váh
246,542 Liptovský Hrádok
Belá
Dálnice D1
249,887 Podtureň
253,694 Okoličné
Smrečianka
257,590 Liptovský Mikuláš
258,159 začátek přeložky
Váh
Liptovský Trnovec
Parížovce
Vlašky
Dálnice D1
264,403 Výh. Paludza
268,018 Liptovské Vlachy
Dálnice D1
Váh
275,065
271,441
konec přeložky
272,077 Liptovská Teplá
275,512 Výh. Lisková
276,880 Lisková
280,353 Ružomberok
Silnice I/59
282,607 Ružomberok-Rybárpole
285,723 Hrboltová
290,820 Švošov
293,133 Ľubochňa
295,128 Stankovany
Orava
Silnice I/70
trať do Trstené
298,571 Kraľovany
začátek přeložky
Kraľovanský (nový) (523 m)
Kraľovanský (starý) (401 m)
Silnice I/18
302,237 Šútovo
304,186 Krpeľany
konec přeložky
307,985 Turany
Váh
Silnice I/18
311,866 Sučany
314,963 Vrútky nákladná stanica
trať do Zvolena
316,679 Vrútky
Turiec
Strečno I (318 m)
Silnice I/18
Silnice I/18
Strečno II + III (593 m + 524 m)
Silnice I/18
Silnice I/18
Váh
326,004 Strečno
327,670
0,025
Odb. Potok
329,374 Varín
3,350 Žilina-Teplička
332,445 vlečka KMS
333,300
5,854
Odb. Váh
337,632 Žilina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Trať byla vybudována jako součást Košicko-bohumínské dráhy, uvedené do provozu v roce 1872.

Otvírání jednotlivých úseků

editovat

Trať byla původně jednokolejná, ale koncese stanovovala povinnost zdvojkolejnit trať, pokud roční hrubý zisk přepočtený na jednu míli tratě převýší dva po sobě jdoucí roky 150 000 zlatých. Kompletní zdvojkolejnění bylo dokončeno až v roce 1955.

Po skončení první světové války Rakousko-Uhersko zaniklo a pro mladé Československo měla tato trať klíčový význam. Jako jediná totiž spojovala České země s východním Slovenskem, o které Československo bojovalo s Maďarskem. Rozdělen byl také Těšín, ale trať i železniční stanice zůstaly na území Československa, okolo kterého poté vzniklo nové město Český Těšín.

Strategická Košicko-bohumínská železnice byla 1. února 1921 převzata do provozu společností Československé státní dráhy, ale zůstala ve vlastnictví soukromé společnosti.

Po druhé světové válce byla společnost ČSD zestátněna a vlastníkem Košicko-bohumínské železnice se stal československý stát. V roce 1955 název Košicko-bohumínská železnice zanikl a v roce 1964 byla kompletně dokončena elektrifikace celého úseku tratě.

Průběh tratě

editovat
 
Tunel za Nezbudskou Lúčkou překonává Domašínský meandr na Váhu

Trať začíná v Žilině, důležitém dopravním uzlu, kde se setkávají tratě z Bratislavy a Pováží, z Ostravska a Slezska a z východu země. Vede převážně východo-západním směrem údolími řek Váh a Hornád. Od Žiliny překonává vícerými tunely pohoří Malá Fatra (Strečenský průsmyk) do Vrútek, pokračuje přes Velkou Fatru, vede Liptovskou, Popradskou a Hornádskou kotlinou. Údolím Hornádu překonává Slovenský ráj a východní část Slovenského rudohoří a Košickou kotlinou pak směřuje již jižním směrem do Košic.

Modernizace tratě

editovat

Modernizace tratě pod Tatrami se má uskutečnit po roce 2015. Zrekonstruována má být nejen trať, ale i železniční stanice Štrba. Kvůli novým parametrům tratě (mezi jiným i rychlost do 160 km/h) bude téměř tříkilometrový úsek mezi Štrbou a Svitem veden po novém drážním tělese. V rámci modernizace má být přeloženo 22 % současné tratě. Délka tratě v tomto úseku se tak má zkrátit o 168 metrů z 12,868 km na 12,7 km[2]

Reference

editovat
  1. Historie Košicko-bohumínské dráhy. pkms.webzdarma.cz [online]. [cit. 2010-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-08-27. 
  2. Nemec Marek, Moderní železnice pod Tatrami je hudbou budoucnosti, http://poprad.korzar.sme.sk/c/6407597/moderna-zeleznica-pod-tatrami-je-hudbou-buducnosti.html Archivováno 9. 6. 2012 na Wayback Machine., Denník SME, slovenština

Externí odkazy

editovat