Železniční trať Kúty–Trnava

železniční trať na Slovensku

Železniční trať Kúty–Trnava (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 116) je elektrizovaná jednokolejná železniční trať na Slovensku, která spojuje Kúty a Trnavu. Propojuje tratě 110 (Bratislava–Kúty) a 120 (Bratislava–Žilina).

Kúty–Trnava
Map
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Číslo 116
Provozovatel dráhy ŽSR
Technické informace
Délka 67,463 km
Rozchod koleje 1435 mm (normální)
Napájecí soustava 25 kV
Počet kolejí 1
Maximální rychlost 80 km/h
Průběh trati
Legenda
směr Břeclav
směr Skalica
50,898 Kúty
směr Bratislava
50,076
67,452
změna staničení
65,005 Kuklov
59,395 Šaštín-Stráže
55,357 Borský Mikuláš
49,785 Výh. Šajdíkove Humence
44,212 Senica
39,726 Hlboké
34,971 Jablonica
směr Brezová pod Bradlom
33,100 Cerová - Lieskové
29,326 Dúbrava
28,068 Jablonický tunel(900 m)
27,168
24,775 Buková
21,171 Smolenice
18,620 Bíňovce
14,667 Boleráz
12,296 Klčovany
9,002 Šelpice
4,743 Nemčanka (nákladiště)
4,200 Trnava - předměstí
0,574
44,902
změna staničení
46,290 Trnava
směr Sereď
směr Žilina
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

editovat

Železniční spojení Kút a Trnavy poprvé veřejně prezentoval senický rodák Viliam Pauliny-Tóth, poslanec uherského sněmu v roce 1871. Ve svém návrhu výstavby železnic počítal i s tratí ŠahyLeviceNitraHlohovecHolíčHodonín. Po dlouhých letech bylo koncem 19. století rozhodnuto o výstavbě tratě Nitra–Leopoldov–Trnava–Kúty–Břeclav.

Trať byla rozdělena na dva úseky: Lužianky–Leopoldov a Trnava–Jablonica–Kúty. Tvořila spojení Ponitří, Pováží a státní hranice s napojením na Severní dráhu císaře Ferdinanda s délkou 111,7 km.

Otevírání úseků

editovat

Železnice vede rovinou i horským terénem Malých Karpat a bylo nutné vykonat mnoho pozemních prací. Nejsložitější úsek průsmykem pohoří mezi Smolenicemi a Jablonicí je vedený 900 m dlouhým tunelem, největší násyp má 20,2 m a zářez 16,4 m. Celkově bylo potřeba postavit 212 staveb v celkové délce 791 m.

Za druhé světové války byla trať i tunel poškozeny ustupující německou armádou a byly nutné rozsáhlé opravy. Zprovozněna byla v květnu 1945 a opravy probíhaly do roku 1947, kdy se dokončily práce na tunelu.

Elektrizace tratě probíhala ve dvou etapách:

Stanice na trati

editovat

Rekonstrukce tratě a stanic

editovat

Budova stanice Senica byla po rekonstrukci znovu zpřístupněna v dubnu 2013. Od svého založení v roce 1897 byla rekonstruována ještě v letech 1967 a 1968. V roce 2013 proběhla rekonstrukce kolejí 1, 2 a 3 a nástupišť 1 a 2. Rekonstrukce umožnila bezbariérový přístup cestujících a byly nainstalovány vodící prvky pro nevidomé. Opraveno bylo také trakční vedení, kabelové rozvody, osvětlení a další součásti stanice. Nově byly instalovány informační a sdělovací prvky pro cestující. Náklady na stavbu byly 2 mil €.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Železničná trať Kúty – Trnava na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat